Vysvědčení v rukou jako vstupenka do letní pohody

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Petr Herbrych

před 1 hodinou

ČESKÁ REPUBLIKA (herb) - Závěrem minulého pracovního týdne se definitivně uzavřel školní rok 2025/2026. Ten letošní si s sebou nesl jedno specifikum.

Z nařízení ministra školství Roberta Plagy se zkrátil a vysvědčení se předávala již v pátek 26. června. Mnohým rodičům tak přibyly starosti s případným hlídáním jejich dítek, úsměv na tváři však resort školství vykouzlil samotným školákům. A kdo si jistě také po náročné desetiměsíční šichtě zhluboka oddechl, byli zaměstnanci ve školství. Od pedagogů přes kuchařky až po školníky. Není proto také divu, že samotný závěr června je doprovázen úsměvy od ucha k uchu.

Poslední červnový týden ale nepřinesl ve školách napříč Českou republikou pouze předávání vysvědčení a pochval třídních učitelů. Ke konci školního roku nastává také čas na akademie plné zpěvu a tance, mimo to ale dochází i k dojemným loučením. Ať už při vyřazování páťáků a deváťáků, nebo během pasování malých holek a kluků na budoucí školáky. Podobné tečky za deseti měsíci plných pilného učení nechyběly ani zde na Třebíčsku. Dokladem mohou být Třebíč, Přibyslavice, Rokytnice nad Rokytnou, Čáslavice a Předín, kam jsme také s Horáckými novinami nakoukli.

Deváťáci odchází a oči se podlévají

ČÁSLAVICE (herb) - Rybník Štompil ležící nedaleko Čáslavic a obcí protékající Šebkovický potok se o čtvrtečním odpoledni 25. června krapet rozvodnily. Ono také když se loučí dvanáct deváťáků a podlejou se oči, jde to hned znát.
Když si v roce 2017 poslechli tehdejší prvňáci na škole v Čáslavicích přivítání od ředitele Petra Blechy, jistě nečekali, kolik toho jako třídní kolektiv za následujících devět let prožijí. Že těch zážitků se skutečně nakupilo, ukázalo též rekapitulační video na závěr jejich společného školního dne.

Po úvodním slovu ředitele Blechy a třídní učitelky Ivany Kulhánkové nejprve deváťáci předvedli své taneční kreace a ihned na to se bleskovou rychlostí museli hodit do gala. Když se pak šest párů prošlo po červeném koberci, mohlo slavnostní šerpování začít. Pěkně jeden po druhém mířili absolventi čáslavické základky po jejich stručném a vtipném představení ke dvěma zmíněným pedagogům a také ke starostovi obce Pavlu Vařbuchtovi. Odměněni ale za parného odpoledne nebyli pouze odcházející deváťáci. Oni sami alespoň květinou a vlídným slovem poděkovali všem učitelům, se kterými se měli tu čest v uplynulých letech potýkat. A že to potýkání jistě nebylo vždy úplně snadné…

Další kroky čáslavických deváťáků jsou pestré. Tu jeden hoch se například míří vyučit instalatérem, mladá sportovkyně si pro změnu vybrala Katolické gymnázium Třebíč. Výrazné pak bude mít třída zastoupení v oblastech zdravotnictví, sociální péče nebo potravinářství. Společná cesta se tak nyní rozvětvila do více směrů. Jak ale bylo patrné na samotném vyřazení, mění se pouze trasa vedoucí k budoucímu uplatnění. Ta přátelství povede nadále stejně.

Šerpování ve středověké tvrzi

ŠTĚMĚCHY (herb) - Gotická tvrz ve Štěměchách sloužila od 13. do počátku 16. století coby sídlo šlechtických rodů. Dnes už sice její torzo neplní pro vyšší společenské vrstvy původní účel, pusto a prázdno zde ale rozhodně není. Vedle svateb, narozeninových oslav a všelijakých tancovaček se zde také škola ze sousedního Předína loučí se svými deváťáky. Pod mohutnou lípou dalo 25. června své základní škole sbohem celkem devět žáků ze třídy učitelky Dagmar Suché. Foto: ZŠ a MŠ Předín

Taneční průprava na zářijové dobrodružství

PŘIBYSLAVICE (herb) - „Zvonek zvoní, škola končí, po schodech se běží…“ Za zvuku známé písně Pátá skotačily na pódiu přibyslavické tělocvičny malé děti z místní mateřské školy. Ty sice ještě onen blažený pocit při zvonění školního zvonku neznají, zanedlouho jej však uslyší vůbec poprvé. Taneční vystoupení s učebnicemi tak pro kluky a holky mohlo být ve středu 25. června jistou průpravou na vše, co je od září čeká.

Zatímco maminky a babičky v hledišti se slzami v očích zoufaly, jak ten čas rychle utekl, malí předškoláci dávali svým šibalským úsměvem najevo radost. Jednak z blížících se prázdnin, jednak ze zářijového dobrodružství. Možná ale že jedenácti předškolákům zářily oči spíše díky kornoutu plném bonbonů a knize na památku, kterou od ředitelky školy Ivety Petráňkové a starostky obce Ivany Uhrové dostali.
Ověnčeni zelenkavou šerpou pak dítka zamávala všem přítomným a v doprovodu triumfálního hitu kapely Queen We are the Champions odšpuntovala prázdninové týdny plné radosti.

Loučení s dětmi, sokolovnou i učitelskou stálicí

ROKYTNICE NAD ROKYTNOU (herb) - Škola na samém počátku toku Rokytné se pravidelně loučí se školním rokem zahradní slavností. Ta ale neprobíhá na zahradě školy a školky, nýbrž v rokytnické sokolovně. Ovšem slavnost ve čtvrtek 25. června se zde minimálně na jeden rok konala naposledy. Důvodem je rozsáhlá rekonstrukce, která na více než sto let starý objekt na návsi od července čeká. Dá se tak říct, že se zde přítomní rozloučili nejen s předškoláky a žáky páté třídy, ale také právě se sokolovnou a dokonce i s oblíbenou paní učitelkou z mateřinky.

A rozlučka to vskutku byla, jak se sluší a patří. Maminky donesly samé dobroty a následně se jejich ratolesti pustily do zpěvu, tance a recitování. Kejklíř Šabík pak jménem všech možných i nemožných osobností, které mu zrovna v hlavě vyvstali, pasoval osm dětí z mateřské školy na školáky. Zatímco u nich byl z dalšího životního kroku patrný úsměv na tváří, u rozloučení s páťáky se už sem tam nějaká ta slza objevila. Ještě aby ne, za pět let jim škola určitě silně přirostla k srdci.

Daleko delší životní etapu však s rokytnickou školou, respektive její mateřinkou, spojila učitelka Lenka Balounová. Za více než čtyřicet let jejího působení v mateřské škole se s láskou věnovala stovkám dětí, kterým vštěpila prvotní základy do života. Nyní si ale po letech práce s těmi nejmenšími dopřeje zasloužené pohody a odpočinku.

S vysvědčením na radnici

TŘEBÍČ (pek) - V pátek 26. června bylo na třebíčské radnici od samého rána živo. Do kanceláře tiskového oddělení přicházeli žáci prvního stupně základních škol, kteří si přišli vyzvednout odměnu za své celoroční snažení. Stačilo přinést vysvědčení s vyznamenáním a domů si odnesli modrý volejbalový míč.

Radnice touto tradiční akcí ocenila děti, kterým se během školního roku dařilo. Úsměvy na tvářích bylo vidět nejen u školáků, ale často i u jejich rodičů, kteří je přišli doprovodit. Při krátkém povídání děti prozradily, jaký předmět je ve škole baví nejvíce. Překvapivě nejčastěji zaznívala matematika, hned za ní pak tělesná výchova. Odpovědi pocházejí z prvních hodin akce a ukázaly, že mezi dětmi rozhodně nevedou jen tradičně oblíbené předměty, jako je výtvarná nebo hudební výchova.
Řeč přišla i na letní prázdniny. Mnoho dětí se těší na cestování po různých koutech České republiky, další vyrazí s rodiči k moři, nejčastěji do Chorvatska. Ať už je čeká dovolená, tábory nebo čas strávený s kamarády, jedno bylo jisté. Prázdniny si chtějí užít naplno