Bobra můžete potkat třeba na nádraží

Třebíčsko - Ještě před několika lety byla představa setkání s bobrem v naší přírodě pouze z oblasti bujných snů. Bobr byl vyhuben díky své kvalitní a krásné kožešině a ve škole jsme ho přiřadili k medvědovi, vlkovi a rysu, tedy zvířatům, která z našich luhů a hájů zmizela jednou provždy. Jak to ale často bývá, matička příroda nás opět překvapila. Z několika jedinců, kteří se objevili před několika lety a říkalo se, že pouze migrují, se stalo několik kolonií, na které si budeme, zdá se, muset zvyknout. Zvíře je to sice neobyčejně plaché, ale jeho činnost je natolik nepřehlédnutelná, že někdy může způsobovat i malé problémy.

Václava Hlaváče,

vedoucího Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Havlíčkově Brodě.

Bobři se na Českomoravské vysočině objevují v posledních letech pravidelně, výskyt je znám ze všech větších toků v povodí Moravy. Dosud patrně nepřekročili rozvodí mezi povodím Moravy a Vltavy, takže na Havlíčkobrodsku a Pelhřimovsku bobři zatím nejsou. Na Třebíčsku již několik let není bobr vzácností. Osou výskytu je řeka Jihlava, bobři se ale vyskytují i na řadě dalších toků i vodních nádrží.Odkud přišli, kde se vzali? Z Polska při povodních? Z Rakouska z parku? Uměle vysazeni? Bobr je na Vysočině původním druhem, byl však vyhuben již v osmnáctém století. Původ současné populace na Vysočině není zcela jasný. První zvířata se zde objevila počátkem devadesátých let na Moravské Dyji, tento výskyt měl patrně souvislost s vypouštěním bobrů v sousedním Rakousku. Od devadesátých let však dochází také k rychlému postupu bobra z povodí řeky Moravy. Jak je přijímá veřejnost, zemědělci, vodohospodáři, rybáři?

Bobr je každopádně pro veřejnost velmi zajímavým a atraktivním druhem, jeho nový výskyt vždy budí zájem a pozornost. Při trvalém výskytu může však tento druh působit v současné intenzivně využívané krajině problémy a postoj zájmových skupin obyvatel se pak začíná měnit. Bobr v některých oblastech může působit starosti správcům vodních toků, majitelům okolních lužních lesů, majitelům rybníků. Ti pak určitě nevidí na svém území bobra rádi.

Kde jsou s bobry největší problémy?

Na Vysočině bobr zatím větší škody nepůsobí. Nejčastějším projevem jeho přítomnosti je ohryz vrb kolem vodních toků, což nikoho neznepokojuje. Při vyšší hustotě populace může však bobr začít budovat hráze, což působí vybřežení toku a zaplavení okolních pozemků. Hrozí také narušení hrází vodních děl. V některých oblastech může docházet také ke škodám na okolních lesních porostech a zemědělských kulturách. Jak jsem ale zmínil, škody na Vysočině jsou zatím spíše jen výjimečnou záležitostí.

Jak jim pomoci, zabránit střetům nebo otupit hroty mezi člověkem a bobrem?

Bobr má vysokou rozmnožovací schopnost a je tedy schopný rychle obsazovat nové vhodné oblasti. Největším problémem jsou na Vysočině pro bobra migrační bariéry na vodních tocích. Jde především o vysoké jezy ve městech, kde bobr nemá možnost tuto překážku obejít. Takovým místem je i samotné město Třebíč. Pokud zde migrující zvíře narazí na jez, je nuceno se vrátit až na místo, kde může vylézt na břeh, a odtud se pokusí překážku obejít. V zastavěném území se však dostane do ulic, kde nenalezne cestu zpět k vodě. Důležitá je také ochota lidí sdílet krajinu a své pozemky s tímto živočichem. Bobr je chráněným druhem, stát ho tedy zakazuje hubit, a proto zároveň vytvořil systém, který umožňuje nahradit vlastníkům škody, které bobr způsobil. Obvykle tedy vždy existuje ?možnost nalézt vzájemně přijatelné řešení, je to především otázka ochoty a tolerance vlastníků.

Existuje něco jako bobří turistika?

Organizovaná bobří turistika u nás zatím neexistuje, protože bobři žijí většinou velmi skrytě a nenápadně a není tedy co ukazovat. Na místa, kde se bobři již projevují svojí stavební aktivitou, se ale určitě zajíždí podívat řada zájemců o tento "nový" fenomén naší přírody.

Jak by se k nim měla chovat veřejnost?

Veřejnost se s živým bobrem setká spíše jen výjimečně, a to zejména ve výše popsaných případech, kdy dezorientovaný bobr bloudí městskou zástavbou. V takovém případě je vždy nutné bobra nekontaktovat, nepokoušet se ho odchytit, ale zavolat rychle odbornou pomoc. V opačném případě se bobr zahnaný do úzkých dovede bránit a svými zuby způsobit i nepříjemná zranění. Pokud se na některém místě začnou projevovat škody způsobené bobrem, je třeba, aby vlastníci neřešili situaci „svépomocí“ nezákonně, ale kontaktovali příslušné úřady a hledali taková řešení, která umožní existenci bobra při minimálních dopadech na jejich zájmy.

Jsou nějaké prognózy, jak se bude stav bobrů vyvíjet? Budou se lovit?

Bobr se zatím stále docela rychle šíří, dosud však ale na Vysočině ani zdaleka neobsadil všechny vhodné biotopy. Každopádně existují v současné krajině i místa, kde je přítomnost bobrů zcela nežádoucí (velké rybniční oblasti). Zde je nutné rozšíření bobra nepřipustit, v současné době se však předpokládá spíše odchyt než plošné povolení lovu. Budoucí prognózy šíření a nárůstu populace jsou zatím nejisté, bobr má v současné krajině řadu problémů, které možná zabrání výraznému nárůstu populace. Pokud by však hustota populace dosáhla vysokých úrovní, není do budoucna lov bobra vyloučen. Je ale třeba zdůraznit, že v současné době v takové situaci ani zdaleka nejsme a bobr si zatím alespoň na Vysočině zaslouží plnou ochranu.

Jaké další chráněné živočichy, dříve nevídané nebo vzácné, můžeme v naší přírodě potkat?

Současná příroda trpí spíše opačným problémem, že řada našich původních a dříve běžných druhů ubývá. Je ale pravda, že ojediněle se objevují i pozitivní případy. Pro některé druhy, kterým dříve hrozilo vyhynutí, se totiž skutečně zlepšilo prostředí natolik, že se do přírody opět vracejí a obsazují oblasti, kde původně žili. Tak například v souvislosti se zákazem používání látek na bázi DDT se v celé Evropě začal vracet na původní hnízdiště sokol stěhovavý, podobně zareagovala například populace vydry říční na zákaz používání látek s obsahem PCB. Tyto chemikálie bránily totiž rozmnožování druhů stojících na vrcholu potravních řetězců a s jejich zákazem nastalo rychlé zlepšení.

Zcela jiným problémem jsou druhy, které u nás původně nežily a které jsou do naší přírody zavlečené nebo úmyslně vypuštěné. Ze savců jde například o norka amerického, psíka mývalovitého nebo mývala severního. Se všemi třemi se již na Vysočině můžeme potkat, z jejich výskytu však žádnou radost nemáme. Tyto druhy působí totiž v přírodě veliké problémy a mohou způsobit i vymizení našich původních druhů.