Letošní sezóna je v muzeu poslední

Třebíč - Všechno musí do podzimu pryč. Třebíčské muzeum se stěhuje do nových prostor v bývalé škole na Kosmákově ulici. Tu nechal kraj Vysočina v loňském roce asi za 40 milionů zrekonstruovat a přestavět tak, aby co nejlépe vyhovovala provozu moderních depozitářů, uložení knih a sbírkových předmětů. V budově je zázemí pro personál muzea i pro návštěvníky včetně vědecké badatelny.

S jarem se začalo vyklízet

Zkolaudovaná budova byla několik měsíců prázdná. Čekalo se na příznivé počasí, pak začalo velké stěhování. Jako první přišla na řadu muzejní knihovna, jejíž provoz bude fungovat stejně jako původně v zámku. Zájemci si budou moci knihy vypůjčit jen prezenčně, to znamená, že je budou moci číst pouze v muzejní studovně. Své místo už mají i vzácné staré tisky. Stěhování knihovny je v podstatě u konce. S vyklízením se ale nekončí, do podzimu musí být prostory Muzea Vysočiny v Třebíči prázdné. „Ještě nemáme přesný termín dokončení stěhování, ten vyplyne, až když bude rozhodnuto o dotaci na rekonstrukci zámku,“ vysvětluje ředitel muzea Jaroslav Martínek. Rozhodnutí se čeká v červnu. „My takový svůj termín k rušení expozic a vystěhování všeho potřebného ze zámku máme zatím stanovený na září,“ dodává Jaroslav Martínek.

Tři roky se do zámku nikdo nepodívá

Vyklízení zámeckých prostor, ve kterých mělo doposud muzeum sídlo, depozitáře i výstavní prostory, je předzvěstí velkých změn. Zámek i expozice čekají rozsáhlé rekonstrukce. Nepůjde jen o kosmetické úpravy. Proinvestovat se má asi 180 milionů korun. S jistou nadsázkou nezůstane v zámku kámen na kameni. Začne se s opravami střechy a stropů v horním patře. Pohodlí návštěvníků bude zajišťovat výtah. Umístění výtahu bývá v památkových objektech, jako je zámek, složitou záležitostí. Tady se podařilo řešení najít dobře. „Máme zajištěno zpřístupnění téměř sta procent prostor. V hlavním vchodě budou nájezdy, tam nic jiného nejde, ale uvnitř už bude výtah. Podařilo se vymyslet a prosadit citlivé zabudování do středu schodiště,“ říká s patřičným nadšením ředitel Martínek. Díky výtahu se i imobilní návštěvníci dostanou až do rajského dvora, který je nyní přístupný jen po příkrém schodišti. Stavební úpravy se budou týkat také přízemí, kde vznikne nová recepce a kavárna, pro kterou se plánuje celoroční provoz. „Ještě to není dořešeno. Doufám ve větší návštěvnost tím, že toho budeme víc nabízet. Takže doufám, že to dostaneme do celoročního provozu. Zatím je záměr takový, že bar budeme provozovat sami,“ dodává ředitel Martínek.

K nepoznání budou za tři roky i expozice. Moravské vltavíny vystřídá historie církevních řádů. Dosud nepřístupné zámecké křídlo se změní ve výstavní plochy, betlémy a dýmky vystřídají šlechtické salony. „V horním patře bude zámecká expozice, historie šlechtických rodů, to bude tam, kde jsou betlémy a dýmky. A v druhé části, v celém patře budou muzejní expozice Lidé, místa, osudy. O příběhu člověka, člověk v šesti obrazech. Všechno regionální záležitost z našich sbírek a popisující historii přírody a společnosti v regionu,“ prozrazuje budoucí podobu muzea ředitel Martínek.

O své nepřijdou milovníci koncertů vážné hudby v Kamenném sále, naopak. „Sál bude nově nasvícen, bude ozvučen. Křesílka budou modernější a pohodlnější,“ slibuje ředitel. Křesla budou v sále jen po dobu konání koncertů, takže při běžné návštěvě nebudou rušit pohled na zrestaurované nástěnné malby.

Třebíčské muzeum bude ve Starči

V budově na Kosmákově ulici žádné výstavní prostory nejsou. Po dobu rekonstrukce se bude muset muzeum prezentovat ve vypůjčených prostorách. „Máme domluvenou spolupráci s městskou knihovnou, kde budou výstavky a přednášková činnost. Budeme se domlouvat také s městských kulturním střediskem, abychom mohli v jejich prostorách dělat výstavy. Ve Starči, protože jsme tam hodně pomáhali s jejich výstavami, máme předjednáno, že tam budeme dělat věci, které se vztahují k tradiční lidové kultuře. Možná i nějaké to posezení u muziky, jaké jsme dělávali na zámku,“ vypočítává ředitel.

Zámecké kouření, které se stalo tradiční podzimní akcí, se bude po dobu rekonstrukce odbývat v dalešickém pivovaru. Poprvé se zde zámecké kouření konalo už loni.

Betlémy v muzeu zůstanou

V zámku zůstane po rekonstrukci jen ředitelství a provozní oddělení pro výstavy. Zmizí stálá expozice betlémů i dýmek. O jejich kouzlo ale návštěvníci nepřijdou. „Nic nebude vystaveno jako kompletní sbírka, sbírka betlémů, sbírka dýmek, sbírka vltavínů. Všechny tyto soubory budou vystaveny v příbězích, budou součástí expozic. Dýmky budou v zámecké expozici součástí pánského pokoje. Betlémy budou součástí muzejní expozice,“ vysvětluje Martínek.

Betlémy byly v Třebíči vystavovány přes čtyřicet let. Každodenní nasvícení především papírové malované betlémy vážně poškozovalo. Proto teď poputují do depozitářů. „Uvolní nám to ruce na pořádání velkých výstav, budeme mít od listopadu do února vánoční výstavu, která se bude každým rokem obměňovat. Takže se ukáží betlémy, které dosud vystavené nebyly,“ odhaluje plány výstav ředitel Martínek. Podobné je to i s dýmkami. Lépe než stálá expozice bude jejich krásy prezentovat řada krátkodobých výstav, ve kterých se budou moci ukázat skvosty, které ve stálé expozici své místo nenešly.

O rekonstrukci se mluví už dvacet let

O rekonstrukci muzea se uvažovalo od počátku 90. let. Kolik ze 180milionových nákladů bude muset nakonec zaplatit kraj Vysočina, zřizovatel muzea, bude jasné až z rozhodnutí o dotaci. Na podzim by se měli vybírat dodavatelé. Stavební práce budou probíhat asi do roku 2012, následovat bude ale budování interiérů. Zatím se počítá s dokončením celé akce v roce 2013. Restaurovat se budou všechny pískovcové prvky i kašna na nádvoří zámku. Zámek má důkladný stavebně-historický průzkum, takže se nepředpokládá, že by rekonstrukce odhalila nějaká překvapení, která by v konečném důsledku vedla k navýšení ceny.

Po muzeu přijde na řadu rodný dům Bohumíra Šmerala. „Šmeralák je zatím jako provizorní depozitář, který nebude do budoucna depozitářem. Zpracováváme na něj projekt pro využití pro péči o tradiční lidovou kulturu, jakoby malý skanzen, ale ne celý jako výstavní prostor. Bude se využívat na semináře o řemeslech, o folkloru a na vystoupení folklorních souborů nebo na soutěže a přehlídky. Zatím je to v přípravné fázi. Budeme vyhledávat vhodný dotační titul, na který by to šlo nasměrovat,“ dodává Martínek.