Horácké novinyVychází každý týden ve středu a v pátek. Objednávka předplatného
Sopranistka Vanda Šípová svou roli pěvkyně eskymáckých písní v přebásnění Ladislava Nováka podtrhla i speciálními bílými šaty s kresbou tučňáka na hrudi a kožešinou lemovanými rukávy.
(foto: Petr Kadlec)

Písně Vrbovýho proutku v podání filharmoniků

29.11.2019

TŘEBÍČ/PRAHA (ap) - Často drsné eskymácké písně jsou plné kajaků, harpun, oštěpů, útočících ledních medvědů, kvílejícího větru, strašlivé zimy, nemocí a hladu. V polovině 60. let minulého století jejich bezprostřednost a syrovost do češtiny převedl třebíčský básník a výtvarník Ladislav Novák (1925 - 1999). Autor je vydal v knize překladů nazvané Písně Vrbovýho proutku. Novákova kniha se nyní dočkala i zhudebnění a ve světové premiéře ji coby orchestrální skladbu zahrála Česká filharmonie.


Eskymáci, nebo lépe Inuité, obývali po tisíciletí nehostinné severní oblasti Severní Ameriky, Aleutské ostrovy, Grónsko a Laponsko. Neměli psaný jazyk a až do 18. století téměř žádný kontakt s okolním světem. Jejich písně vyjadřují často krutost a hrůzu života v drsném arktickém prostoru, jakou si dovedeme sotva představit. Eskymácká či – jak se dnes „politicky korektně“ říká – inuitská poezie shrnutá v souboru Písně Vrbovýho proutku okouzluje dodnes a podle současných vydavatelů knihy i Novákova překladatelská práce obstála ve zkoušce času.

A tak se také stalo, že Novákovy překlady pro jejich emocionální syrovost inspirovaly k napsání symfonické skladby skladatelku Janu Vörösovou, která se s ní stala vítězkou skladatelské soutěže České filharmonie, uspořádané loni ke 100. výročí vzniku Československa. Do soutěže bylo podáno 57 platných přihlášek, 12 od skladatelek a 45 od skladatelů, 46 z České republiky a 11 ze Slovenska. Vítězná Vöröšová za své dílo získala i finanční odměnu ve výši 100 000 korun. Osmatřicetiletá Jana Vöröšová pracuje s moderními technologiemi elektronicky zpracovávaného zvuku. Ale vede i hudební tvůrčí kurzy a semináře pro děti i dospělé, jejichž náplní je vytváření neobvyklých zvukových krajin. V současné době se věnuje převážně písňové tvorbě pro děti.

Po roce od předání ocenění vítězce zazněly Písně Vrbovýho proutku pro soprán a orchestr během koncertu, který se konal 7. listopadu ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Písněmi Vrbovýho proutku vtrhla na pódium emocionální syrovost zejména v bezprostředním projevu sopranistky Vandy Šípové. Svou roli pěvkyně podtrhla i speciálními bílými šaty s kresbou tučňáka na hrudi a kožešinou lemovanými rukávy. Originální zvuková představivost Jany Vöröšové se projevila třeba i ve využití nevšedních zvuků praskání vzduchových kapsiček bublinkové fólie, které zaznívaly do tónů orchestru.

Skladeb pro tradiční symfonické orchestry nevzniká v tuzemsku mnoho, je proto výborné, že Česká filharmonie vypisováním soutěže původní tvorbu podporuje. Ale teprve život ukáže, zda i Písně Vrbovýho proutku budou zařazeny do koncertního repertoáru České filharmonie jako vizitka soudobé české hudební scény.

Autor: ap
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk