Horácké novinyVychází každý týden v úterý a v pátek. Objednávka předplatného

Protipovodňové zábrany otevřely dveře zvídavcům

19.09.2011

Třebíč - Sobotní odpoledne nabízelo Třebíčanům nejen kulturní vyžití na Karlově náměstí, kde probíhalo tradiční Bramborobraní, ale také poučení. Stačilo přejít řeku a v Hasskově zahradě na zvídavce čekalo několik stanů, kde se dozvěděli takřka vše o budovaných protipovodňových opatřeních, která Povodí Dyje na řece nechává budovat. A k tomu ještě pohoštění a fotografii na památku.


CARMEN
O vše se staral tým firmy, která protipovodňové zábrany kolem řeky Jihlavy buduje. Úsek, kde se protipovodňové valy budují, byl rozdělen na dvě trasy. Horní, která chrání Židovské Město, a spodní, od Hasskovy zahrady k Novodvorskému mostu. Zatímco ten horní jste mohli absolvovat jen tak nalehko, dolů, kde jste se podívali i do koryta řečiště, jste byli vybaveni přilbou a oranžovou vestou. V roli průvodců byli hlavní stavbyvedoucí Otakar Šaršon, který provázel horní úsek, a jeho mladší kolega Miroslav Nezval, který měl na starost úsek spodní.

Horácké noviny navštívily ležení v Hasskově zahradě hned po poledni, kdy celá akce začínala, a obě trasy jsme si se stavaři prošli. Kromě průvodce nám společnost dělali dva senioři, kteří na to možná nevypadali, ale s odborníky hovořili s obdivuhodnou znalostí věci.

Změnou oproti původnímu projektu je to, že kolem zbytků hradební zdi na pravém břehu povede cesta, kde bude možné se procházet. Což je jistě změna velmi příjemná, protože hradby, ten němý svědek důležitosti a významu středověkého města, byly v novodobé historii Třebíče dosud opomíjeny a devastovány. Do výšky stoleté vody budou hradby opraveny právě v rámci protipovodňových opatření. Zbytek si bude město muset opravit samo. Dveře, vedoucí od řeky k objektům na dolní straně nábřeží, budou nahrazeny vodotěsnými ocelovými.

Také přístupy k řece samotné budou omezeny a z velké části zcela zaniknou. Vše je totiž podřízeno ochraně města proti vodnímu přívalu. I když se některé věci mohou jevit jako sporné, nelze z toho vinit stavební firmu, která dílo realizuje. Projekt vznikal několik let a o jeho lidskou a estetickou podobu mělo bojovat minulé vedení města. Vždyť nebýt občanské iniciativy samotných obyvatel Zámostí, nebyla by pravděpodobně levá strana řeky řešena mobilními zábranami, ale byla by tam pevná zeď hyzdící historickou čtvrť.

Podle slov Otakara Šaršona byla však výstavba nových zdí nanejvýš nutná. Staré zdi se rozpadaly a jejich pouhá rekonstrukce nebyla možná. To bylo i příčinou, proč se vysoké zdi na levém břehu nad Homolkovým jezem musely stavět znovu namísto pouhé nadezdívky, která tam byla plánována. Nadezdívku by zdi prostě neunesly a zhroutily by se.

Do příchodu zimy by měly být dokončeny všechny betonářské práce a do dubna, kdy by mělo být dílo předáno, už jen dokončovací práce, kterým mráz nevadí.

Přes počáteční váhavost si nakonec pro informace a výborné pohoštění přišlo okolo 150 lidí.

Autor: Jan Uher
« zpět | Sdílet: FacebookJagg.czLinkuj.czGoogleTwitter tisk