100 let Ladislava Nováka

Profilovka
24. 09. 2025

TŘEBÍČ (ap) – „Umělec a do jisté míry i vědec nesmí v sobě ztratit něco z dítěte. Hledačství, úžas dítěte nad skutečností, to je živá voda umění, vědy a života vůbec. Nějakým způsobem se vymanit z konvencí.“ To jsou možná nejdůležitější myšlenky třebíčského básníka, výtvarníka a pedagoga Ladislava Nováka (* 4. 8. 1925, Turnov, † 28. 7. 1999, Třebíč). Výstavou jeho výtvarných prací v Galerii Malovaný dům si nejen Třebíč připomíná 100. výročí Novákova narození.

Ladislav Novák je jediný československý umělec, který vystavoval a publikoval v nejrůznějších souvislostech, počínaje ortodoxní pražskou Surrealistickou skupinou přes nadnárodní hnutí Phases, přehlídky vizuální a konkrétní poezie, expozice typu Obraz a písmo, až po sborníky akčního a konceptuálního umění. Je pozoruhodnou osobností srovnatelnou s Josefem Hiršalem, Bohumilou Grögerovou, Václavem Havlem, Jiřím Kolářem, Salvadorem Dalím a třeba i s americkými beatniky. Stal se umělcem světovým už za svého života. V Třebíči, kde žil a tvořil, však byl po většinu svého života jen trpěn.

Dá se říci, že na osobnost Ladislava Nováka se v samotné Třebíči, čtyřiadvacet let po jeho smrti, do značné míry zapomnělo. Výrazem tohoto zapomenutí bylo zrušení postupně zmenšované Galerie Ladislava Nováka v Subakově ulici v třebíčském Zámostí, jejíž derniéra se konala dne 11. 10. 2023. Za dva roky však už situace s kolektivní pamětí Třebíčanů není tak beznadějná, máme tu „novákovský rok“ připomínající 100. výročí narození Ladislava Nováka. Jeho nejvýraznějším počinem je nepochybně výstava výtvarných prací autora v Galerii Malovaný dům.

Přijeli Slováci…
Vernisáž výstavy ve středu 17. září přilákala množství hostů a přátel Ladislava Nováka, z nichž někteří přijeli až ze Slovenska: Milan Bočkay a Vlado Kordoš. I v té vernisážové vřavě si našli chvilku na vzpomínku, kdy připomínali své každoroční spanilé cesty na Moravu; rádi se vraceli ke svým návštěvám u Ladislava Nováka, kterým předcházelo jeho volání do několika míst Moravy: „Přijedou Slováci.“ Vzpomínali, že při svých cestách na Moravu často neopominuli návštěvu Demlova hrobu na tasovském hřbitově. Nyní se v Třebíči setkali také s Davidem Pohribným, autorem řady knižních obálek, mezi nimiž nechyběl ani Novákův Receptář; s grafikem, jehož tatínka Arsena Pohribného ctili i pro jeho hlubokou znalost Novákova díla. Ten byl autorem textu do katalogu výstavy Ladislav Novák-Jiří Kolář, kterou uspořádala Slovenská národní galerie v Bratislavě roku 1997.

…i Petr Váša
Při slavnostním zahájení výstavy nemohl chybět ani fyzický básník, experimentální herec a také Novákův pokračovatel v rozvíjení jeho fónické poezie Petr Váša z Brna se svou Poctou Ladislavu Novákovi. Lesk zahájení výstavy dodalo i úvodní slovo Marie Bergmanové z Národní galerie Praha, která v katalogu výstavy zdůraznila, že „dílo Ladislava Nováka vždy znovu ohromuje množstvím – děl, témat, příběhů, experimentů, autorských postupů, jejich variant a kombinací. Především ale celoživotní uměleckou odvahou a svobodou, která překračovala umělecké, společenské i soukromé hranice.“
Lze s povděkem konstatovat, že kurátor výstavy Lubomír Kressa poskytl do expozice nejen špičková Novákova díla z vlastní sbírky, ale i ze sbírek Marka Milera, Michala Resla, Muzea Vysočiny Třebíč, Musea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových a z Moravské galerie v Brně. Koncepce k výstavě vydaného katalogu však nelpí na časové posloupnosti vzniku reprodukovaných výtvarných prací, je spíš výzvou k hlubšímu zájmu o autorovo dílo.

Výstava je reprezentativním průřezem Novákovou tvorbou, počínaje šedesátými lety, a připomíná takřka všechny jím používané výtvarné techniky: koláže, dekoláže, alchymáže, froasáže, veronáže, fumáže, lité tuše či růže. V oblasti výtvarného umění Novák rozvinul především dvě techniky, jimiž si zajistil největší věhlas: alchymáž (vymývání reprodukcí chemickými rozpouštědly) a froasáž (pracující se sklady nahodile zmačkaného papíru). Oba postupy dávaly volný průchod náhodě. Novákův přínos třeba i Zemnímu umění připomíná v Malovaném domě také vystavěná molitanová figura Ichichvora. Putování s Ichichvory absolvoval Novák v letech 1978 a 1979, aby nakonec tyto antropomorfní bytosti vystřižené z molitanu v přírodě na sever od Třebíče rituálně spálil.

Byl autodidaktem
Návštěvník výstavy se tak může utvrdit v poznání, že Ladislav Novák byl v českém prostředí výlučným tvůrcem především proto, že dokázal vstřebat a esteticky zužitkovat vliv rozličných uměleckých směrů a koncepcí a přetavit je do podoby hodnotných děl napříč různými druhy médií. Tato skutečnost je o to pozoruhodnější, že byl autodidaktem, který své první významné experimenty učinil téměř bez kontaktu se soudobým uměním.

To vše bylo po mnohá desetiletí v Třebíči v tom lepším případě chápáno jako hobby gymnaziálního profesora, a i když to působí velmi alchymisticky a vynálezcovsky, paradoxně vznikalo bez ateliéru, v obyčejném bytě. V tom horším případě byla v Novákově tvorbě hledána subverzní role výtvarného umění.

Kromě výstavy v Malovaném domě mají zájemci o výtvarné i literární dílo Ladislava Nováka možnost seznámit se s jeho tvorbou na komorní výstavě Výtvarná poezie Ladislava Nováka v Muzeu Vysočiny. Další dvě doprovodné výstavy probíhají v Městské knihovně v Třebíči - Vtištěná imaginace Ladislava Nováka; Tichá přítomnost Ladislava Nováka.

Výstava 100 let Ladislava Nováka v Galerii Malovaný dům je otevřena denně kromě pondělí 10 – 12, 13 – 17 hodin, potrvá do 2. listopadu letošního roku.

Foto HoN: Arnošt Pacola

Vernisáž výstavy 100 let Ladislava Nováka v Malovaném domě jako happening

Tento text je pro ty, kteří znají pohybové básně Ladislava Nováka z Třebíče, vydané v r. 1992 jako součást jeho knihy Receptář. Autorových básní určených k pohybové recitaci je v nich celkem devět, další se objevily v druhém dílu jeho sebraných spisů, které připravil a v r. 2017 vydal Petr Kuběnský. Následující text, ukrytý autorem v průběhu konání prvního ročníku festivalu Zámostí v r. 1997 do komína bývalé Subakovy továrny, je publikován poprvé. Ladislav Novák ho pojal jako scénář vernisáže své posmrtné výstavy konané při příležitosti oslav jeho stého narození. Porovnáte-li ho se skutečným průběhem středeční vernisáže výstavy 100 let Ladislava Nováka v Galerii Malovaný dům, oceníte umělcův smysl pro happening, zejména přesná zadání úkolů konkrétním účastníkům akce.

1. Poděkuj kurátorovi výstavy Luboši Kressovi (místostarosta Miloš Hrůza při přivítání přítomných)

2. Poděkuj iniciátorovi dalších akcí k mému nedožitému jubileu MUDr. Františku Dvořáčkovi (Mgr. Aneta Dohnalová při úvodní řeči)

3. Připomeň Mikuláše Medka, Jana Kotíka, Jiřího Koláře, Bohumilu Grögerovou, Josefa Hiršala a taky Bedřicha Fučíka, i když není pravda, že mě ovlivnila jeho tvorba, protože jsem od něj četl jen Kormidelníka Wlnovského (PhDr. Marie Bergmanová při odborné řeči)

4. Vyhrkni rozhorleně, že vy, kteří stojíte na schodech za skleněnou stěnou předsálí Malovaného domu, byste taky rádi slyšeli, a polož otázku, zda byste se mohli přesunout na volná místa na schodech za mluvčími (skutečná zájemkyně o moji tvorbu)

5. Odpověz, že proti tomu vůbec nic nemáš (PhDr. Marie)

6. Postup na volná místa (skuteční zájemci)

6. Vysvětli přítomným, proč je pro mě Malovaný dům důležitý stejně jako zeppelínek, který jsem jako kluk viděl přistát na louce pod zámkem, kde se od r. 1998 pořádá moje Zámostí (též PhDr.)

6. Hluč za skleněnou stěnou, dokud nejsi napomenut skutečnými zájemci (nezájemci o moji tvorbu)

7. Upadni do bezvědomí (senzitivní žák výtvarného oboru Základní umělecké školy Třebíč)

8. Vynes svého žáka na čerstvý vzduch (učitelka výtvarného oboru ZUŠ Mgr. Dita Vomelová)

9. Vyzvi zbytek nesmělých zájemců stojících dále za skleněnou stěnou, aby zaujali volná místa na schodech, a přednes tři své fyzické básně (PhDr. Petr Váša, můj nástupce)

10. Postup na schody, aby se mluvčí dostali do úplného obklíčení (nesmělí zájemci)

10. Projev tiše radostné překvapení při pozorování šedovlasého chlápka, který povykuje a poskakuje v obklíčení skutečných zájemců (žákyně ZUŠ, které ještě neomdlely)

11. Upadni do bezvědomí na čerstvém vzduchu ještě jednou (žák ZUŠ)

12. Zavolej sanitu (Mgr. Dita)

13. Projev tiše údiv a šeptej, že to asi jedou pro něj (zbylé žákyně)

14. Zakonči vystoupení fyzickou básní Ještě pořád tady je naděje, kterou jsem měl rád (PhDr. Petr)

15. Zahaj výstavu (Mgr. Aneta)

16. Kdyby se tě někdo ptal, co je to za nesmysl, odpověz sborově, že to byla poslední pohybová báseň Ladislava Nováka z Třebíče (všichni účastníci se smyslem pro humor)

Milan Zeibert