Ač zemřeli, ještě mluví. A možná právě proto

JAROMĚŘICE NAD ROKYTNOU (juh) – Někdo potřebuje k tomu, aby ho bylo slyšet, mikrofon a sociální sítě. Dvěma kněžím, které komunistický režim na začátku padesátých let poslal na šibenici, stačí jejich příběh. V kostele sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou je od neděle 25. října nový relikviář s ostatky blahoslavených Jana Buly a Václava Drboly. Při slavnostní mši v zaplněném kostele ho uložil a požehnal brněnský biskup Pavel Konzbul.

Relikviář navrhl sochař Otmar Oliva, autor oltáře, ambonu, křtitelnice i věčného světla jaroměřického chrámu. Pozlacená bronzová schránka visí na stříbrných stuhách z klenby v první boční kapli vpravo od oltáře, kousek nad úrovní očí. Spouštějí se z ní provazy, které symbolizují roztrženou síť zla. Uvnitř je menší přenosný relikviář z blahořečení, s popelem Václava Drboly a útržky primičního ornátu Jana Buly, jehož hrob dodnes nikdo nezná. V podlaze pod ním je bronzová deska se jmény všech jedenácti popravených v takzvaném babickém případu. „Já sám jsem za minulého režimu ve vězení byl, jsem pamětník těchto hrůz,“ připomněl Oliva.

Ač zemřeli, ještě mluví
Kazatel postavil své kázání na verši, který zná každý, kdo prošel pražským Slavínem: „Ač zemřeli, ještě mluví.“ „Jedním z klasických rysů je, že mučedník je přesvědčen, že jeho smrtí nic nekončí, ale naopak něco nového začíná. To neznamená, že se mučedníci na svoji smrt těšili,“ řekl.

Připomněl také, jak rozdílní oba kněží byli. Babický Václav Drbola byl introvert s bohatým vnitřním světem, Jan Bula z Rokytnice nad Rokytnou naopak extrovert, který maloval, hrál divadlo a sportoval. Na něj by podle kazatele seděla slova svatého Augustina: „Řekneš-li dost, jsi ztracen. Vždy přidávej, vždy putuj, vždy kráčej vpřed, nezastavuj se na cestě, nevracej se a neodbočuj.“

Proč právě Jaroměřice
Jan Bula byl zatčen 30. dubna 1951, tedy dva měsíce předtím, než v Babicích padly výstřely na místní funkcionáře, a soud v Třebíči ho přesto zapletl do babického případu. Popraven byl 20. května 1952 v Jihlavě. Václava Drbolu zatkli v červnu 1951 a na jihlavské šibenici skončil už 3. srpna téhož roku. Blahoslavenými je církev prohlásila letos 6. června v Brně.

Jaroměřice si relikviář nevybraly náhodou. Zdejší farář Jan Podveský a kaplan Josef Valerián oba kněze varovali před provokatérem Ladislavem Malým a sami byli pronásledováni. „Jaroměřice jsou místem, kde se zajímavým způsobem potkávají příběhy různých kněží z regionu, kteří byli v letech 1951 a 1952 pronásledováni,“ vysvětlil farář Tomáš Holcner. Biskup Konzbul v příbězích obou kněží vidí poselství i pro dnešek: „Ani v době nesvobody nemusí člověk rezignovat na své svědomí a věrnost hodnotám, které vyznává.“

Nemusí být člověk věřící, aby tomu rozuměl. Svatí jsou i pro nás pohany příkladem odvahy, cti a statečnosti. Ukazují, že stojí za to stát za pravdou, i když se za ni platí cena nejvyšší. A v době, kdy si s pravdou leckdo z nejvyšších pater hlavu neláme, je dobře, že někdo mluví, i když už sedmdesát let mlčí.

Foto HoN: Jan Uher