Martina Dědková Chromá

12. 05. 2024.

1530

OKŘÍŠKY (mad) – Úřad městyse sídlí od roku 2009 v prostorách okříšského zámku. Ten obec zakoupila v roce 2001. Zchátralý areál začala postupně opravovat. Nejprve vznikl dům s chráněným bydlením a dům s pečovatelskou službou, dohromady 40 bytů. Pak došlo na opravu vlastního zámku. Nyní přichází čas na dořešení veřejného prostoru na nádvoří zámku.

„Prostor nádvoří řešíme dlouhodobě. V létě je tu prašno, zjara a na podzim tu bývá bláto. Chtěli bychom ho zkulturnit a úplně zbavit dopravy. Jednáme s družstvem o koupi či pronájmu pozemku, kde v současné chvíli stojí zchá- tralý prasečák. Na pozemku bychom rádi vybudovali parkování, aby se na nádvoří zámku už nezajíždělo,“ nastínil nejbližší plány starosta Zdeněk Ryšavý.

Vyloučení dopravy z nádvoří nabídne nové možnosti k řešení celého vnitro-bloku zámku. Nutné bude také dořešení dešťové vody. Patrně bude potřeba vybudovat dešťovou kanalizaci. Za účelem celkové úpravy nádvoří nejprve vznikne studie. Městys vybíral ze tří architektonických kanceláří. „Rozhodli jsme oslovit manžele Veličkovy z Velkého Meziříčí. Mají k nám nejblíž a mají velmi dobré reference. Byli se u nás podívat, prošli si to, nafotili, řekli jsme si základní požadavky,“ uvedl starosta. Náklady na vyhotovení studie jsou vyčísleny na 270 tisíc korun. Studie by měla být hotová do konce září. Architekti nejprve vypracují několik variant návrhů. Z nich potom vedení městyse vybere tu nejvhodnější. Jelikož se jedná o památkově chráněný objekt, bude ještě vítězný návrh konzultován s památkáři. Teprve poté by byla zahájena projektová příprava.

Okříšští mají několik základních požadavků. „Určitě chceme zachovat dvě vzrostlé lípy, které na nádvoří rostou. Podle starých map to vypadá, že lípy byly původně čtyři. Možná by nebyl špatný nápad chybějící dvě lípy dosadit. Doprostřed bychom chtěli dát vodní prvek. Kašna tam už v minulosti byla. Cesty by měly být pojezdové, ale neměly by být prašné. Asfalt ani dlažbu nám památkáři nedovolí. Kamenná dlažba by byla finančně velmi nákladná. Předběžně jsme se domlouvali na cestách z meteného betonu, se kterým nemají problém památkáři. Je to možná varianta,“ připustil starosta.

V Okříškách existovala již v době předhusitské zeměpanská tvrz, která byla dávána lénem. Roku 1466 získal Okříšky s tvrzí a Petrovice rytířský rod z Hrochova, v jehož v1astnictví zůstaly skoro 100 let. Tehdy byla tvrz přebudována v pozdně gotickém stylu. Koncem 16. století byla tvrz přestavěna v renesanční zámek vyzdobený sgrafitovou fasádou, která zůstala uchována i pod pozdější barokní omítkou. Dodnes je část sgrafitové výzdoby dochována na konci chodby v první patře zámku. Počátkem 17. století náležel nově vybudovaný zámek Jiřímu Rechenberkovi ze Želetic, který upravil nádvorní průčelí. Poté se jeho majitelé často střídali, až jej v r. 1751 získali brtničtí Collaltové, kteří připojili Okříšky k brtnickému panství. Zámek pak byl barokně přestavěn; charakteristické je zejména barokně členěné průčelí.

První pozemkovou reformou umenšený majetek byl Collaltům v roce 1945 na základě Benešových dekretů konfiskován. Až do 90. let 20. století zámek sloužil jako úřadovna a skladiště Jednotného zemědělského družstva v Okříškách. Oprava zámku na prahu nového tisíciletí byla pojata jako návrat k baroku a klasicismu. Výsledkem je stav zámku na počátku 19. století.
Foto HoN: Martina Dědková Chromá