

KONĚŠÍN (juh) – Ze Štěměch, kde zvoní kovadliny a hřeje oheň, jsme se vydali do Koněšína, kde také pracují s žárem, ale to, co vzniká, je velmi křehké. V poměrně malé obci pracují v současné době dva keramické ateliéry, ale ještě nedávno byly tři. Podle slov obou dam ani ony se nevnímají jako sokyně. Jejich práce a výtvory jsou natolik odlišné, že si nekonkurují. Naopak. Když je někde více řemeslníků, lidé přijedou raději tam, protože lidé mají větší jistotu, že je něco zaujme a naleznou to, co hledají.
Příběhy z hlíny i plátna
Jana Fučíková z Koněšína otevřela při Víkendu otevřených ateliérů svou keramickou dílnu a prodejní výstavu, kde se prolíná hlína, barvy i příběhy. Návštěvníci tu mohli vidět nejen zahradní keramiku, ale i sochy a obrazy, které podle autorky „tvoří jeden celek“.
„Začínala jsem s výstavami už ve vnitřní prodejně, kde jsem modelovala a nabízela svoje výrobky. Dnes to pojímám jako malé trhy a prodejní výstavu,“ říká Jana, absolventka Střední průmyslové školy keramické v Bechyni. Sochám se věnuje už dvacet let, intenzivněji poslední rok a půl.
Její práce jsou určeny především do zahrad – vyrábí mrazuodolnou keramiku, která zvládne i drsné zimy na Vysočině. „Teď mám nejvíc objednávek na keramické kočárky, které jsou vyprodané až do jara 2027,“ dodává s úsměvem.
Kromě hlíny se věnuje i malbě. Tvoří olejem, akrylem i akvarelem a inspiraci hledá především v lidech. „Každý obraz i socha má svůj příběh. Vždycky k nim píšu i malé povídky, které s nimi souvisejí. Kdo si u mě koupí obraz, dostane k němu i ten příběh,“ uzavírá Jana Fučíková.
Keramika, která má duši
Druhý ateliér je pod kopcem a nese hravý název KVAK. V totemu má žabáka, kterého se snaží spolknout velký čáp, ale žabák je bojovník. Předními nožkami svírá čápův krk, takže ten ho nemůže polknout. Jak příběh dopadne? Samozřejmě dobře, protože heslo výtvarného uměleckého ateliéru je: Nikdy se nevzdávej! Je to silné heslo a stejně silný je i příběh tohoto ateliéru.
Potkávají se zde autoři, kteří spojují řemeslnou preciznost s osobitým uměleckým přístupem. Každý z nich tvoří vlastní autorskou keramiku – od drobných figurek po užitné nádoby i velké zahradní kusy. Ateliér vznikl už koncem 90. let jako součást rekvalifikačního programu a postupně se proměnil v místo, kde se keramika nejen vyrábí, ale i žije. „Každý kus si tu dělá autor od začátku do konce,“ říká zakladatelka Marcela Trumpešová, která po ukončení sociálně zaměřeného programu v roce 2016 ateliér znovu otevřela veřejnosti v jeho původním poslání, kvalitě.
Dnes tu tvoří šest až sedm výtvarníků, kteří pořádají i společné workshopy a keramická sympozia. „Velice nás spojuje technika raku – keramika, která se vytahuje z rozžhavené pece a nechává se zchladnout v pilinách. Díky tomu má každý výrobek jedinečné zabarvení,“ vysvětluje jedna z autorek.
Kromě ateliéru tu funguje i malé ubytování a hospůdka, kde návštěvníci mohou posedět po prohlídce dílny. A jak dodává majitelka s úsměvem: „Koněšín je možná malá vesnice, ale keramika tu má velké srdce.“
Foto HoN: Jan Uher