TŘEBÍČ (herb) - Dějištěm zimních olympijských her momentálně nejsou pouze severoitalská města Miláno a Cortina. Velkolepou sportovní událostí se žije snad na každém rohu. Na pracovištích mohou být ohnivě diskutovány výkony jednotlivých sportovců, děti ve školách se zase vžijí do samotných olympioniků. Pro zářný příklad poslední zmíněné možnosti stačilo v minulém týdnu zavítat do základní školy na Cyrilometodějské ulici, kde se pro tamější žáky uspořádaly speciální olympijské hry.
Zraky široké veřejnosti napříč celým světem směřují v posledních týdnech ke známým sportovním hvězdám typu Martiny Sáblíkové, Ester Ledecké či Lindsey Vonn. Naopak ne zcela viditelné talenty se světu v plné parádě představily až po zažehnutí olympijského ohně a rázem se stávají pro nespočet dětí vzorem. V hlavách malých holek a kluků zároveň pomyslně popichují jejich fantazii. Však ať si každý zavzpomíná na své dětství, kdy alespoň na malý okamžik vyvstala v hlavě myšlenka, jaké by to bylo být vrcholovým sportovcem. Vidina úspěchů v podobě početné sbírky medailí a celosvětové prestiže je přece nesmírně lákavá, že? Této mety se sice nepovede dosáhnout všem, zažít pořádné nadšení ze sportovních výkonů ale může doslova kdokoliv a kdekoliv. Třeba na školní chodbě, jak jsme se sami přesvědčili ve středu 11. ledna na třebíčské ZŠ Cyrilometodějská.
Zvučné téma olympijských her tak neminulo ani prostředí školy, která se po celý rok věnuje žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. A názorně se ukázalo, že na startovní čáře ihned vymizí jakékoliv zdravotní a sociální bariéry. Ty totiž zcela zakryje společná radost i jistá soutěživost. Učitelský sbor si pro své žáky připravil vlastní podobu olympijských her, které se z Itálie pomyslně přesunuly na Cyrilometodějskou ulici v Třebíči. Hry byly slavnostně zahájeny na školní zahradě v úterý 10. ledna a po tři následující dny se škola proměnila ve významné sportovní kolbiště. Slovo významné zde není použito náhodně, vždyť také uvnitř školy soutěžily reprezentace Norska, Spojených států amerických, České republiky, Finska a dalších velmocí v disciplínách zimních sportů. Právě do zmíněných a dalších zemí byly nejprve rozčleněny jednotlivé třídy a veškeré soutěže mohly začít, nehledě na sychravé počasí. Kupříkladu prvního dne her se na lehce rozbahněné zahradě uskutečnily závody na běžkách. I přesto že sněhové závěje roztály, na samotném prožitku dětí tato situace nic nezměnila. Podobně radostné byly též disciplíny uvnitř budovy. Před ředitelnou se jely závody ve skeletonu, chodba u družiny se proměnila v rychlobruslařskou dráhu a u samotného vstupu zase zářili nadějní hokejisté. Velké napětí ale přinesl curlingový turnaj v tělocvičně, kde o vítězi rozhodovaly pouhé centimetry.
V případě jakéhokoliv sportu ale nehrají ústřední roli pouze předvedené výkony. Vedle zvládnutí všech disciplín byly u malých olympioniků na Cyrilometodějské ulici hodnoceny také faktory jako vytrvalost, fair play, odvaha, spolupráce a nadšení. S ohledem na originální nápad tak není pochyb, že s hodnocením posledně zmíněného bodu zde učitelé rozhodně nešetřili.
