Partneři zpravodajství

Yashica Events

ROXY Club Třebíč

Bowling U Kmotra

Aquapark Laguna

Chci se stát partnerem

Petra Klementová

před 59 minutami

TŘEBÍČ (pek) - Každoročně si Třebíč připomíná květnové transporty židovských obyvatel z roku 1942, které tragicky zasáhly celé město. Ani letos tomu nebylo jinak. V neděli 17. května se lidé sešli v Zadní synagoze na vzpomínkové akci k uctění obětí holocaustu a připomněli si osudy stovek třebíčských Židů, kteří byli deportováni do Terezína a následně do vyhlazovacích táborů.

Právě v květnu roku 1942 odjely z Třebíče dva velké transporty. První 18. května, druhý o čtyři dny později. Celkem bylo deportováno více než 1300 židovských obyvatel. Osvobození se dožilo jen několik desítek z nich. Po kdysi početné židovské komunitě dnes v Třebíči zůstává především unikátně zachovaná židovská čtvrť, synagogy nebo takzvané Kameny zmizelých, které připomínají konkrétní lidské osudy.

Součástí pietního setkání bývá každoročně také tematický kulturní program, který důstojným způsobem připomíná osudy obětí holocaustu. Letos nesl název Písně beze slov a v Zadní synagoze vystoupilo hudební uskupení Musica Dolce Vita ve složení Daniela Demuthová, mezzosoprán, Žofie Vokálková, flétna a průvodní slovo, a Zbyňka Šolcová na harfu.

Ještě před samotným koncertem promluvil třebíčský starosta Pavel Pacal, který ve svém úvodním slovu zdůraznil důležitost připomínání obětí holocaustu i potřebu chránit hodnoty svobody a tolerance. Zavzpomínal také na svou nedávnou návštěvu bývalého koncentračního tábora Buchenwald. „Viděl jsem místa, kde zůstával rozum stát, viděl jsem místa, kde zahynuly tisíce lidí. Vzdal jsem úctu a čest jejich památce, ale v mém srdci se nejvíce vzpomínek věnovalo třebíčským spoluobčanům, kteří prošli koncentračním táborem Buchenwald,“ zaznělo z jeho úst v Zadní synagoze. Ve svém projevu připomněl také to, jak křehká je hranice mezi běžným životem a barbarstvím. „Je potřeba v přítomnosti dělat všechno pro to, aby hodnoty, jako jsou tolerance, svoboda a demokracie, přežívaly a zůstávaly pro budoucí generace. Aby naše děti a jejich děti žily v míru, v toleranci a ve svobodě. To je náš velký společný úkol,“ uvedl starosta. Na závěr pak uctil památku všech třebíčských obyvatel, kteří se po druhé světové válce již domů nevrátili. „Čest jejich památce,“ dodal.

Program byl složený z děl skladatelů židovského původu i skladeb inspirovaných hebrejskými motivy. Silnou atmosféru podtrhl také osobní příběh, který se koncertem prolínal. Program doplnily úryvky dosud nepublikovaných dopisů akademického sochaře Václava Vokálka, které zasílal své manželce Marianně do terezínského ghetta. Právě jejich pravnučkou je flétnistka Žofie Vokálková, která celému koncertu dodala velmi osobní a emotivní rozměr. „Má zlatá Mariánko, nikdy mi nebylo tak těžko jako nyní, když jsem se musel, třeba dočasně, s tebou rozloučit. Den našeho shledání se blíží. Mám zprávy, že to tam u vás není relativně tak zlé, potěšení z toho však nemám,“ stálo v jednom z dopisů. Na závěr pak zaznělo, že pro paní Mariánku vše dobře dopadlo a se svým mužem se po válce znovu shledala. Jiní ovšem takové štěstí neměli.

V synagoze zazněly například sefardské písně, tedy středověké španělské židovské melodie, ale také skladby autorů, jako jsou Giuseppe Verdi, Felix Mendelssohn Bartholdy, Maurice Ravel nebo Leonard Bernstein. Nechyběla ani známá píseň Somewhere z West Side Story.

Po koncertu následovalo tradiční zastavení u nově položených Kamenů zmizelých v Blahoslavově ulici, které připomínají osudy Roberta Langa a Zuzany Langové. Malé mosazné kostky vsazené do chodníků tiše připomínají oběti holocaustu, které kdysi žily v ulicích města. U kamenů následně zazněla modlitba i píseň a celé pietní setkání uzavřela tichá vzpomínka na ty, kteří se už domů nikdy nevrátili.

Foto HoN: Petra Klementová