Vytvořit článek

DEN VÁLEČNÝCH VETERÁNŮ


Petra Klementová

Na hrdiny svobody nesmíme zapomenout

MORAVSKÉ BUDĚJOVICE (pek) - Den válečných veteránů si 11. listopadu připomněli také v Moravských Budějovicích. Starosta Martin Ferdan a místostarosta Jan Švaříček si při této příležitosti připnuli symbolické červené vlčí máky a položením květiny u Památníku Věčné slávy uctili památku těch, kteří sloužili své vlasti. „Za svobodu a bezpečí, které dnes považujeme za samozřejmost, zaplatili mnozí lidé vysokou cenu. Právě proto je důležité si jejich osudy a odvahu i nadále připomínat,“ uvedl místostarosta Jan Švaříček.

Úcta k válečným veteránům přitom v Moravských Budějovicích není záležitostí jediného listopadového dne. Město se připomínání jejich osudů věnuje dlouhodobě a spolupracuje s Agenturou pro podporu válečných veteránů a jejími zástupci na Vysočině. Jedním z nich je nadpraporčík Radek Nesvadba, se kterým město připravuje aktivity zaměřené na uchovávání historické paměti a připomínání příběhů lidí, kteří se zasloužili o naši svobodu.

Zvláštní místo mezi těmito aktivitami mají setkání s veteránkou druhé světové války Marií Štěpánkovou. Její životní příběh je cenným svědectvím o době, kterou většina dnešních generací zná už jen z vyprávění, knih či historických dokumentů. Právě osobní vzpomínky lidí, kteří válečné události sami prožili, pomáhají uchovávat historii živou a přibližovat ji dalším generacím.

Foto: archiv MB


Hrdinové válek zůstávají v paměti dalších generací

NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU - Slavnostním nástupem a pietními akty v Náměšti nad Oslavou si příslušníci 22. základny vrtulníkového letectva 11. listopadu připomněli Den válečných veteránů. Uctili památku padlých a zesnulých spolubojovníků i odkaz místních rodáků, kteří položili život za svobodu své země. Součástí připomínky bylo také poděkování novodobým veteránům a zdůraznění významu péče o ně.

Během slavnostního nástupu na základně zazněl rozkaz ministra obrany Jaromíra Zůny ke Dni válečných veteránů. Ministr v něm vyjádřil hrdost na svou vlastní vojenskou službu a vyzval k uctění památky těch, kteří již nejsou mezi námi. Připomněl také, že z generace druhoválečných veteránů dnes žije už jen několik posledních pamětníků, jejichž zkušenosti a osobní příběhy si zaslouží naši pozornost i úctu.

Pozornost věnoval rovněž téměř 17 tisícům novodobých válečných veteránů. Ocenil vybudovaný systém péče, jehož prostřednictvím jim resort obrany může poskytovat pomoc a podporu. Připomínání jejich služby tak provází také odpovědnost vůči těm, kteří při plnění úkolů nasazovali vlastní zdraví a život.

Vzpomínka na hrdiny spojené s Náměští

Příslušníci základny následně uctili památku válečných obětí na pietních místech v Náměšti nad Oslavou. Vojáci s květinami doprovodili vzpomínku u pamětních desek na budově staré radnice, na sokolovně a u desky letce Emiliána Mrázka na nádražní budově.

Pamětní deska na sokolovně připomíná Eduarda Hrona, Josefa Šanderu, Františka Veselého a Karla Prágra, kteří zahynuli v období nacistické okupace. Mezi jejich jmény je i velitel paraskupiny Barium Josef Šandera. Jeho skupina působila v protektorátu, odkud předávala zpravodajské informace do Londýna a podílela se na přípravách ozbrojeného povstání.

S válečnou historií letectva je spojen náměšťský rodák Emilián Mrázek, příslušník 311. československé bombardovací perutě RAF. Zahynul 21. srpna 1943 nad Biskajským zálivem. Pamětní deska na budově, v níž se narodil, uchovává jeho příběh i připomínku služby československých letců v zahraničním odboji.

Pietní akty propojily vzpomínku na konkrétní lidské osudy s poděkováním všem, kteří sloužili své vlasti v ozbrojených konfliktech. Pro dnešní vojáky jsou tato místa také připomínkou tradic a hodnot, na které svou službou navazují.

Vlčí mák jako symbol úcty a podpory
Červený květ vlčího máku, který si v těchto dnech připínají vojáci i veřejnost, vyjadřuje vzpomínku na padlé a solidaritu s válečnými veterány. Jeho symbolika je spojena s básní Na flanderských polích, kterou v roce 1915 napsal kanadský vojenský lékař John McCrae po smrti svého přítele během bojů u belgického Ypres. Obraz máků rostoucích mezi hroby vojáků se prostřednictvím básně stal základem mezinárodní tradice připomínání válečných obětí.

Den válečných veteránů je příležitostí uchovávat jejich příběhy a poděkovat těm, kteří se z válečných konfliktů vrátili. Úcta k jejich službě pokračuje i po jedenáctém listopadu — zájmem o jejich životy a pomocí ve chvílích, kdy ji potřebují.

Sára Tomková, Foto HoN: Martina Dědková Chromá


Malé křížky připomínají velké příběhy

STŘÍŽOV (pek) - Jedenáctý listopad je dnem, kdy si lidé po celém světě připomínají válečné veterány, padlé vojáky i všechny, jejichž životy poznamenaly válečné konflikty. Právě 11. listopadu 1918 v jedenáct hodin dopoledne utichly po více než čtyřech letech boje první světové války na západní frontě. Toto datum se stalo symbolem vzpomínky, úcty a poděkování těm, kteří bojovali za svobodu.


Den válečných veteránů však nepatří pouze vojákům. Připomíná i miliony civilistů, kteří ve válkách ztratili své blízké, domovy nebo vlastní životy. Rodiny byly rozděleny, celé vesnice zničeny a následky válečného utrpení si lidé nesli ještě dlouhá desetiletí. Symbolem tohoto dne se stal červený vlčí mák, jehož význam vychází z básně kanadského vojenského lékaře Johna McCraea, který během první světové války popsal vlčí máky rostoucí na flanderských polích mezi hroby padlých vojáků.

Tento významný den jsme si ve středu 11. listopadu připomněli i na Třebíčsku. A jen stěží by se pro takovou vzpomínku hledalo příhodnější místo než Alej československých parašutistů ve Střížově u Vladislavi. Lipová alej, která vznikla z iniciativy spolku VETERANS, vzdává hold téměř stovce československých parašutistů vycvičených během druhé světové války ve Velké Británii. Každý strom připomíná konkrétního člověka a jeho životní příběh. Mezi nimi jsou i známá jména jako Jan Kubiš, Josef Gabčík nebo Adolf Opálka. Celá alej je věnována památce majora Jaroslava Krátkého, místního rodáka. U zdejšího památníku se při příležitosti Dne válečných veteránů uskutečnilo vzpomínkové setkání, kterého se zúčastnil předseda spolku VETERANS Tomáš Sláma, jenž za vznikem aleje stojí, spolu s dalšími třemi lidmi, kteří se na realizaci projektu podíleli. Přítomna byla i senátorka za Třebíčsko Hana Žáková.

Tomáš Sláma připomněl, že smyslem tohoto dne není pouze vzdát hold vojákům, ale vzpomenout na všechny oběti obou světových válek. Na lidi, kteří položili životy, i na ty, kterým válka vzala jejich nejbližší. Právě proto by si přál, aby se podobná setkání ve Střížově stala každoroční tradicí. Velké vzpomínkové akce se konají například v Praze nebo Brně, pro obyvatele Třebíčska jsou však hůře dostupné. Alej tak může být místem, kam lidé přijdou zavzpomínat na své otce, dědečky, strýce či další příbuzné, jejichž osudy poznamenaly válečné konflikty.

Malé dřevěné křížky, velké příběhy
Zajímavou součástí zdejšího pietního místa jsou malé dřevěné křížky. Jejich prostřednictvím mohou lidé uctít památku svých blízkých a zanechat jim osobní vzkaz. Stačí na křížek napsat několik slov a symbolicky jej zatlouct do země u památníku. Inspirace přišla z Velké Británie, kde má tato tradice své pevné místo. Lidé si tam při vzpomínkových akcích mohou dřevěný křížek zakoupit, podpořit tím pořádající organizaci a napsat na něj vlastní věnování. „Je to hrozně pěkný, když tam ty křížky jsou, a je tam spousta vzkazů – dědovi, strýcovi, tatínkovi,“ popsal Tomáš Sláma. Jak připomněl, některé vzkazy pocházejí dokonce od dětí, a o to silnější bývá jejich význam.

Podobná tradice se nyní postupně zabydluje i ve Střížově. U památníku se v současnosti nachází přibližně stovka dřevěných křížků. Slámovým přáním je, aby jejich počet dál rostl a časem zde vznikla celá symbolická zahrádka vzpomínek. Místo, kde každý může zanechat několik osobních slov člověku, na kterého nechce zapomenout.

Při vzpomínkovém setkání promluvila i senátorka Hana Žáková. Poděkovala Tomáši Slámovi a všem, kteří se na vzniku aleje podíleli a nadále se o ni starají. Zavzpomínala přitom na dobu, kdy za ní Sláma přišel do kanceláře a celý svůj záměr jí poprvé představil. „Jsem ráda, že se to podařilo zrealizovat,“ uvedla senátorka. Zároveň zdůraznila, jak důležité je uchovávat vzpomínku na lidi, kteří za svobodu položili své životy. „Moc bych si přála, aby nás tady rok od roku bylo víc,“ dodala Hana Žáková.

Alej československých parašutistů tak postupně získává další rozměr. Vedle lip, které nesou jména konkrétních válečných hrdinů, vzniká prostor pro osobní vzpomínky dalších rodin. Někdy k nim stačí jen malý dřevěný křížek a pár slov, která mají pro toho, kdo je napsal, mnohem větší cenu, než se může na první pohled zdát.

Foto HoN: Petra Klementová


Třebíč uctila památku válečných veteránů

TŘEBÍČ (mt) - Česká republika si 11. listopadu připomíná Den válečných veteránů, věnovaný všem obětem válečných konfliktů. Zástupci vedení města Třebíče každoročně v tento významný den pokládají květiny k památníku obětem první a druhé světové války na starém hřbitově.


Letos uctili památku válečných veteránů za město starosta Pavel Pacal a místostarostové Jan Burda a Miroslav Krupica. U pomníku tichou vzpomínkou i květinovým darem vzdali hold všem, kteří položili své životy za svobodu a nezávislost.

Den válečných veteránů se celosvětově slaví 11. listopadu jako připomínka konce 1. světové války v roce 1918. V České republice je tento den oficiálně připomínán od roku 2001.

Tradičním symbolem tohoto dne je červený květ vlčího máku. Jeho původ vychází ze světoznámé básně Na flanderských polích, kterou v roce 1915 napsal kanadský lékař a podplukovník John McCrae na památku svých padlých spolubojovníků.

Foto: Město Třebíč