Dvacet století Moravy se nově zrcadlí i v třebíčské knihovně

Profilovka
24. 03. 2026

TŘEBÍČ (herb) - Při výuce dějepisu bývá leckdy upozaděno regionální hledisko, čímž se mohou dějiny zdát poněkud pragocentrické. Přijde-li pak řeč na Moravu, většina lidí při pohledu do minulosti skončí u Velkomoravské říše a příchodu věrozvěstů. Ovšem moravská orlice pod svými křídly skrývá daleko více podstatných dějinných událostí. To ostatně také nastiňuje nová kniha nadšeného badatele Zdeňka Klobouka z Klopotovic, který v díle Morava v zrcadle času sumarizuje dějiny korunní země od starověku po první světovou válku. Ačkoliv výtisků Kloboukova díla není přespříliš, jedním vydání od minulého týdne disponuje také Městská knihovna v Třebíči.

Historii Moravy netvoří pouze dynastie Mojmírovců, svatí Cyril s Metodějem či dlouhá tradice zemského sněmu. Nelze například opomenout Markrabství moravské za vlády Lucemburků, poutavou osobnost Karla staršího ze Žerotína, známou bitvu tří císařů nedaleko Slavkova nebo letité soupeření mezi Brnem a Olomoucí. Podobným způsobem by se dalo pokračovat dále. V hranicích Moravy se toho zkrátka událo tolik, že by se vše stěží vměstnalo do jedné publikace. Avšak tento cíl nebyl nemožný pro místopisce Zdeňka Klobouka. Rodák z Prostějova na dějinách Moravy pracoval pět let a finální výtisk si v říjnu loňského roku nadělil ke svým devadesátým narozeninám.

Vedle samotného tématu je kniha specifická také v jiných ohledech. Její vydání nebylo financováno z grantů a dotačních programů, ale finančně se na něm podílel autor společně s dary manželů Jany a Milana Mézlových, obce Klopotovice a města Tovačova. Kniha tedy nebyla vydaná ve vysokých nákladech, a tak není volně prodejná v knihkupectvích. Autor ji však se svými přáteli věnuje veřejným institucím - obcím, státním úřadům, knihovnám, školám. Po jednom výtisku kupříkladu obdrželi hejtmani Jihomoravského a Olomouckého kraje, pánové Jan Grolich a Ladislav Okleštěk, dvě knížky se momentálně nachází také zde na Třebíčsku, a to u senátorky Hany Žákové a v bohatém fondu Městské knihovny Třebíč.

Na senátorku Žákovou se před časem obrátil Kloboukův dlouholetý kamarád Milan Mézl s prosbou, zda by bylo možné jedním výtiskem obdarovat také třebíčskou knihovnu a společně se nad dílem sejít. Samotné setkání mezi Mézlem, Žákovou a ředitelkou knihovny Marií Dočkalovou pak proběhlo v pátek 13. března. „Zdeněk mi dal knížky a řekl, ať všechno rozdám,“ pověděl na samý úvod Mézl a následně obdaroval ředitelku Dočkalovou vydáním Kloboukova díla. Podobným způsobem, bez jediné koruny, se tak dílo v rámci osvěty šíří napříč Moravou. Regály knihovny se v Třebíči ale po pátečním setkání pomyslně nerozšířily pouze o historii Moravy. Senátorka Žáková též Dočkalové předala výroční almanachy, které letos Senát Parlamentu České republiky vydal ke třiceti letům od založení.

V centru pozornosti zde byl ale Klobouk a jeho pojetí moravských dějin. Sám autor nemohl být v Třebíči přítomen, a tak se role zprostředkovatele ujal jeho dobrý přítel Mezl. Ten představil samotného autora coby neskutečně čestného a hodného člověka a krátce okomentoval také nově vydanou knihu i díla z předešlých let (např. Má duše stále bloudí v antice nebo Než na Hané utichly zbraně). Co na nové publikaci, Mézlem nazývané coby encyklopedickém slovníku Moravy, ihned po otevření upoutalo ředitelku Dočkalovou, byl velmi pestrý obrazový materiál. K tomu také Mézl pověděl jednu zajímavost: „Dlouhá léta Zdeněk pracoval na Městském úřadu v Brně, a měl tak přístup k mnoha mapám. Jejich kopie pak například posloužily jeho ženě, učitelce zeměpisu, nebo při Zdeňkově bádání.“ Náležitě tak dokázal Klobouk skloubit své zaměstnání a lásku k historickému bádání.

Jelikož se s ohledem na počet výtisků jedná skutečně o unikátní dílo, ihned ředitelce Dočkalové vyvstala myšlenka na digitalizaci knihy. Tento nápad posvětil i autor, s nímž se přítomní na konci setkání díky alespoň telefonu spojili. I pro úplné historické neznalce tak knihovna v Třebíči ve spolupráci s badatelem Kloboukem nabídne srozumitelné poznání moravské země. A to klasickou formou v podobě knihy nebo skrze digitální prostředí.