Fotbalové ohlédnutí před výkopem Mundialu

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Libor Matoušek

před 1 hodinou

Největší sportovní událost roku 2026 začíná. Řeč je o fotbalovém Mistrovství světa, které se vůbec poprvé koná hned ve třech zemích. Už jen tímto se tak šampionát pořádaný ve Spojených státech amerických, Kanadě a Mexiku zásadně zapisuje do historie fotbalu. A další zajímavé příběhy jistě přibudou během turnaje. Ostatně jak je tomu každé čtyři roky. Ku příležitosti začínajícího Mundialu se tak hodí se alespoň v krátkosti podívat na fotbalovou historii.

Od Platóna až na Britské ostrovy
Že je fotbal světově nejrozšířenějším sportem, vděčí fanoušci starověkým Řekům a Římanům. Už v Platónově spise Faidón se zmiňují míčové hry, tuto zábavu pak přijali za svou též Římané. A uvádí se, že právě římští legionáři exportovali hru zvanou harpastum, v níž se posílal míč rukama i nohama, na Britské ostrovy. Ty jsou také dodnes nazývány kolébkou fotbalu. Zde se sice sporty předcházející fotbalu objevují již ve středověké době, za počátkem dnešní podoby je však potřeba zavítat do poloviny 19. století. Dříve se ve fotbalových kláních mohl balon přesouvat i rukama, až „ve století páry“ se z fotbalu stala čistá kopaná. Nejprve se roku 1848 dohodly britské univerzity na prvním znění pravidel, podstatné dění pak nastalo o patnáct let později. Jedenáct londských klubů tehdy založilo The Football Association a z nových pravidel se zcela vypustila hra rukou. Zjednodušeně řečeno, rok 1863 lze tak brát za ustanovení moderní podoby fotbalu. Brzy na to se totiž tato novinka z Anglie rozšířila nejen do sousedního Skotska, Walesu a Irska, ale také do střední Evropy.

Otec českého fotbalu jménem Rössler-Ořovský
Zde v českém prostředí mají fotbalové počátky dokonce sssssvého konkrétního otce. Je jím sportovec Josef Rössler-Ořovský, který fotbal do své rodné vlasti exportoval po svém pobytu v Londýně. Sám také v Anglii hrával na amatérské úrovni, a když se navrátil domů, předložil Čechům z angličtiny přeložená pravidla. Není také divu, že tento průkopník fotbalu řídil roku 1896 historicky první derby mezi Spartou a Slavií. Ač oba celky, zdejší giganti a stálice, bývají s ohledem na jejich tradici označováni za nejstarší kluby, historický první fotbalový oddíl byl založen na jaře 1893 v Loučni. Téhož roku na podzim vznikla i Sparta Praha. Její konkurent ze Slavie se sice ustanovil o rok dříve, ovšem zprvu jako cyklistický oddíl a až o tři roky později se Slavia proměnila ve sportovní klub.

S typickým lvíčkem ve znaku pak roku 1901 vznikl Český fotbalový svaz. Jeho působení v rámci světové fotbalové asociace FIFA, založené v roce 1904, mělo pouze čtyřleté trvání. Rakouští fotbaloví bafuňáři vznesli do vyšších míst stížnost, že by Češi neměli hrát mezinárodní klání, když jsou pouze korunní zemí monarchie a ne samostatným státem. Organizace FIFA na rakouský protest odpověděla kladně a vyjmula ČFS ze své organizační struktury. V této době ale začaly vznikat silné předpoklady pro dnes silnou fotbalovou tradici díky zakládání nových klubů ve městech a obcích. Velký rozmach pak nastal po první světové válce a vzniku samostatného československého státu.

Pestrý výběr v meziválečné Třebíči
Na Třebíčsku se fotbalové kořeny oficiálně zapustily v roce 1907. Tehdy v Třebíči ustanovila parta studentů prozatím neregistrovaný mančaft, téhož roku se začalo za merunou utíkat také v Moravských Budějovicích. Třebíčští studenti poté v následujícím roce založili Akademický footballový kroužek, jenž tvořil základ pro Český sportovní klub, vzniklý v roce 1909. V Třebíči je ale úvodní fotbalová kapitola poněkud zamotaná. Pár měsíců po vzniku ČSK se zde v roce 1910 navíc ustanovil Dělnický sportovní klub, jehož členové se také věnovali čím dál oblíbenější kopané. Velká proměna třebíčského fotbalového prostředí posléze nastala v éře první republiky. Do problémů se dostal ČSK, který se roku 1923 společně se spolkem Achilles Třebíč transformoval na Sportovní společnost Třebíč, až i tento celek v roce 1927 zanikl. Komu naopak sportovní činnost vzkvétala, byl DSK Třebíč. Zdejší občané si však v meziválečné době mohli vybírat z pestré nabídky fotbalových utkání. Činnost rozvíjely i židovský klub SK Hakoah, Podklášteří, od roku 1928 SK Horácká Slavia Praha a v polovině 30. let se o slovo navíc přihlásil SK Borovina.

Ač počátky moravskobudějovické kopané taktéž spadají do roku 1907, k oficiálnímu založení klubu tu došlo až o čtyři roky později v hostinci U Bílého koníčka. Také zde ale Sportovnímu klubu Moravské Budějovice vyrostla konkurence na levé straně názorového spektra. Roku 1921 vznikla Rudá hvězda, o sedm let později Dělnický sportovní klub. Dlouhou tradici fotbalu mají také Jaroměřice nad Rokytnou, Náměšť nad Oslavou a Želetava. Ovšem oproti Třebíči a Moravským Budějovicím je jejich oficiální vznik datován do počátku první republiky. Zatímco ve městě u řeky Rokytné vznikl oddíl fotbalu v roce 1920, v Želetavě zase při zdejším Sokolu v roce 1922. Od téhož roku je datována také náměšťská kopaná.

Co šampionát, to ikonický moment
A na závěr krátce k blížícímu se mistrovství světa. Díky angažování trenéra Miroslava Koubka se český nároďák nejen dostal po dvaceti letech na mistrovství, zároveň se vžilo staronové označení šampionátu. Mundial. Zkušený trenér jej použil už v kvalifikačních kláních, pojmenování rázem přijala i široká fotbalová veřejnost. Ono slůvko ve španělštině představuje přídavné jméno „světový“, běžně se však užívalo, respektive opětovně užívá, pro označení aktuálně začínajícího fotbalového svátku. A že Mundial je skutečně nablýskanou značkou, dokazuje jeho téměř stoletá historie.

Fotbal se sice v roce 1908 stal součástí letních olympijských her, v konkurenci ostatních sportů mu ale zde patřila role méně atraktivního odvětví. Postupem let se tak rodila myšlenka na čistě fotbalový mezinárodní turnaj, který by byl jakousi oslavou kopané, její výkladní skříní. Tento nápad dozrál ve 20. letech minulého století, kdy FIFA rozhodla o konání mistrovství světa roku 1930 v Urugayi. Účast ale byla velice komorní. Evropské státy cítily křivdu z přidělení šampionátu do Jižní Ameriky, odrazující navíc byla dlouhá cesta lodí. Na historicky prvním turnaji tak zápolilo pouze třináct mužstev. Nedorazili ani reprezentanti ČSR, kteří se zúčastnili mistrovství až o čtyři roky později v Mussoliniho fašistické Itálii. A při své premiéře se hned dostali do finále, v něm ale gólem z 95. minuty podlehli domácímu týmu. Stříbrné repete pak nastalo v Chile 1962. Zde tým kolem držitele Zlatého míče Josefa Masopusta nestačil na partu Brazilců. Mimo těchto mistrovství se československý tým zúčastnil také turnajů v letech 1938, 1954, 1958, 1970, 1982 a 1990. Na stříbrné úspěchy se již ale dosáhnout nepodařilo. V historii samostatné České republiky se reprezentace kvalifikovala pouze na Mundial letošní a ten v Německu před dvaceti lety.

Daleko pestřejší než česká účast jsou příběhy z jednotlivých mistrovství. Snad každý šampionát nese s sebou jeden nezapomenutelný moment. Například vyloučení Zinedine Zidana po hlavičce Marco Materazzimu z turnaje roku 2006, jihoafrické vuvuzely o čtyři roky později či z posledního Mundialu triumf Argentiny v čele s Lionelem Messim. Seznam ale dalece přesahuje nedávná mistrovství. Dodnes je ikonická „boží ruka“ Diega Maradony, kdy i za její pomocí pokořili Argentinci ve čtvrtfinále v roce 1986 Anglii. Mužstvo Argentiny tím nejen že udělalo výrazný krok ke konečnému zisku Zlaté Niké. Výhru nad Anglií zároveň celá země hrdě vnímala jako odplatu za prohrané Falklandy o čtyři roky dříve a uctění památky padlých vojáků.

Hojně diskutované je také po více než po sedmdesáti letech finálové klání mezi Maďarskem a Spolkovou republikou Německo. Reprezentace Maďarů, vedená kapitánem Ferencem Puskasem, si se západními Němci poradila ve skupinové fázi vysoko 8:3 a s jejich formou se zdálo být finále pouhou formalitou. Ještě navíc, když Maďarsko brzy vedlo 2:0. Ovšem Němci po velkolepé otočce zvítězili 2:3 a pro utkání se vžilo označení „bernský zázrak“. Zatímco na německé straně vzplála euforie radosti, Maďaři si po dlouhá léta nesou z mistrovství pořádnou pachuť. Dle některých byl úspěch SRN založen na podmáčeném trávníku, na který Němcům vyrobila společnost Adidas speciální druh kopaček. Avšak vyrojily se také teorie o možném dopingu. Tak uvidíme, jaký příběh se sepíše letos za oceánem.