Jan Uher

před 40 minutami

JEMNICE (juh) – V nedávno otevřeném Muzeu Jemnicka, o kterém jsme čtenáře novin už podrobně informovali, můžete navštívit novou výstavu, a to až do konce října. Potěší především katolíky, ale zdaleka nejen je. Tématem je totiž poutnictví, které má na západní Moravě hlubokou a nepřerušenou tradici.

Výstava s názvem Klobouk, hůl a růženec, která se po svém prvním uvedení v Třebíči přesunula v upravené a obohacené podobě právě do Jemnice, zavádí návštěvníky do světa barokní zbožnosti, zázračných pramenů a starodávných cest. Expozice detailně mapuje duchovní putování obyvatel regionu od 17. století až po současnost.

Název výstavy odkazuje k trojici výbavy, bez které se dřívější poutník na svou náboženskou cestu nevydal. Zatímco klobouk chránil před nepřízní počasí a hůl dodávala oporu v těžkém terénu, růženec představoval neustálé duchovní spojení s vírou. Putování na posvátná místa získalo na nebývalé síle především v období baroka v 17. a 18. století. Krajina na Moravě tehdy ožila drobnými sakrálními stavbami, kapličkami, božími mukami i zájezdními hostinci, v nichž vyčerpaní poutníci hledali nocleh a odpočinek.

Významnou část expozice tvoří příběhy konkrétních poutních míst na Jemnicku. Návštěvníci se seznámí například s historií barokní kaple Jména Panny Marie v Dobré Vodě u Kdousova, jejíž vznik je spojen s pohnutou legendou o slepém chlapci, kterému se po omytí očí zázračnou vodou ze studánky vrátil zrak. Pozoruhodný je i příběh takzvané Farářovy kapličky u Budkova, jež byla postavena na památku faráře Františka Maňouška, který na tomto místě v mrazu na Štědrý den roku 1927 tragicky zahynul při návratu z vyřizování úředních záležitostí.

Výstava nezapomíná ani na přeshraniční vazby a tradiční cíle moravských věřících v sousedním Rakousku. Bohatě zdokumentovaná je historie slavné baziliky v Mariazell, k níž se váže i starobylá moravská stopa markraběte Vladislava Jindřicha, či významná dolnorakouská poutní místa Maria Taferl a Maria Dreieichen u Hornu.

Textové panely doplňuje řada cenných trojrozměrných sakrálních předmětů. K vidění jsou historické sochy světců, vyřezávané milostné mariánské sošky, vzácné liturgické oděvy, kostelní korouhve, staré modlitební knihy i drobné devocionálie a papírové pamětní tisky, které si poutníci přinášeli z dalekých cest jako vzpomínku a důkaz splněného slibu.

Do konce září je muzeum otevřeno od úterý do neděle 9:00-12:00 a 13:00-17:00 hodin, v říjnu pouze o víkendech ve stejnou dobu.

Foto HoN: Jan Uher