Martina Dědková Chromá

před 41 minutami

TŘEBÍČ (mad) – Třebíč, jakou dnes známe, vznikala po staletí. Co se ale ukrývalo pod jejími ulicemi a náměstími před stovkami let? Odpověď nabízí rozšířená expozice Zmizelá Třebíč v předzámčí třebíčského zámku. Původně vznikla v roce 2022 v souvislosti s rozsáhlým archeologickým průzkumem Karlova náměstí. Nyní se návštěvníkům otevírá v nové podobě a přináší řadu novinek i nejnovější poznatky archeologů nejen z Karlova náměstí, ale také z okolí kostela sv. Martina.

Expozice se nesnaží návštěvníky pouze zaplavit archeologickými nálezy. Ukazuje také, jak archeologové k poznatkům o minulosti vůbec docházejí. Moderní audiovizuální prvky, 3D modely, rekonstrukce nálezových situací i předměty, kterých se lidé dotýkali před stovkami let, společně skládají příběh Třebíče od pravěku až po vrcholný středověk.

„Archeologie má několik tváří. Jedna z nich je výzkum v terénu, potom odborné zpracování a publikování. A pak je tu popularizace, tedy vrátit naši práci a ukázat ji veřejnosti,“ vysvětlil při představení nové expozice archeolog Muzea Vysočiny Jihlava Aleš Hoch.

Právě možnost vracet archeologické objevy přímo do míst, kde byly nalezeny, považuje za mimořádně cennou. „Když tam něco vykopete, tak je nesmysl vystavovat to někde na jiném místě. Ideální je vrátit to zpátky, místním lidem,“ dodal.

Příběh ukrytý pod náměstím
Jedním z největších lákadel expozice je věrná rekonstrukce archeologického odkryvu středověkého dvorce, který archeologové objevili při průzkumu Karlova náměstí. Jde o mimořádný nález, který přinesl nový pohled na nejstarší dějiny Třebíče.

„Myslíme si, že tam přebýval nějaký místní správce, nějaký šlechtic, který v tom tehdejším knížecím království vládl. Takových bylo poměrně hodně, ale nám se archeologicky nikdy nepodařilo zachytit jejich sídla. Známe je z písemných pramenů. Nikde v rámci České republiky se zatím nepodařilo archeologicky zachytit jejich sídlo tak, jak mohlo vypadat. Až právě tady na náměstí,“ popsal Hoch.

Mimořádnému zachování nálezů pomohly také místní podmínky. Vysoká hladina spodní vody umožnila, aby se dochovaly i dřevěné konstrukce, které by na sušších místech dávno zetlely.

Dvorec přitom nezanikl v důsledku požáru nebo válečné události. Když ho jeho obyvatelé na konci 12. století opouštěli, rozebrali ho a místo postupně zasypali. Do zásypu se dostal odpad a další materiál, který pomohl dřevěné konstrukce zakonzervovat.

Díky tomu dnes archeologové dokážou rekonstruovat, jak mohl život v takovém sídle vypadat. „Můžeme říct, že tam byla kovárna, sušárna, pekárna, tesařská dílna, stáje pro koně,“ přiblížil Hoch.

Návštěvníci si mohou prohlédnout také výtvarnou rekonstrukci podoby dvorce v době jeho největšího rozkvětu. Na malbě se přitom objevuje i pohled na tehdejší třebíčské údolí s kostelem na návrší, tedy místem, kde dnes stojí kostel sv. Martina.

Tři stovky hrobů
Právě okolí kostela sv. Martina je další významnou kapitolou rozšířené expozice. Archeologové zde při výzkumu odkryli přibližně 300 hrobů, které představují jen část původního středověkého hřbitova.

Dva z nich si nyní mohou návštěvníci prohlédnout v podobě plastických 3D kopií v životní velikosti. Jeden patřil pravděpodobně dvěma sourozencům, druhý ženě, jejíž tělesné pozůstatky vykazovaly známky srůstu vážné zlomeniny stehenní kosti. Hroby byly nejprve naskenovány a následně pomocí 3D tisku vytvořeny jejich přesné kopie včetně detailů.

„Snažíme se prezentovat koncept celé výstavy tak, abyste viděli, jak trochu vzniká archeologický příběh. Jak si skládáme věci dohromady a jak vytváříme příběh té minulosti,“ uvedl Martin Košťálek z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity.

Nová expozice přibližuje také menší archeologické výzkumy, které postupně mizely v záplavě dalších objevů. Podle Košťálka je Třebíč z archeologického pohledu zajímavá především obdobím od 12. století, kdy se začíná výrazně měnit její podoba.

Od nosorožce k městským hradbám
Zmizelá Třebíč ale nezačíná středověkem. Návštěvníci se mohou vydat hluboko do pravěku. Mezi nejstarší exponáty patří například lebka srstnatého nosorožce z Boroviny. Expozice připomíná také nálezy z doby kamenné a bronzové. Přímo na území dnešního Karlova náměstí je doloženo osídlení z období lovců mamutů.

Další část představuje nálezy z jednoho z židovských domů v třebíčské židovské čtvrti. Protože dům v minulosti vyhořel, některé předměty se díky požáru zachovaly ve velmi dobrém stavu. Archeologický výzkum přitom ještě není zcela zpracován a další poznatky mohou přibývat.

Výstava ukazuje také vývoj městského opevnění. Pomocí interaktivního 3D modelu si návštěvníci mohou prohlédnout městské hradby, přiblížit si jednotlivé brány a sledovat jejich proměny v průběhu staletí.

Zajímavostí je také takzvaný špalíček, který kdysi stával přímo na Karlově náměstí. Nebyla to žádná rozměrná stavba, ale dvojdům o velikosti přibližně 12 × 12 metrů. Na náměstí stál od poloviny 15. do 17. století, v prostoru dnešní kašny poblíž Jejkovské brány.

Co měli lidé ve středověku v kapsách?
Pozornost si zaslouží také drobné nálezy, které připomínají každodenní život tehdejších obyvatel. Jsou mezi nimi šperky, prsteny, oděvní spony, amulety nebo medailony svatých. Archeologové objevili také pozoruhodnou kolekci předmětů spojených s hrami – kuličky, kostky, hrací kameny, kuželky nebo káči.

A právě na hru a poznávání je zaměřena poslední místnost. Je koncipována také pro lektorské programy a malé návštěvníky. K dispozici jsou elektronické mikroskopy, dobové hry nebo možnost zahrát si na archeologa – z písku vyzvednout střepy a následně z nich pomocí magnetických spojů sestavit nádobu.

„Prostory nabízejí opravdu velký potenciál. Když výstava vznikala v roce 2022, vznikala vlastně souběžně s archeologickým výzkumem a bylo to poněkud hektické. Přednesla ty věci krásně, ale zůstala spousta věcí, na které se úplně nepoukázalo,“ řekl Košťálek.

Nová podoba expozice je navíc připravena tak, aby ji bylo možné v budoucnu průběžně doplňovat. Archeologický výzkum totiž nekončí. Jak budou přibývat nové nálezy a poznatky, mohou se do Zmizelé Třebíče postupně vracet.

„Archeologie je věda dynamická, stále se někam vyvíjí. Výzkumy nekončí, nové nálezy pravděpodobně přibudou, takže je možné, že ještě něco do budoucna vyhlédneme a zapracujeme do expozice. Ale to už je hudba budoucnosti,“ uzavřel Hoch.

Zmizelá Třebíč tak není jen výstavou o tom, co archeologové našli pod dnešním městem. Je především pokusem ukázat, jak se z několika set let starých dřev, kostí, střepů a drobných předmětů skládá příběh lidí, kteří na stejném místě žili dávno před námi.

Foto HoN: Martina Dědková Chromá