TŘEBÍČ (juh) – Příměstské tábory letošního léta jsou v plném proudu. Počet jejich pořadatelů je nesmírný a z toho také pramení jejich pestrost. Troufnu si tvrdit, že neexistuje dítě, kterému by se některý tábor netrefil do nátury, do oblasti jeho zájmů. Snad jen takovému dítěti, které nejraději leží a nemá rádo lidi, by se tábor hledal špatně. I když… nějaký tábor pro pecivály by se určitě našel. Jak se však ukazuje, své tábory už nemají jen děti, ale i jejich protějšky – senioři.
Pořadatelem je Muzeum Vysočiny Třebíč, a jak jsme se dozvěděli, podnět přišel přímo od samotných seniorů. Tedy od těch aktivních, kteří se snaží svůj podzim života prožít naplno a krásně – tak, jak jen podzim s barevnou nádherou listí a sladkostí a šťavnatostí plodů může být. Když jim na některém z workshopů bylo vyprávěno o dětských muzejních táborech, byla možná napůl žertem nadhozena možnost tábora pro seniory. No prosím a letos proběhl už druhý ročník.
Svou náplní je pochopitelně daleko klidnější – senioři už toho tolik nenaskotačí –, ale o nic méně napínavý a zajímavý. Také má kratší denní režim. Chodí až na devátou a odcházejí už v jednu, protože přece jen mají své radosti, starosti a povinnosti, kterých je ani tábor nezbaví. Třeba hlídání vnoučat…
Tábor má dva bloky: ranní a po svačině. Odborní pracovníci jsou zapojeni daleko více než při táborech pro děti. Žádná celotáborová hra se samozřejmě nehraje a téma dne i samotný obsah vymýšlejí přímo odborní pracovníci. Eva Novotná, která je strůjcem těchto táborů, funguje už jen jako koordinátorka, která dbá na to, aby vše běželo hladce. Obsah jednotlivých dnů jde samozřejmě do mnohem větší hloubky. Jako třeba v pondělí, kdy jsme tábor navštívili – nejdříve proběhla komentovaná prohlídka židovského hřbitova a poté výuka hebrejštiny pod vedením Mileny Veselé. Na úterý byla naplánována výprava do Galerie Čertův ocas, kde se konal výtvarný workshop pod vedením samotného Luboše Kerndla. Středa byla zasvěcena bylinám a konala se – kde jinde než – na benediktinské bylinkové zahrádce za apsidou baziliky. Výsledkem byly voňavé bylinkové čaje. Ve čtvrtek senioři vzlétli k oblakům. Alespoň ve svých představách. O historii letectví na Třebíčsku se dozvěděli na komentované výstavě To to letí, která bude v zámecké konírně k vidění až do konce srpna. V plánu byla i výroba jednoduchých modelů… pátek patřil opět umění – a sice Ladislavu Novákovi, který by letos 4. srpna oslavil sté narozeniny. Ladislavu Novákovi vzdali účastníci hold literárně-výtvarným workshopem.
Zájem o tyto tábory je značný, ale kapacita je patnáct seniorů na den. Protože neprobíhá žádná celotáborová hra, je možné se přihlásit jen na některé dny. Někdy podle směru zájmu, jindy podle toho, kdy nemusejí být v práci nebo nehlídají vnoučata. Ale jsou i takoví, kteří „táhnou“ celý týden. Celkový počet táborníků je proto větší a na táboře se různě střídají.
Smysl těchto táborů je podle Evy Novotné především v tom, že aktivní senioři se sejdou, tráví smysluplně a hodnotně svůj čas, rozšíří si obzory novými informacemi a jsou spokojeni.
Podařilo se nám zjistit, že Třebíč se v pořádání táborů pro seniory stala vzorem pro další města. A kdo ví – třeba nás čekají i tábory s přespáním nebo dokonce seniorské pobytové tábory. Fantazii a odvaze se meze nekladou.
Foto: Muzeum Vysočiny Třebíč
