HROTOVICE (juh) – Zima bez sněhu často bere chuť vyrazit ven. Když nejsou běžky ani pořádná procházka, hledá se víkendový program složitě. Jedním z míst, kde se dá příjemně strávit pár hodin i v chladných měsících, je Muzeum Hrotovicka, které sídlí přímo v centru Hrotovic a je propojeno s Turistickým informačním centrem.
Muzeum Hrotovicka zřizuje a financuje město Hrotovice. Slavnostně bylo otevřeno 28. září 2018 při příležitosti stého výročí vzniku Československa. Navázalo tak na tradici původního muzea, které neslo název Zemědělské, krajinářské muzeum odboje a Pamětní síň F. B. Zvěřiny v Hrotovicích. Toto muzeum, s přestávkou během II. světové války, fungovalo od roku 1937 do roku 1960. Původně se nalézalo v posledním patře na zámku. Jeho prvním správcem byl Jan Žalud, odborný učitel na měšťanské škole v Hrotovicích, též i pozdější ředitel gymnázia v Zastávce u Brna, odkud v roce 1967 odešel do důchodu. Pocházel z Padochova, kde se 18. května 1906 narodil jako nejstarší syn v rodině horníka. Měl ještě šest sourozenců.
Již dne 5. června 1941 byl zatčen ve škole v Hrotovicích a souzen za protistátní činnost ve Vratislavi. Zde dostal „jen“ pět let těžkého žaláře a po zbytek II. světové války prošel devíti koncentračními tábory. Do Hrotovic se vrátil 15. května 1945. Zde však zjišťuje, že 8. května padla při veliké hrotovické tragédii nejen jeho milovaná manželka Marie, rozená Grossová, a syn Jan, ale i jeho tchyně Marie Grossová. Jak trpká pro něj byla ona svoboda.
V roce 1946 měl svatbu se svou bývalou žačkou Libuší, rozenou Brudíkovou), se kterou měl tři děti: Václava, Libuši a Radomíra. Za jeho působení coby správce muzea v Hrotovicích začal probíhat systematický a cílený archeologický výzkum na středověké vsi Mstěnice, který sám inicioval a za nějž se velmi zasazoval.
Uznávané muzeum
Část sbírek tehdejšího muzea se dochovala a dnes se do Hrotovic postupně vrací – především formou zápůjček z Muzea Vysočiny Třebíč, které se na budování nové expozice výrazně podílelo. Při činnosti nelze opomenout ani spolupráci s ostatními muzei, například s MZM, Technickým muzeem v Brně a dalšími, mnohdy i soukromými subjekty.
Autorkou architektonického a výtvarného řešení expozice je Ing. arch. Eva Macholánová, kterou město Hrotovice oslovilo na doporučení třebíčského muzea. Výsledkem je moderně pojatá expozice, která kombinuje klasické vitríny s interaktivními prvky a dotykovými kiosky.
Historie není jen na koukání
Návštěvník projde několika tematickými okruhy. Úvod patří historii samotného muzea v Hrotovicích, kde se lze pomocí obrazovky i dotykového kiosku seznámit s jeho vývojem i osobnostmi, které stály u zrodu místního muzejnictví. Nechybí ani pohled do dávné historie Hrotovicka – archeologické nálezy z lokality Panská zahrada, pravěk a středověk nebo zaniklá vesnice Mstěnice, přiblížená pomocí maket i názorných panelů.
Lokální pohled
Samostatná část je věnována hrotovickému soudnímu okresu a životu v regionu, další expozice pak připomínají výrazné osobnosti spjaté s městem. K vidění je například dobový fotoateliér a domácnost Karla Chrásta, expozice malíře a cestovatele Františka Bohumíra Zvěřiny, doplněná o malé kino s historickými filmovými záběry nejen z Hrotovic, ale i okolních vesnic, nebo technicky laděná část věnovaná tzv. Moravskému Edisonovi a strojníku Janu Dolníkovi s původní strojnickou dílnou. Nesmíme zapomenout ani na výstavy věnované například hasičskému sboru v Hrotovicích, výstavu kočárků či samostatnou expozici mobilních telefonů, která se nyní nachází v samostatných prostorách bývalé továrny, tzv. Boroviny v zámku.
Silným tématem je také hrotovická tragédie z 8. května 1945, kdy na náměstí zahynulo 115 civilistů a 37 vojáků Rudé armády. Tato část expozice je pojatá pietně a citlivě, s využitím dobových předmětů i obrazového materiálu.
Muzeum jako výchozí bod
Závěr muzea patří zemědělství, řemeslům a každodennímu životu na Hrotovicku. Vedle zemědělských a řemeslných nástrojů zde návštěvníci najdou i historickou hasičskou techniku. Velký monitor nabízí možnost zhlédnout dokumenty o řemeslech typických pro Horácko a Podhorácko.
Celá koncepce Muzea Hrotovicka je zvolena tak, aby zaujala dospělé i děti, a není náhodou, že jeho součástí je i Turistické informační centrum. Muzeum tak neslouží jen jako místo vzpomínek na minulost, ale i jako přirozený výchozí bod pro poznávání Hrotovic a okolí.
Muzeum, které se vymyká
Přiznám se, že muzeum mě svým rozsahem i moderním pojetím překvapilo až nadchlo, a muzejníku Janu Knotkovi jsem položil záludný dotaz, zda se podle jeho mínění Muzeum Hrotovicka jiným obdobným muzeím vymyká.
„Naši průvodci vám nejen rádi zodpoví vaše dotazy, ale také vás odborně a individuálně provedou po naší expozici. Od loňského roku se můžeme pochlubit cenným exponátem, kterým je krásný akvarel našeho rodáka Františka Bohumíra Zvěřiny. Obraz je jím i signován a nese název Cesta v horách. Muzeu ho daroval pan inženýr Mojmír Procházka, který v letních měsících pobývá v Hrotovicích.
Rodina pana inženýra Libora Fialy zase věnovala více než sto let starý betlém, který citlivě restauroval pan Vladimír Kouba z nedalekých Vevčic. Tento betlém byl již loni i letos vystaven. Nejen těmto donátorům za jejich dary velice děkujeme,“ podtrhuje ředitel Jan Knotek.
Muzeum žije
„Už v měsíci únoru začne další cyklus přednášek, který se koná v prostorách Muzea Hrotovicka pod záštitou města. První přednáška se uskuteční 26. února v 17.00 hodin a ponese název Zlaté buly sicilské – Poselství o dlouhé cestě. Přednášejícím bude badatel a historik Mgr. et Mgr. Michal Dáňa.
Tímto všechny srdečně zveme nejen na tuto přednášku, ale též i na návštěvu Muzea Hrotovicka. Myslím si, že zde můžete strávit i několik příjemných hodin. Každý podle svého naturelu a založení,“ shrnuje pozvání do Muzea Hrotovicka ředitel Jan Knotek.
Je to příjemná pozvánka, protože právě zimní měsíce bez sněhu jsou ideální příležitostí, kdy si cestu do Hrotovic naplánovat. Buď jako součást delšího výletu, nebo třeba jen na odpoledne, kdy počasí nepřeje pobytu venku.
Foto HoN: Jan Uher
