Dominika Zichová

před 7 hodinami

TŘEBÍČ (doz) - Karlovo náměstí v Třebíči má za sebou dlouhou a bohatou historii. Přednáška s názvem Počátky a vývoj Karlova náměstí, kterou vedla Mgr. Jitka Padrnosová, Ph.D., zástupkyně Státního okresního archivu v Třebíči, přiblížila posluchačům, jak se toto významné místo postupně formovalo a jaké události a archeologické nálezy se na jeho podobě podílely. Přednáška se uskutečnila v rámci Zájmového vzdělávání seniorů v městské knihovně v Třebíči a nabídla komplexní pohled na vývoj tohoto místa od dávných dob až po jeho současnou podobu.

Jitka Padrnosová začala přednášku informacemi o proběhlé rekonstrukci náměstí doprovázené archeologickými výzkumy. „Všichni byli nesmírně zvědaví, co nám archeologický výzkum ukáže. Pravda je však taková, že stále musíme čekat na ty skutečné výsledky. Jedna věc je nálezy objevit a zajistit, druhá věc je tyto nálezy popsat a správně interpretovat. Na to si bohužel ještě nějakou chviličku budeme muset počkat,” uvedla. Nicméně je to jakési potvrzení, že na tomto místě bylo již ve starších dobách významné osídlení, které sahá přes tisíc let do minulosti.

Vývoj místa je úzce spjat se založením třebíčského kláštera, jehož vznik je datován do roku 1101. Tento klášter a jeho okolí měly zásadní vliv na formování městského prostoru. “V první fázi měl třebíčský klášter hned 65 obcí. Spíše bychom měli říct vesnic. Šlo o velký majetek, o který bylo potřeba pečovat.” Významným mezníkem bylo také potvrzení práv města již v roce 1277 v listině opata Martina, kdy se poprvé mluví o Třebíči jako o městě. „Nejedná se však o institucionální město nebo město, které má městská práva, ale o město ve smyslu územní velkorysosti. Jde o velký milník v historii Třebíče,” popsala Jitka Padrnosová.



Velkým tématem přednášky byly vstupní brány. Třebíč vzhledem ke své poloze měla brány tři – Jihlavská (Klášterní) brána (zbořena 1868), Vídeňská brána (o existenci dochovaný pouze dřevoryt) a Jejkovská (Brněnská) brána (zbořena 1898). Jihlavská brána byla nejvíce poškozena při povodní v roce 1862. “Voda údajně vystoupala až tak vysoko, že zde proplula pouze malá kačenka,” uvedla zajímavost přednášející. Po Jihlavské bráně zůstal na náměstí pouze pamětní název v chodníku.

Další věc, která zásadním způsobem ovlivnila životy lidí a podobu Karlova náměstí, byly bohužel požáry. Vzhledem k tomu, že střechy bývaly doškové, obsahovaly velké množství dřevěných prvků, tak požár představoval velkou katastrofu. Jeden z největších byl požár v roce 1599 a vznikl při neopatrném zacházení se sladem. Shořelo 113 domů. Během následujících let došlo ještě k dalším třem velkým požárům, při kterých došlo k poškození řady budov, včetně věže kostela.

Na náměstí se také objevily různé veřejné stavby a objekty, jako například kašny nebo rybníky, které byly v 19. století využívány hlavně jako zdroj vody. Přestavby a rozšíření náměstí se odehrávaly postupně, například rozšiřování ulic nebo posun některých domů. Vývoj Karlova náměstí tak od raných dob přes různé požáry, povodně, stavební změny a tak dále odráží složitou a dynamickou historii, jejíž stopy jsou patrné dodnes. Archeologické nálezy, dokumenty i historické záznamy ukazují, jak se z malého osídlení vyvinulo dnešní centrum s bohatým kulturním a historickým dědictvím.