Mají se Třebíčané obávat? Místo skládky poputuje odpad do teplárny

Martina Dědková Chromá
před 46 minutami

TŘEBÍČ (mad) – Kam s odpadem, který už nebude možné ukládat na skládky? Otázka, která se v příštích letech dotkne každého města i obce. Třebíč na ni hledá vlastní odpověď. Nový multipalivový kotel v teplárně TTS energo má umožnit energeticky využívat až 20 tisíc tun směsného komunálního odpadu ročně.

Informace, že se v Třebíči bude spalovat odpad, může pochopitelně vyvolat obavy. Co bude hořet? Co půjde z komína? A nezhorší se kvalita ovzduší ve městě? Podle Jana Hanuse ze společnosti ORGREZ ECO, která zpracovávala technickou část projektu, je ale zařízení navrženo jako moderní energetický zdroj s několika stupni čištění spalin a průběžnou kontrolou emisí.

Co skončí
v kotli?
Ne všechno, co vyhodíme. Přednost má stále třídění a materiálové využití. Do nového kotle má mířit především směsný komunální odpad „To, co skončí v černých popelnicích, bude určeno k energetickému využití,“ vysvětlil Hanus. Velkoobjemový odpad, který není vhodný k přímému zpracování v kotli, má být předem upraven v Petrůvkách. Do Třebíče se tak bude vracet již nadrcený, připravený k energetickému využití.

Nový zdroj přitom nebude závislý pouze na odpadu. Je navržen jako multipalivový kotel, který může podle potřeby spalovat také biomasu. Technologicky je možné využít až stoprocentní podíl odpadu nebo naopak biomasy.

Odpad, který
se vrátí jako teplo
Právě tady může být největší význam celého projektu. Po zákazu skládkování nebude možné jednoduše odvážet směsný komunální odpad na skládku. Bude se muset jinak zpracovat, což může znamenat jeho přepravu do stále vzdálenějších zařízení a další náklady. Pokud se podaří odpad využít přímo na Třebíčsku, nemusí se z regionu vyvážet a platit za jeho likvidaci jinde. Místo toho může zůstat tady – a energie, která v něm ještě je, se využije pro obyvatele. Nový kotel má vyrábět teplo pro třebíčskou soustavu zásobování teplem a zároveň elektrickou energii. Z odpadu se tak může stát palivo pro vytápění domácností i výrobu elektřiny.

Lokální zpracování odpadu může zároveň pomoci omezit náklady spojené s jeho přepravou a likvidací. Neznamená to automaticky, že svoz odpadu zlevní nebo že jeho cena nikdy neporoste. Může ale pomoci udržet náklady pro obyvatele na přijatelné úrovni v době, kdy bude likvidace směsného odpadu stále nákladnější.

Šest dní pod kontrolou

A co samotný provoz? Odpad nebude ležet volně v areálu. Uložen bude v uzavřeném bunkru, který má kapacitu přibližně na šest dní provozu. Běžná zásoba má být zhruba třídenní. Vzduch z bunkru bude odsáván do spalovacího zařízení. Tím se má zabránit úniku zápachu do okolí a zároveň se využije při samotném spalování. Odpad se bude spalovat při teplotě kolem 850 °C po dobu nejméně dvou sekund. Uvolněná energie se následně využije pro výrobu páry, tepla a elektřiny. 

Co půjde z komína?
Právě emise jsou tím, čeho se lidé mohou obávat nejvíce. Projekt proto počítá s několika stupni čištění spalin. Součástí technologie budou například tkaninové filtry a dávkování sorbentů, které zachycují  a chemicky odbourávají nežádoucí látky vznikající při spalování. Důležitou pojistkou má být kontinuální měření emisí. „Prakticky všechny znečišťující látky, které lze kontinuálně měřit, jsou průběžně sledovány,“ uvedl Hanus. Naměřené hodnoty se pravidelně vyhodnocují a při dlouhodobém překročení stanovených limitů musí být zařízení odstaveno.
Projekt navíc prošel procesem posuzování vlivů na životní prostředí EIA, v jehož rámci byly hodnoceny mimo jiné dopady emisí a změny palivové základny.

Odpad jako palivo,
ne jako problém
Nový multipalivový kotel tak může řešit dva problémy najednou. Třebíčsko získá možnost vypořádat se s částí svého odpadu přímo v regionu a zároveň využít energii, která by jinak skončila bez užitku. Místo aby odpad po zákazu skládkování putoval stále dál za hranice regionu, může zůstat tady. A vrátit se v jiné podobě – jako teplo v třebíčských domácnostech nebo elektřina.
Právě v tom spočívá hlavní smysl projektu. Nejde jen o to, kam odpad odvézt. Jde o to, aby se z toho, co už nedokážeme znovu materiálově využít, stal ještě jednou užitečný zdroj.