Moudré sovy vyrážejí do lesa přímo ze školy

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Jan Uher

před 1 hodinou

VALEČ (juh) – Z Chlístova, kde jsme byli minule, jsme se tentokrát vydali do Valče, kde úspěšně funguje další myslivecký kroužek. Podobně jako v Jaroměřicích je i zde vedený přímo pod hlavičkou základní školy. To má samozřejmě svá pro a proti, ale podle jeho vedoucí Jany Velebové rozhodně převládají kladné stránky. Daleko důležitější než způsob organizace jsou však samotné cíle – a ty jsou úplně stejné jako u předchozích skupin. Je to upřímná snaha vychovat z dětí lidi milující přírodu, kteří ji znají, rozumějí jí, umějí se v ní správně chovat a jsou ochotní pro ni i něco aktivně udělat.

V kroužku Jany Velebové jsme navíc nalezli něco, co zatím nikde jinde. A to jedinečný pohled na přírodu okem umělce. Místní děti totiž nejen stopují zvěř, ale také malují, fotografují a skládají verše. Pravidelně se účastní celostátní myslivecké soutěže Mé toulky za zvěří a občas, jako právě letos, se jim podaří dosáhnout na příčky nejvyšší. A to je pak v celé škole radost, hrdost a motivace převeliká.

Osm let s moudrostí v názvu

Zkušená pedagožka Jana Velebová je myslivostí, jak sama říká, pozitivně zasažená od malička. Pochází z hluboce zakořeněné myslivecké rodiny – loveckou vášeň sdílel a sdílí její dědeček, tatínek, bratr, manžel a dnes v ní pokračují i její syn, dcera a k lásce k přírodě jsou přirozeně vedena i vnoučata. Své pedagogické působení proto vždy přirozeně spojovala s vedením dětí k přírodě, ať už to bylo v dětském domově v Hrotovicích, nebo na základní škole ve Vilémovicích. Ve Valči působí již osmým rokem a přesně tak dlouho zde funguje i kroužek, do jehož názvu si děti daly sovu – symbol moudrosti.

Letos do kroužku dochází jedenáct dětí z prvního stupně, od první do čtvrté třídy. „To je ideální počet na jednu skupinu,“ pochvaluje si Jana Velebová. „V minulosti jsem měla i pětadvacet dětí, což už se muselo dělit na starší a mladší, jinak hrozil chaos. Pravda je, že devadesát procent dětí u nás pochází z rodin myslivostí naprosto nepolíbených a občas sem někoho přihlásí rodiče jen proto, aby měl po škole nějaké vyžití. Rychle se tu ale vytvoří parta skalních nadšenců.“

Skloubit program pro prvňáčky i zkušenější matadory, kteří už plní úkoly celostátního tříletého programu Malý adept myslivosti, je občas oříšek. Za splněné úkoly ze zoologie, kynologie či ekologie děti postupně získávají bronzové, stříbrné a zlaté odznaky. Starší děti občas s příchodem puberty ztratí zájem, protože vymění les za mobilní telefon, ale najdou se i výjimky. „Mám tu třeťačku, která chodí od první třídy, a ta se mě už teď se smutným výrazem ptá, jestli bude moct chodit i příští rok, když už má splněné tři roky programu. To mě nesmírně těší,“ usmívá se vedoucí.

Od interaktivní tabule ke školnímu krmelci

Činnost kroužku probíhá kaž-
dou středu od půl druhé do tří odpoledne a je vyvážená půl na půl mezi teorií v učebně a praxí v terénu. Poněkud delší trasu do lesa – zhruba dvacet minut rychlé chůze – řeší vedoucí operativně tak, že po domluvě s rodiči schůzku jednoduše natáhne.

Zázemí školy nabízí skvělé moderní výhody. Jana Velebová za léta praxe nashromáždila bohatou sbírku vlastních pomůcek, od vzorků kůry po trofeje. „V učebně hojně využíváme interaktivní tabuli. Pouštím dětem autentické prezentace a záběry z našich vlastních fotopastí, což je neskutečně baví. Vyplňujeme tematické pracovní listy a samozřejmě si hrajeme, protože ty nejmenší děti hru k učení zkrátka potřebují,“ vysvětluje.

Jakmile se vyrazí ven, teoretické znalosti ožívají. V okolí Valče děti plní úkoly formou šipkované nebo hledání přírodovědného pokladu. Na vlastní oči tak vidí, jak se po kůrovcové kalamitě les obnovuje a k čemu slouží nové oplocenky.

Skutečným pokladem je pak vlastní školní krmelec. V zimním období k němu děti pravidelně každé dva až tři týdny nosí přilepšení. „Je úžasné sledovat ty prcky, jak s sebou hrdě táhnou batohy plné mrkve, jablíček, obilí nebo sena a pečlivě je ukládají do koryt,“ vypráví Jana Velebová. Radost z kroužku se tak přenáší i do rodin – děti často inspirují vlastní rodiče, aby s nimi ke školnímu krmelci vyrazili i během vánočních prázdnin.

Když jezevčík z postele vyhraje celostátní soutěž

To, čím jsou Moudré sovy naprosto unikátní, je umělecké propojování myslivosti s dětskou tvořivostí. Pravidelně posílají své příspěvky do celostátní soutěže Českomoravské myslivecké jednoty Mé toulky za zvěří. Ve výtvarné kategorii sice tvrdě konkurují základním uměleckým školám, ale v literární části a fotografii letos valečské děti doslova zazářily a v kategorii od 6 do 10 let posbíraly první, třetí i páté místo.

Absolutní vítězkou se stala žákyně třetí třídy Viktorka Janečková se svou vtipnou básničkou o jezevčíkovi, který nejraději lenoší v posteli, ale venku se mění v neúnavného lovce polí a lesů.

„S dětmi si se slovy nejdřív hrajeme, trénujeme rýmy třeba na slovo jelen a já je tak trochu zdravě hecuji k tvorbě,“ popisuje recept na úspěch zkušená pedagožka.

Viktorka, která přitom nepochází z myslivecké rodiny, si jela hlavní cenu osobně převzít na mezinárodní výstavu do Lysé nad Labem. „Její tatínek byl úžasný, věnoval jí celou neděli a jel tam s ní. Holčička v pondělí přišla do školy tak neuvěřitelně nadšená, s novým mysliveckým kloboukem a zeleným tričkem – protože na fotkách z vyhlášení si všimla, že byla jako jediná v bílém. Ta její čistá dětská radost, to je pro mě ta největší odměna.“ Úspěch podtrhly i další dvě děti, jejichž autorské snímky se probojovaly do první desítky nejlepších fotografií soutěže.

Setkání s kynologií a přirozený koloběh života

Program kroužku pravidelně zpestřují také praktické ukázky kynologie, ke které má rodina Jany Velebové díky výcviku loveckých psů velmi blízko. Velkým zážitkem byla návštěva zlatého retrievera Berryho. Děti viděly dokonalou práci psa v praxi – od dohledávky zvěře, přes vlečky až po aporty. Druhá část odpoledne byla věnována canisterapii, kde si malí myslivci vyzkoušeli, jak klidně a pozitivně dokáže správně vedený pes působit na lidi. Tradice spolek udržuje i exkurzemi, například každoroční cestou do bažantnice v Třebenicích.

Díky všem těmto vjemům berou děti z Valče myslivost a její přirozenou součást – odlov zvěře – naprosto racionálně a v pohodě. „Vedu je k tomu, že příroda je zařízená tak, že žádný živočich nemůže žít věčně. Kdyby se zvěř přemnožila, sežrala by nám úrodu z polí, a proto se její stav musí citlivě redukovat. Vědí, že myslivec musí pečlivě vybírat, který kus ulovit smí a který ne. Mají k tomu zdravý respekt.“

Jana Velebová, která má kromě vychovatelství vystudovanou i speciální pedagogiku pro vychovatele a svou závěrečnou práci napsala na téma Environmentální výchova jako fenomén pozitivní motivace, potvrzuje, že primárním cílem Moudrých sov není chrlit hotové držitele zbrojních průkazů. „Zda se z nich v budoucnu stanou aktivní myslivci, nebo ne, ukáže čas a my to nijak nepočítáme. Nejdůležitější je ten pevný start. Vztah, úcta ke krajině a láska k přírodě, kterou si odsud odnesou, jim totiž zůstane na celý život.“

Foto: archiv Moudrých sov