Partneři zpravodajství

Yashica Events

ROXY Club Třebíč

Bowling U Kmotra

Aquapark Laguna

Chci se stát partnerem

Petr Herbrych

za 5 dní

TŘEBÍČ (herb) - Magen David. Pro nás vžitý název Davidova hvězda, v doslovném hebrejském překladu Davidův štít. Šesticípou hvězdu začali jako emblém své vlastní identity využívat poprvé v roce 1527 pražští Židé, poté se symbol rozšířil do celého světa. Až je dnes Davidova hvězda na státní vlajce židovského státu Izrael. Ovšem v dobách nacistického běsnění se Davidův štít stal symbolem útlaku a lidské nenávisti. Žlutou hvězdou se označovali lidé, které část společnosti považovala za méněcenné a určené k hromadné likvidaci. Pod pojmem Magen David se tak skrývá tradice, hrdost, ale také utrpení národa Židů. Pro svoji historickou mnohoznačnost je zmíněným souslovím pojmenována právě chystaná výstava Muzea Vysočiny Třebíč o zdejších židovských rodinách.

Vedle šesticípé hvězdy a bílého nápisu Magen David tvoří muzejní pozvánku na blížící se výstavu sépiová fotografie krajiny se třemi siluetami. Jedná se o snímek Arnošta Beneše, třebíčského rodáka a profesně velmi rozmanitého člověka. Pestrý život fotografa, malíře, řezbáře, sběratele a také obchoďáka firmy Grünberger však předčasně skončil roku 1943 v koncentračním táboře Osvětim. Podobně jako Beneš vinou nacistické zlovůle zmizely ze světa miliony dalších lidí. Zásadně se tím změnilo složení měst a obcí, Třebíče nevyjímaje. Ovšem příběhy třebíčských židovských rodin ve městě znovu ožijí. A to od čtvrtka 16. července, kdy proběhne vernisáž výstavy Magen David - Třebíčské židovské rodiny v paměti potomků.

Židovská komunita byla s Třebíčí spjatá po dlouhá staletí. Bez jakýchkoliv pogromů zde dokázali na malé rozloze žít dohromady křesťané společně s židy, ti navíc nesli velký podíl na rozkvětu města. Zdejší židovské rodiny dokázaly vybudovat podniky na zpracování kůže, výrobu lihovin, železářství, obuv nebo provozovaly soukromé krámky. Společenskou prestiž dokládá i to, že se postupem let některé rodiny přemístily ze spletitých uliček na levém toku řeky Jihlavy do samého centra - na dolní stranu náměstí. Ovšem do života společenství s Davidovou hvězdou vstoupily hrůzy holocaustu. Jedním nařízením a přišpendlením žluté hvězdy s nápisem Jude tak přišel značný společenský sešup. A kéž by jen to, nenávist vedla až k systematickému vyvražďování.

Výstava Muzea Vysočiny Třebíč podpořená Nadačním fondem obětem holocaustu představí celkem sedm třebíčských židovských rodin - Beneschovy, Subakovy, Polnauerovy, Ornsteinovy, Friedovy, Bodascherovy a Koblitzovy. Zejména skrze historické předměty ze soukromých sbírek potomků. „Dnes jsou to právě zástupci druhé a třetí generace, kteří s hrdostí předávají svědectví o životě svých předků a navracejí židovskou identitu zpět do kulturní mapy Třebíče,“ napsala na úvodní pozvánku kurátorka výstavy Milena Veselá. Osobní předměty, fotografie či umělecká díla doplní také textové panely s dobovými snímky, historickou mapou Třebíče i časovou osou.

V zámecké konírně se tak návštěvník od 17. července do 1. listopadu dozví o poutavých osudech sedmi významných třebíčských rodin. Chybět nebudou ani pro mnohé dosud ne zcela známé informace, například o vazbě hollywoodského herce Francise Lederera na Třebíč. Jistě zajímavá bude bohatá sbírka bratrů Petra a Jiřího Urbanových, která se vztahuje k jejich dědečkovi Arnoštu Benešovi a celé rodině. Výstava Magen David ale také důstojnou formou připomene všechny třebíčské oběti holocaustu.

Na temnou kapitolu minulého století, během níž přišlo o život šest milionů Židů, odkazuje už samotné rozvržení výstavy. Ta dle návrhu výstaváře Petra Kolaji připomíná rozebranou Davidovu hvězdu. Jedná se tak o připodobnění nacistického rozbití židovské komunisty. Výstavní panely jsou v zámecké konírně rozmístěny tak, že se tupý úhel střídá s ostrým. Symbolika je tedy jasně zřejmá, jak je tomu například u Židovského muzea v Berlíně od architekta Daniela Libeskinda.

Výstava Magen David však nebude jedinou připomínkou třebíčských židovských rodin. Muzeum Vysočiny Třebíč se bude tématu věnovat až do listopadu letošního roku. Pro veřejnost je připraven workshop výroby drejdlu a hebrejské abecedy, komentovaná prohlídka, edukační programy pro školy a další doprovodné akce. Například ve čtvrtek 24. září budou odhaleny kameny zmizelých, na což naváže beseda americké vědkyně s moravskými židovskými kořeny Ann Altman.

Foto HoN: Petr Herbrych