Toulky po Třebíčsku – Bačice

Profilovka
16. 12. 2025

Přibližně 25 kilometrů jihovýchodně od města Třebíče v malebném podhůří Českomoravské vrchoviny leží obec Bačice. Kousek od Bačic se rozprostírá jejich místní část Udeřice. Ke sjednocení obou částí došlo v roce 1960. Stejně jako obce Litovany a Přešovice, o kterých jsem psal v minulých dílech Toulek po Třebíčsku, jsou i Bačice součástí mikroregionu Hrotovicko.

V současnosti má obec 201 obyvatel. V katastru vsi je několik vodních ploch a západně od sídelní části Bačic se nachází místní přírodní zajímavost – Bačická lesostep. Jedná se o jedno z mála míst v České republice, kde se během staletí vývoje po ústupu ledovců vytvořily podmínky pro vznik lesostepí. Toto místo jsem navštívil v průběhu října letošního roku a mohu jen dodat, že se jedná o hezký kus přírody. Prořídlé doubravy a bory s podrostem kostřavy dávají tušit, že se jedná o pohlednou krajinu. Pokud budete mít štěstí, můžete se tu setkat se zajímavými zástupci hmyzí říše.

Roháč obecný je největším broukem Evropy a nosorožík kapucínek je soumračný tvor, který jen zřídka vylétá ze svého úkrytu. V dutinách stromů se vyskytuje další chráněný brouk, kovařík dubový. Nedaleko odsud mezi velkými stromy stojí krásná výklenková kaplička. Území Bačic bylo osídleno již v mladší době kamenné (neolitu). Svědčí o tom nalezené kamenné nástroje a keramika, ve které se dochovaly fragmenty kultury s moravskou malovanou keramikou. Výrazným rysem této kultury jsou časté nálezy ženských figurek, tzv. Venuší, a figurek zvířat. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o Bačicích pochází z roku 1307, kdy dal český král Jindřich hrad Bítov lénem Remuntovi z Lichtenberka (tím mu připadly Bačice a Udeřice). Udeřice jsou poprvé doloženy k roku 1310. V průběhu 14. a 15. století tamější majetky ovládali vladykové z Bačic. Na konci 15. století (1497) oddělil král Vladislav Bačice od hradu Bítova. Statků se ujal Jan Zelený z Říčan, který byl vlastníkem krhovského panství. V roce 1643 prodal Jindřich Zahradecký krhovské panství i s Bačicemi, Račicemi, Oduncem, Zárubicemi a Litovany Janu Arnoštovi ze Scharfenberku. Jedním z posledních majitelů statků bačických byl rakouský podnikatel v pivovarnictví Anton Dreher. Kolem roku 1897 měly Bačice dvoutřídní základní školu, kterou navštěvovalo přibližně 80 dětí. Z důvodu nedostatku žáku byla škola ve vsi uzavřena o 102 let později. K obecním pamětihodnostem patří kaple sv. Jana Nepomuckého na návsi, která díky sněhově bílé architektuře okolních domů připomíná malé vysočinské Santorini. O kousek blíž k Udeřicím stojí kaple sv. Floriána v barokním stylu. Dominantou Udeřic je památkově chráněná zvonice sv. Antonína z 19. století.

Dalšími pamětihodnostmi jsou pomníky obětem světových válek nebo pamětní deska na hasičské zbrojnici připomínající umučené občany za druhé světové války. Rodákem a osobností Bačic byl podplukovník Ladislav Loupal (1888–1972). V roce 1936 byl jmenován velitelem praporu Stráže obrany státu v Litoměřicích a současně vojensko-technickým referentem u hlavního okresního politického úřadu. V květnu 1945 se aktivně účastnil povstání v Roudnici nad Labem. K tradičním kulturním akcím v Bačicích patří rozsvěcení vánočního stromu, pálení čarodějnic nebo podzimní posezení u guláše. V příštím díle se Toulky po Třebíčsku zatoulají do obce Okarec a jejího okolí.Pavel Janega