Redakce

před 6 hodinami

Obec Mastník leží přibližně 7 kilometrů jihozápadně od Třebíče a podle údaje z roku 2024 má 212 obyvatel. Nejvyšším bodem vsi je vrch s názvem Pekelný kopec (572 m), na kterém se nachází rozhledna s nádhernými výhledy do okolí. Rozhledna byla postavena v průběhu roku 2014 a její konstrukce je z modřínového dřeva s kovovými prvky.

Nad vrcholem Pekelného kopce se rozhledna vypíná do výše 26,5 metru a celkově při stoupání na vyhlídkový ochoz vyšlapete 125 schodů. Podle pověsti kopec dostal svůj název proto, že na něm údajně sídlil čert. Ten sem utekl před svatým Ivanem (nejstarším poustevníkem v Čechách) z jeho jeskyně v obci Svatý Jan pod Skalou. Jiná pověst vypráví o svatém Prokopu – patronu třebíčské baziliky, který ďábla zkrotil a vyhnal ho na tento kopec. V průběhu roku 2025 od května do října zde bude probíhat obnova turistické trasy. V rámci obnovy se stezka stane atraktivnější a přínosnější zejména pro děti, ale nejenom pro ně. Přibudou nové informativní tabule a herní stavby domovů různých živočichů (včelí úl, pavučina, ptačí hnízdo nebo mraveniště). Sousední Kání hora měří 570 metrů a Mastník z ní máte jako na dlani. Nedaleko odtud pramení potok Markovka. Ves protíná železniční trať Znojmo – Okříšky. Rovněž tu najdete i několik cyklostezek, například cyklostezku 5212 nebo úsek cyklotrasy Jihlava – Třebíč – Raabs. První zmínka o obci Mastník pochází z roku 1407, kdy je její část zmíněna jako majetek kláštera premonstrátského řádu v Nové Říši. V polovině 16. století se ves stala součástí sádeckého panství. Tou dobou panství vlastnil Zdeněk z Valdštejna. Od Valdštejnů Sádek v roce 1622 odkoupil Tomáš Cerboni. Poté se ještě vystřídalo několik vlastníků a na konci 18. století (1796) sádecké panství získal František Kajetán a vlastnil jej až do 20. století. Barokní kaple Panny Marie byla v obci postavena roku 1766. Mastníku se nevyhnuly bohužel ani nešťastné události. Roku 1877 byla vesnice téměř celá poničena požárem. Ke zdejším významným rodákům patří Jan Zahradníček. Tohoto významného literáta 20. století, který psal zejména protikomunistickou poezii, jsem zmínil již v minulém díle Toulek po Třebíčsku. Ten pojednával o obci Vlčatín. V katastru Vlčatína Jan Zahradníček zemřel při převozu do třebíčské nemocnice. V Mastníku se autor narodil. Jeho rodný dům (č. p. 20) zdobí busta, která patří k obecním pamětihodnostem. K dalším významným rodákům vsi patří, například Jan Dokulil (1910–1974). Český katolický kněz, básník a překladatel byl zároveň švagrem Jana Zahradníčka. Ve 30. a 40. letech byl součástí skupiny spisovatelů kolem katolického časopisu Akord. Jeho redakci Zahradníček přesídlil na novou faru v Uhřínově. Ta se ve 40. letech stala místem pro setkávání významných osobností literatury, jako byli Jan Čep, František Halas, Jakub Deml, Albert Vyskočil nebo Bedřich Fučík. Josef Lorenc (1897–1971) byl český lékař. Z Mastníku pocházel i další lékař - Jan Zahradníček (1882–1958). Ten působil jako přednosta první ortopedické kliniky v Praze. Rovněž se stal členem České sekce Moravské lékařské komory v Brně nebo Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně. V příštím díle Toulek po Třebíčsku zavítáme do obce Kojatín. 
Pavel Janega