Toulky po Třebíčsku – Menhartice

Podle údajů z roku 2025 má tato členská obec Jemnického mikroregionu 136 obyvatel. Od královského města Jemnice je vzdálena asi 4 kilometry jižním směrem a přibližně 45 kilometrů jihozápadně od Třebíče. Protékají jí potoky – Bělčovický, Pálovický a Menhartický. Víska leží v nadmořské výšce 485 metrů a její rozloha je 4,74 km2.

Poprvé je obec zmíněna kolem roku 1312 při obdarování oslavanského kláštera. Jiné prameny Menhartice představují v roce 1349. O 21 let později měly být majetkem Smila z Police, který je prodal Ondřejovi z Menhartic. Ke konci 14. století a v prvních dvou desetiletích 15. století stávala v obci tvrz. Nedaleko vsi stály Krajovice. Ty zanikly v období česko-uherských válek. V průběhu historie se správci vísky střídali – Kunš z Lovčovic, Václav z Menhartic nebo Mikuláš a Volf z Nové Vsi. Na začátku 17. století Menhartice zakoupili poručníci dětí Tasova Meziříčského, a vesnice se tak stala součástí panství Jemnice. V roce 1609 prodala Kateřina Meziříčská jemnické panství Zikmundovi z Tiefenbachu. Někdy kolem roku 1628 se na určitou dobu ustálily majetkové poměry v Menharticích, kdy je zakoupili Jankovští z Vlašimi (někdejší rytířský a od roku 1615 panský český rod). V roce 1736 zemřel Maximilián Arnošt Jankovský bez dědice a dalším vlastníkem panství se roku 1755 stal šlechtický rod Daunů (s původem z Porýní, od 17. století ukotvený v Habsburské monarchii). Jedním z posledních majitelů jemnického patrimonia byla rodina Pallavicini. Ta je držela do roku 1945. V Menharticích v období let 1911 až 1966 fungovala škola. Z dějinných milníků 20. století lze zmínit elektrifikaci obce (1938) nebo založení JZD (1955).

V průběhu měsíce dubna 2025 se mělo konat referendum o výstavbě větrného parku, bylo však dva dny před proběhnutím zrušeno. Obecní symboly mohou Menhartice používat od roku 2018. V jejich znaku je zeleno-zlatě polcený štít. Vpravo stříbrná pravá ruka vynikající z okraje štítu a držící tři zlaté obilné klasy, krajní s listem. Vlevo červený latinský kříž do krajů provázený vpravo dole postaveným černým perem se stříbrným brkem a vlevo nahoře černou osminovou notou. Význam znaku odkazuje na zemědělskou tradici obce a sepětí jejích obyvatel s přírodou. Tři klasy symbolizují úrodu. Červený kříž poukazuje na hluboké křesťanské kořeny a na duchovní život v obci. Hudební nota a psací pero mají význam jako odkaz na unikátní folklórní dědictví a Menhartickou koledu. Psací pero potom symbolizuje zápis textu a zaznamenání melodií lidových písní a koled, které se při slavnostech zpívají i v současnosti.

V Menharticích se tradičně na Štědrý den koná průvod obcí se zvoněním zvonků. Průvod se zastavuje na několika místech, kde se zpívá koleda. Mezi obecní pamětihodnosti patří venkovská usedlost s č. p. 4. K významným osobnostem Menhartic patřil kněz Jan Dočekal (1907–1988) a generál Petr Novák (1891–1976). V červnu 2023 proběhly oslavy 80. let od založení sboru dobrovolných hasičů a 30 let od osamostatnění obce Menhartice. V příštím díle se s Toulkami po Třebíčsku vydáme na návštěvu do nedaleké obce Police.

Pavel Janega