Dnešní Toulky po Třebíčsku budou pojednávat o obci na pomezí krajů, kde historie kráčela ruku v ruce s pokrokem. Za jejími územními hranicemi se už nalézá Jihomoravský kraj a okres Brno-venkov. Jedná se o členskou ves Mikroregionu Chvojnice, který sdružuje dvanáct členských obcí. Podle údajů z loňského roku mají Rapotice 535 obyvatel, leží v průměrné nadmořské výšce 495 metrů a jejich rozloha zaujímá plochu o velikosti něco málo přes 4 kilometry čtvereční.

Nejvyšším bodem na území vesnice je bezejmenný vrch (523 m), na němž se nad okolní krajinou pne jedna ze zdejších zajímavostí – trigonometrický bod Pyramida. Jde o trigonometrický bod I. řádu České státní trigonometrické sítě. Trigonometrické body byly na našem území zaměřovány již za dob Rakouska-Uherska a sloužily pro mapování stabilního katastru (1824–1861). Rapotice mají stylizovanou zlatou pyramidu na červeném poli, vlevo s radlicí a vpravo s hroznem i ve znaku.

Vesnicí prochází železniční trať z Brna do Jihlavy. Na ulici Drážní bylo postaveno železniční nádraží. K severnímu okraji obecního katastru přiléhá věznice a bývalý vojenský prostor (protiletadlová raketová základna VEGA Rapotice).
Necelý kilometr severovýchodně od sídelní části Rapotic se rozprostírá přírodně ceněná lokalita Dolná, kde v roce 2007 proběhla významná rekultivace a obnova biotopů. Lokalitu tvoří tři přelivové tůně, navazující louky a menší lesní porosty. Jsou tu zastoupeny chráněné a ohrožené druhy rostlin (jedle bělokorá, vemeník dvoulistý) a živočichů (skokan obecný, čolek obecný, rosnička zelená, ještěrka obecná). Místní obyvatelé, dobrovolníci a tamější spolek o lokalitu pravidelně pečují (formou brigád na čištění tůní a údržbu ploch). Každoročně se zde koná tradiční červnový Den pro přírodu, na kterém se veřejnost učí poznávat zdejší flóru a faunu. Jihozápadním okrajem Rapotic protéká Sudický potok. Ten svoji pouť krajinou končí v řece Chvojnici, která dala celému mikroregionu název.

Obec Rapotice asi existovala už někdy kolem roku 1086. První písemná zmínka o Rapoticích však pochází až z roku 1101, kdy je zmiňována i tvrz. V této době byla víska darována jako nevolnická benediktinskému klášteru v Třebíči. Tvrz zpustla po nájezdu Kumánů v roce 1304. Následně Rapotice spadaly pod správu hradu Templštejn a roku 1461 byly Rapotice společně s věnem Barbory (dcery Jiřího z Poděbrad) připojeny ke statkům Jindřicha z Lipé. Tím se staly součástí panství města Ivančice. Později se Ivančice staly částí moravskokrumlovského dominia (1486).

Jedna z dominant Rapotic, kaple Nanebevstoupení Páně, byla vystavěna na místě zbořené původní zvonice. Vísce se v minulosti nevyhýbaly ani živelné katastrofy, a to zejména během 19. století, kdy ji postihlo silné krupobití a požár.
Škola v Rapoticích byla založena v roce 1886 a funguje i v současnosti. Rapotický sbor dobrovolných hasičů byl založen ještě před začátkem 1. světové války.

Uvádí se, že z Rapotic pocházela první pacientka třebíčské nemocnice, paní Brázdová, kterou při posvícenské zábavě v listopadu 1902 postřelil její zhrzený partner. Přes původní nepříznivou diagnózu se dožila vysokého věku.
K významným osobnostem, které jsou s obcí Rapotice spojeny, patří fotbalista, prvoligový útočník Zbrojovky Brno, Miloš Hájek (1928–1989) nebo legionář Jan Sedláček (1876–1915).
V Rapoticích je činných několik spolků a klubů, například fotbalový klub, kynologický klub, klub českých turistů a spolek s názvem O děti postaráno. TJ Sokol spolupořádá místní pouť a klub českých turistů pořádá toulky jarní přírodou, Rápotovu podkovu nebo vánoční pochod.

V příštím díle Toulek po Třebíčsku zavítáme do sousední obce Sudice.

Pavel Janega