Toulky po Třebíčsku – Slavětice

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Redakce

před 2 hodinami

Obec Slavětice leží přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od centra města Třebíče. Podle údaje z ledna loňského roku má ves 220 obyvatel. Od konce 14. století se na území obce nacházela osada Slavětický mlýn, ta však musela ustoupit stavbě Dalešické přehrady.

Vodní dílo Dalešice a nádrž Mohelno dotváří charakter Slavětic. Ves Slavětice protíná hned několik cyklostezek a turistických tras. Nejvyšším zdejším vrchem je kopec s názvem Zabitý (427 m). Katastrálně se Slavětice dělí se sousední obcí Kramolín o hráz přehrady Dalešice. S výškou 100 metrů se jedná o nejvyšší přehradní hráz v České republice. Pod hrází je situováno informační centrum Vodní elektrárny Dalešice. Východním směrem od zastavěného území Slavětic stojí samota Bažantice a velká rozvodna z roku 1977, která je jednou ze dvou rozvoden na napětí 400 kV v kraji Vysočina. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o Slavěticích pochází z roku 1353. Již od svých počátků byla obec majetkově rozdělena.

Menší část vsi náležela k majetkům třebíčského benediktinského kláštera a tu větší potom spravovali různé šlechtické rody, některé desátky patřily klášteru v Dalešicích. Ke scelení tamějších statků došlo roku 1454, kdy Slavětice držel Lizna z Arklebic. Vnukové po Liznovi prodali zpustlé Slavětice a dnes již bývalou obec Lipňany Jindřichovi z Vlašimi. V sedmdesátých letech 16. století Jiří Jan z Vlašimi ke Slavěticím přikoupil ještě opuštěné Mstěnice. V průběhu dalšího století se novými správci statků stali pánové z Náchoda. V roce 1690 se dalším majitelem stal František Karel z Lichtenštejna-Kastelkornu, který nově nabyté statky o rok později předal svému bratrovi a brněnskému proboštovi Maxovi Adamovi z Lichtenštejna-Kastelkornu. Jeho synovec Josef roku 1736 prodal Slavětice Jidřichovi z Daunu a tím se staly součástí dalešického panství. Obecní znak Slavětic pochází z 18. století. Od 50. let 19. století se správcem panství stal řecko-rakouský podnikatel Jiří Sina. Jedním z posledních pánů nejenom slavětických a dalešických statků se stal Anton Dreher. Kaplička na návsi ve Slavěticích byla postavena na konci 19. století. První škola ve vsi působila od roku 1876.

Podobně jako v okolních obcích v období let 1870–1905 proběhla emigrace některých občanů do USA. K významným osobnostem, které jsou se Slavěticemi spojeny, patří zdejší rodák, člen kapucínského řádu a dlouholetý farář římskokatolické farnosti Třebíč-Jejkov Antonín Zdeněk Kovář (1926–2000). Rodákem Slavětic byl také Bohumil Kovář (1921–1979), který se stal členem jezuitského řádu a po dobu deseti let byl administrátorem v Hostimi na Znojemsku. Jan Kovář (1956), jehož strýcové byli výše zmínění Antonín Zdeněk a Bohumil, ve Slavěticích vyrůstal. V letech 2002 až 2016 vykonával funkci faráře v Jaroměřicích nad Rokytnou. Během tohoto období inicioval opravu varhan v kostele sv. Markéty. V roce 2016 se stal farářem hrotovické farnosti. Ve vsi je činný sbor dobrovolných hasičů a rybářský klub. Obec Slavětice je kulturně velmi čilá a pořádají se tu různé akce, např. loutkové představení, loučení s prázdninami nebo rybářské závody. V příštím díle s Toulkami po Třebíčsku společně zavítáme do obce Popůvky.

Pavel Janega