Uvařit nejlepší kotlíkový guláš, to je sen

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Jan Uher

před 2 hodinami

PŘEDÍN (juh) – Je podzim, období sklizně. A také foukání ze strnišť. Čas, kdy je příjemné dát si něco pro zahřátí. Vedle klasických vinobraní a bramborobraní se v posledních letech objevují i další „braní“, která už nesymbolizují sklizeň plodů, ale v podstatě čehokoli. Jednou z takových akcí je gulášobraní v Předíně – skvělý nápad a výborné provedení v režii obce a zastupitelů.

Uvařit kotlíkový guláš už vyžaduje jistou dávku dovednosti – nejen kuchařské, ale i tábornické. Kromě míchání vařečkou se musí kuchař umět ohánět i sekyrou. V Předíně se takových „přírodních kuchařů“ sešlo hned pět týmů a v areálu u Strhanky se pustili do práce. S přípravou ohniště a vařením začaly už v deset hodin dopoledne, aby ve čtyři odpoledne mohly své výtvory nabídnout veřejnosti, která byla zároveň přísnou porotou. My jsme dorazili ve chvíli, kdy se na plápolajících ohních smažila cibule, kuchaři krájeli maso a vařili vývary, aby právě jejich guláš byl ten nej. Obešli jsme všechny týmy a zeptali se na ten jejich.

Tým č. 1 tvoří tři kamarádi, které spojuje vášeň pro dobré jídlo a pití. Připravovali hovězí guláš z předního masa – masa i cibule měli po pěti kilech. Vedle cibule klokotá v jiném kotlíku vývar z vepřových kolen. Vývar půjde do guláše, kolínka si hoši dají k obědu, aby do čtyř vydrželi. Dobrá strategie! Na závěr vaření mají připravenou láhev červeného, která je, jak doufají, „vystřelí“ na nejvyšší bednu.

Tým č. 2 se sám označil za místní fucálisty a vaří s nadšením a chutí objevovat. Je to jejich třetí guláš v životě a třetí účast v gulášobraní. A nevedou si špatně – loni byli třetí. Zatímco jejich první výtvor byl buřtguláš, letos si opatřili maso z jelena. Masa i cibule bylo po třech kilech. Víno mají připravené také, ale jsou odhodláni se ve prospěch guláše vzdát i nějakého piva.

Tým č. 3 jsou kamarádi už od základní školy a pustili se do hovězího guláše. Hovězí kližky i cibule měli po pěti kilech. Jako tajnou zbraň směrem k vítězství použili pár plátků sýru romadur, který dá jejich guláši nezaměnitelné aroma. Kromě toho mají připraveno i několik „pivínek“, která nezasyčí v jejich hrdlech, ale obohatí guláš.
Tým č. 4 tvoří tři muži a jedna žena – dohromady jedna rodina. I oni vsadili na zvěřinu a připravili si jelena a daňka. Obě masa jsou ze zvířat do jednoho roku, takže maso je krásně křehké. Masa je minimálně pět kilo a tým je přesvědčen, že vítězství bude jejich. A když ne? Nevadí – příští rok přijdou zase. Jednou to vyjít musí.
Tým č. 5 je opět rodinný – otec, dcera a zeť. Jde jim to od ruky a je vidět, že si rozumí. Připravili si pět kilogramů hovězí kližky a kromě cibule i dva pytlíky papriky a rajčat, protože se rozhodli vytáhnout s maďarským gulášem. Jejich cílem je obhájit loňské vítězství. Věří, že jejich guláš bude jedinečný – a úvaha to jistě není špatná, protože maďarský vaří jako jediní. Je vidět, že přesně vědí, co dělají.

A jak to dopadlo?
1. místo - tým č. 4 - Láďa a kol.
2. místo - tým č. 1 - Vlasta, Milan, Tom
3. místo - tým č. 5 - Martin, Tomáš, Sára
4. místo - tým č. 3 - Dominik a kol.
5. místo - tým č. 2 - Premier street
Počet návštěvníků - veřejnost 150.

Foto HoN: Jan Uher