Obec Rapotice leží na východě okresu Třebíč, zhruba na půli cesty mezi Třebíčí a Brnem. Okolní krajina je tvořena náhorní plošinou s mírně zvlněným terénem a je obklopena převážně jehličnatými lesy. V blízkosti obce protéká řeka Chvojnice, která se zhruba po devíti kilometrech vlévá mezi romantickými zříceninami hradů Kraví hora a Levnov, častěji nazývaný Ketkovickým hradem čili Ketkovákem, do řeky Oslavy. Historické jádro tvoří protáhlá náves s kapličkou Nanebevzetí páně. Dnes má obec okolo 540 obyvatel.
Historie obce sahá až do raného středověku. Podle pověsti zde na křižovatce starých cest stávala tvrz, která poskytovala zázemí poutníkům a kupcům. V roce 1101 byla osada darována klášteru v Třebíči. Mniši však správu vzdálené vsi brzy přenechali templářům, kteří si vybudovali hrad Templštejn a ovládali široké okolí.
Po roce 1304 byly Rapotice zpustošeny Kumány, ale dokázaly se z popela zvednout. Po pádu templářů se obec dostala do majetku krále Jana Lucemburského, později pánů z Lipé, Lichtenštejnů a Kinských. Od poloviny 19. století pak Rapotice patřily do soudního a berního okresu Náměšť nad Oslavou, kam spadají dodnes.
Obcí nás provedla starostka Iveta Pavlíčková, která se do Rapotic přistěhovala z obce Pucov před šesti lety. Má tři děti, a jak sama říká, nikdy by ji nenapadlo, že jednou bude starostkou. „Nebyl to plán, ani sen, dostala jsem se k tomu jako slepý k houslím. Do funkce jsem byla zvolena 29. března 2023 jako neuvolněná starostka, od 25. dubna 2025 působím v uvolněném režimu. Bez podpory mé rodiny a znalostem paní účetní by to ale nešlo – právě jim patří velké poděkování,“ svěřuje se usměvavá paní starostka.
Ústředním motivem vašeho znaku je zlatá pyramida na červeném poli, vlevo je radlice a vpravo hrozen. Kde se tady bere pyramida?
Ačkoliv se nejedná o pyramidu, nýbrž o trigonometrický bod, místní obyvatelé mu důvěrně říkají pyramida. Má skutečně tvar velmi štíhlé pyramidy a leží kousek od obce. Vlevo je symbol radlice, která znázorňuje zemědělské tradice v regionu a vinný hrozen vpravo říká, že už jsme na hranicích vinné oblasti a Pálavu máme na dohled. Zelený kopeček, na kterém pyramida – trigonometrický bod stojí, znázorňuje zvlněnou krajinu Kraje Vysočina.
V Rapoticích máte hodně spolků, že?
Ano, máme tady opravdu hodně spolků. Fotbalový klub, kynologický klub, klub českých turistů, sbor dobrovolných hasičů, TJ Sokol a spolek O děti postaráno.
Každý spolek v obci má své místo a přispívá k pořádání tradičních akcí, které spojují naše občany.
Kynologický klub má areál za železnicí, kromě pravidelného výcviku psů, také pořádá masopust a čarodějnice.
TJ Sokol již druhým rokem po sobě pořádal pouť v Rapoticích, kde si našel každý to své od country, rock až po lidové písně. Každoročně ve spolupráci s obcí pořádají i tradiční hody. Také se věnuje stolnímu tenisu.
Klub českých turistů pořádá toulky jarní přírodou, cyklovýlet, Rápotovu podkovu a vánoční pochod.
Spolek O děti postaráno funguje v prostorách obecního úřadu jako komunitní centrum, který pořádá rodičovská setkání a tvořivou dílnu. Součástí komunitního centra je i obecní knihovna. Spolek v minulém roce uspořádal divadelní hru od A. Christie Pavučina.
A fotbalový klub taky spolupracuje s obcí?
Zajisté, už jen tím, že Fotbalový club Rapotice dlouhá léta úspěšně působí v krajské soutěži, kde reprezentuje naši obec. Podporuje mládežnická družstva a zapojuje se i do společenského života v obci. Spoluorganizuje tradiční akce, jako jsou novoroční běh, hledání velikonočních vajíček, čertovský turnaj a pořádají společenský ples.
A hasiči? To je obrazně řečeno sůl každé obce…
Samozřejmě, že máme sbor dobrovolných hasičů! Naši hasiči se také věnují mládeži, se kterou pravidelně jezdí na soutěže. I oni pořádají svůj ples a letos mají dokonce v plánu uspořádat 9. srpna pivní slavnosti u sokolovny.
Takže o veškerý sportovní a kulturní život v obci se vám starají spolky?
Ne tak úplně. Máme zde výbor pro kulturu, školství a sport, který vede zastupitel Mgr. Aleš Kolařík. Ve spolupráci s výborem pořádáme dětský karneval, drakiádu, světýlkový průvod, setkání se seniory, Mikuláše na návsi, otevírání betlému v kapličce a Tříkrálovou sbírku. Všechny akce nám dokumentuje paní Petra Žaludová.
Obec taky zapojuje občany do akce Čistá Vysočina – ve spolupráci s paní Blankou Tomkovou.
Zajímavá aktivita je jumping (trampolínové) cvičení. Paní Jana Pezlar si za účelem cvičení pronajímá sokolovnu.
Místní občan pan Miroslav Chadim pořádá akce s názvem Sedmiboj. Rapotice se též mohou pyšnit talentovaným umělcem Milanem Kopuletým, malířem, jehož díla jsou k vidění nejen u něj doma, ale vystavoval i v Praze.
A v neposlední řadě nemohu zapomenout na Den přírody, který se koná v lokalitě Dolna – laboratoř v přírodě, která je vzdálená necelý 1 km od Rapotic. Každoročně se žáci z naší ZŠ setkávají v rámci přírodovědného poznávacího půldne, aby se od těch nejzkušenějších dozvěděli, co se skrývá za významným krajinným prvkem. Akce bývá přítomen Doc. RNDr. Jan Farkač Csc., RNDr. Jaroslav Škopek a Ing. Vít Joza, další odborníci a pan Petr Smekal.
A hřiště pro volnočasové aktivity?
U sokolovny jsme vloni nechali vyčistit hřiště, které je nyní hojně využíváno. Hraje se tam fotbal, florbal nebo tenis. U ZŠ bude otevřeno nové hřiště s umělým povrchem, na které jsme dostali dotaci 250 tisíc z Nadace ČEZ. Dětské hřiště máme i na návsi, ale to by si zasloužilo rekonstrukci, to přiznávám, např. chybí zastínění. Další hřiště je mezi bytovkami. Pro příjemné procházky, například maminek s dětmi i kočárky je lesní cesta Boří dole pod sokolovnou. Podél cesty se nachází pět sezení s dětskými herními prvky. V letošním roce jsme požádali o stoprocentní dotaci na doplnění prvků. Doufejme, že se to povede.
Vede přes vás silnice na Brno. To musí být hodně nepříjemné. Jak se tu žije?
Samozřejmě to není značka ideál. Abychom dopravu zpomalili, zakoupili jsme dva nové radary a vyměnili je za již nefunkční. Řidiči na blikající rychlost reagují a zpomalí. Jeden z radarů má schopnost číst registrační značky a je napojen na Krajskou policii ČR v Jihlavě.
Jak to zde máte se vzděláváním dětí?
Máme zde první stupeň ZŠ. Děti z druhého stupně jezdí do Březníka. V současné době máme ve škole málo dětí, takže se obec rozhodla o dofinancování. Ale stojí nám to za to – chceme, aby děti mohly chodit do školy přímo v naší obci. Mateřskou školu máme v Sudicích.
Jak tady funguje dopravní spojení?
V obci máme výhodu železničního spojení a také autobusové dopravy – jak směrem na Brno, tak i na Třebíč. Díky propojení přes Jihomoravský kraj zde funguje pravidelná a poměrně spolehlivá veřejná doprava. Samozřejmě se občas objeví podněty od občanů, že některé spoje chybí, nebo by bylo vhodné upravit jejich časové rozložení, ale jako celek dopravní obslužnost v Rapoticích funguje dobře. Například školní ranní spoj do Březníka je velmi vytížený a do budoucna bude potřeba řešit jeho kapacitní posílení.
Cítíte se jako turistická obec?
Díky tomu, že v Rapoticích vznikla pobočka Klubu českých turistů (KČT), tak určitě ano.
Je to aktivní spolek sdružující nadšence pro pěší turistiku z Rapotic i okolí. Jeho cílem je nejen pořádání zajímavých turistických vycházek, ale také hlubší poznávání naší vlasti, přírody a kulturního dědictví. KČT Rapotice při svých pochodech vždy pečlivě a přehledně vyznačuje trasy, což si pochvaluje nejeden účastník i návštěvník z okolí.“
Věznice Rapotice, má to nějaký vliv na život obce?
Věznice Rapotice je oficiálně v katastru Lesního Jakubova, takže s námi přímo nesouvisí. Každopádně přináší pracovní příležitosti.
A jak to zde máte s chataři a chalupáři?
V naší obci se nachází převážně starší domy, které jsou často využívány jako rekreační objekty. Samotné užívání těchto nemovitostí nebývá problémem, nicméně komplikace nastávají v oblasti odpadového hospodářství. Obec dosud dvakrát ročně zajišťovala přistavení velkoobjemového kontejneru, který měl sloužit především občanům k odložení objemnějšího odpadu. Bohužel se opakovaně stává, že kontejner je zaplněn během krátké doby, a to zejména odpadem, který není vytříděný. Nejčastěji ho zaplní odpad pocházející právě z rekreačních objektů.
Jakou máte v Rapoticích infrastrukturu a jaký je plán dalšího rozvoje obce?
V roce 2023 proběhla v Rapoticích rozsáhlá rekonstrukce silnice I. třídy I/23 včetně vybudování podélného stání a nových chodníků na Hlavní ulici. Aktuálně se připravuje oprava chodníků na ulici Kocperky s cílem zvýšit bezpečnost a propojit chodník se souběžnou cestou za domy. Ve spolupráci s Krajem Vysočina pracujeme na projektové dokumentaci na opravu komunikací na ulicích Kocperky a Bítešská a čekáme na rozhodnutí, zda se podaří získat potřebné prostředky. Velkou výzvou do budoucna zůstává také budova sokolovny. Aktuálně jsou ve výrobě dvoje požární dveře s panikovým kováním, které budou splňovat platné bezpečnostní normy. Uvažujeme rovněž o zateplení stropu, ale vzhledem ke stáří objektu a technickému stavu konstrukce bude nutné posoudit, zda bude možné provést jen částečnou úpravu, nebo bude potřeba kompletní rekonstrukce. Součástí našich plánů je i úprava pietního místa u silnice I/23, kde se nacházejí dva památníky obětem světových válek. Místo by si zasloužilo citlivou revitalizaci, která by zvýšila důstojnost prostoru i bezpečnost v jeho okolí.
A na závěr: Největší radosti a starosti starosty?
Radost mi dělá, když od občanů slyším zpětnou vazbu, že se něco podařilo – ať už jde o akce pro děti nebo seniory. Krásným zážitkem je vždy vítání nových občánků a možnost oddávat zamilované páry považuji za velkou čest. Velkým zážitkem byla i nedávná účast našich dětí na Regionální olympiádě v Náměšti nad Oslavou. Sledovat jejich zápal, bojovnost a radost z pohybu bylo opravdu inspirativní – člověk si z toho odnese i osobní motivaci nevzdávat se.
A starosti? Každá obec má své výzvy a ani Rapotice nejsou výjimkou. Spolupráce v zastupitelstvu je někdy náročnější, než by si člověk přál, ale věřím, že i přes rozdílné názory máme společný cíl – rozvoj naší obce. Důležité je, abychom pokračovali v podpoře spolků, udržovali tradice, rozvíjeli obecní infrastrukturu a nepřišli o důležité dotační prostředky. Je tu spousta aktivních lidí, kteří prostě pomůžou bez nároku na odměnu. Jsou to dobrovolníci, a takových lidí si nesmírně vážím.
Foto HoN: Jan Uher
