Záchrana z ledu krok za krokem. Vodní záchranáři předvedli názorné ukázky pro veřejnost

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Martina Dědková Chromá

před 2 hodinami

TŘEBÍČ (mad) – Jak se zachovat, když se člověk propadne do ledu, a jak mu pomoci, aniž by se zachránce dostal do stejného nebezpečí? Odpovědi na tyto otázky nabídla v sobotu 24. ledna názorná ukázka Vodní záchranné služby Českého červeného kříže, pobočného spolku Třebíč. Akce byla určena široké veřejnosti a zaměřila se na záchranu osob propadlých v ledu na špatně zamrzlé hladině vodního toku.

Ukázku komentoval Václav Šalbaba, který nejprve představil samotnou organizaci. Vodní záchranná služba ČČK Třebíč sídlí na Polance a v současnosti má přibližně padesát členů. Jejím hlavním úkolem je hlídková činnost na Dalešické přehradě, kde provozuje stanici první pomoci v areálu AC Wilsonka v Hartvíkovicích.

Pro potřeby demonstrace byla ve středu vyřezána do ledu o tloušťce zhruba deset centimetrů díra motorovou pilou. Do soboty se na hladině vytvořily další přibližně dva centimetry nového ledu, což podle záchranářů odpovídá velmi rizikovým podmínkám. „Právě takový led je zrádný. Na první pohled může působit pevně, ale ve skutečnosti nemusí unést váhu člověka,“ upozornil Šalbaba.

Záchranáři byli po celou dobu ukázek vybaveni takzvanými suchými obleky, které nepropouštějí vodu a chrání před rychlým podchlazením. Součástí výstroje byly také vesty zajišťující nadnášení, rukavice, holínky a přilby. „To jsou věci, které běžný bruslař nebo člověk na zamrzlé hladině nemá. Právě proto je pád do ledové vody extrémně nebezpečný – tělo ztrácí teplo velmi rychle,“ zaznělo během výkladu.

Program začal tím nejjednodušším, a přesto zásadním – sebezáchranou. Pokud se člověk propadne do ledu, měl by se snažit co nejvíce rozložit svou váhu, aby nedocházelo k dalšímu prolamování. Jakmile se mu podaří dostat z vody zpět na led, neměl by hned vstávat, ale odkutálet se pryč od místa prolomení, ideálně takzvaným „válením sudů“.

Následovaly ukázky laické pomoci. Záchranáři demonstrovali, jak lze využít běžně dostupné předměty, například hokejku. Zachránce si má lehnout na led, aby rozložil svou hmotnost, a hokejku podat tonoucímu ideálně pod paží, protože prochladlý člověk už nemusí mít sílu pevně ji uchopit. Důležité je postupovat pomalu, po částech – přitáhnout, couvnout, znovu přitáhnout – aby se na jednom místě neshromáždila váha dvou lidí.

Pokud hokejka není k dispozici, lze podle záchranářů využít například větev, lano, autolano, batoh, kabelu nebo lékárničku přivázanou na šňůru. V chatových oblastech se může hodit i žebřík, který hasiči běžně používají při zásazích. Jeho výhodou je velká plocha, díky níž se váha dobře rozloží a zraněného lze podsunout na žebřík a lanem přitáhnout ke břehu.
„Zásadní je nevrhat se bez-
hlavě za člověkem do díry v ledu. Velmi rychle by tam byli dva,“ zdůraznil Šalbaba. Pokud je na místě více lidí, měl by jeden poskytovat pomoc a další okamžitě volat tísňovou linku. Ideální je přivolat hasiče v rámci technické pomoci. Rychlá reakce je podle záchranářů klíčová, protože probořený člověk rychle ztrácí tělesné teplo a může upadnout do bezvědomí.
Ve druhé části programu byly představeny profesionální způsoby záchrany. Návštěvníci viděli použití nafukovací záchranné lávky, paddleboardu nebo speciálních nadnášecích pomůcek, jako je záchranná podkova. Tyto prostředky umožňují záchranářům dostat se k tonoucímu s rozložením váhy a často i bez nutnosti vstupu do vody. V krajních případech však může dojít i na přímý osobní zásah, který je sice nejrychlejší, ale zároveň nejnebezpečnější.
Součástí akce bylo také představení takzvaného „desatera bezpečnosti na ledu“, které si mohli návštěvníci prostudovat přímo na místě. Záchranáři zdůraznili, že podobná pravidla existují nejen pro letní pobyt u vody, ale i pro zimní aktivity na zamrzlých plochách.

Součástí činnosti Vodní záchranné služby ČČK Třebíč je také práce s dětmi a mládeží. Každoročně pořádá záchranářský letní tábor, který se letos uskuteční od 18. do 25. července. Zájemci se mohou přihlásit prostřednictvím webových stránek organizace. Nejde přitom o běžný příměstský nebo volnočasový tábor, ale o výcvikový tábor, během něhož se děti seznamují se základy záchranářské činnosti. Učí se jízdě na lodích, plavání, ovládání různých typů plavidel, základům slaňování i poskytování první pomoci. Získané dovednosti si pak v závěru tábora vyzkouší při námětovém cvičení, kde uplatní vše, co se v průběhu jednotlivých dnů naučily.

Vodní záchranáři se mládeži věnují i během roku. Děti mají pravidelné plavecké tréninky v pondělí od 17 do 18 hodin, v pátek pak probíhají tréninky určené jak mládeži, tak i dospělým, a to od 18 do 19 hodin. Ty slouží nejen k udržení fyzické kondice, ale také ke zdokonalování záchranářských dovedností.

Aktuální informace o činnosti spolku, termínech kurzů a akcí, kde je možné vodní záchranáře potkat, jsou k dispozici na webových stránkách www.trebic.vzs.cz a také na sociálních sítích, kde bude zveřejněna i prezentace z této ukázkové akce.
„Pokud se chystáte bruslit na volnou hladinu v přírodě, je potřeba se patřičně vybavit a ideálně nikdy nechodit sami,“ uzavřel Šalbaba.