Zachráněné skleněné negativy daly vzniknout unikátní výstavě. Fotografie, které přežily čas

NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU (mad) - Výstavní síň Staré radnice v Náměšti nad Oslavou zaplnily snímky, které vznikaly na přelomu 19. a 20. století, a přesto dokážou oslovit i dnešního diváka. Ve středu 4. ledna zde byla vernisáží zahájena výstava fotografií hraběte Jindřicha Viléma Haugwitze, šlechtice, hospodáře a nadšeného – a mimořádně talentovaného – fotografa. Expozici připravil Národní památkový ústav ve spolupráci s městem Náměšť nad Oslavou.

„Myšlenka na výstavu má vlastně dlouhou historii,“ vysvětluje kurátor Lukáš Gregor z NPÚ Náměšť nad Oslavou. Už před více než deseti lety byly na zámku objeveny skleněné negativy, z nichž některé se dochovaly dokonce v původních obálkách. „Byly to fotografie, které pořídil právě hrabě Haugwitz. Nechali jsme je digitalizovat a zapsali jsme je na seznam kulturních památek,“ popisuje Gregor.

Část snímků už byla vystavena zhruba před třinácti lety přímo na zámku, tehdy však jen v rámci prohlídkové trasy. „Ne všichni Náměšťáci se k nim tehdy dostali. Proto jsme se teď domluvili s městským kulturním střediskem a jeho ředitelem Luďkem Strašákem, že v zimě, kdy je zámek zavřený, připravíme výstavu tady ve městě. Šlo nám i o to, aby se zámek s městem víc propojil,“ dodává kurátor.

Na výstavě jsou k vidění nejen snímky ze zámeckého prostředí, ale také pohledy na samotnou Náměšť a okolí někdejšího panství. Mnohá místa jsou návštěvníkům důvěrně známá, jiná už dnes existují jen na historických fotografiích. „Lidé ty záběry často poznávají – a přesto je překvapí, jak jinak město tehdy vypadalo,“ říká Gregor.

Nejstarší dochované fotografie pocházejí z roku 1893, další vznikaly až do počátku 20. století. Některé snímky jsou na výstavě vůbec poprvé – v době první expozice totiž ještě nebyly všechny negativy zpracované a digitalizované. Právě kvalita fotografií přitom odborníky dodnes udivuje. „Hrabě byl sice nadšenec, ale velmi šikovný. Ty snímky jsou krásně ostré a i po více než sto letech vypadají skvěle,“ hodnotí kurátor.

Náměšť měla podle něj silnou fotografickou tradici už tehdy. Haugwitz spolupracoval s místními profesionály, například s fotografy Müllerem či Knollem. „I současní fotografové, kteří přišli na vernisáž, říkali, že je až neuvěřitelné, jak kvalitní ty snímky jsou,“ dodává.

Výstava je zároveň jedinečným svědectvím o podobě města, která je dnes už nenávratně pryč. K nejzajímavějším exponátům patří například fotografie zachycující povodeň z roku 1900 nebo pohledy na Náměšť ze zámeckého návrší. „Tehdy bylo město mnohem menší. Existovalo v podstatě jen vnitřní město, kolem nebylo téměř nic. I místa, která dnes považujeme za součást Náměště, jako okolí nádraží, byla tehdy daleko za ní,“ popisuje Gregor.

Součástí výstavy je také stručný medailon samotného autora. Hrabě Jindřich Vilém Haugwitz se narodil na náměšťském zámku, vystudoval německé gymnázium a později práva ve Vídni. Oženil se s Gabrielou Széchényiovou z významného maďarského rodu, svatba se konala v Budapešti. Jejich manželství však nebylo šťastné a skončilo tragicky. Haugwitz pak zůstal sám a až do své smrti se věnoval správě velkostatku, který pod jeho vedením prosperoval.

Vedle hospodaření byla jeho velkou vášní právě fotografie. Samotný fotoaparát se bohužel nedochoval, technické vybavení zámku se po válce ztratilo. O to cennější jsou skleněné negativy, které přežily bouřlivé poválečné období. „Byly pohozené mezi různými věcmi z padesátých let. Naštěstí tehdejší kasteláni nic nevyhazovali, spíš všechno ukládali. Když jsme je objevili, měli jsme obrovskou radost,“ vzpomíná Gregor.

Negativy byly následně digitalizovány profesionálním fotografem Josefem Prodělalem, třebíčským odborníkem, který spolupracoval i s tamním muzeem. Díky vysokému rozlišení je dnes možné snímky zvětšovat do formátů, v jakých jsou k vidění i na současné výstavě.

Do budoucna se nabízí i další využití tohoto jedinečného souboru. „Uvažujeme třeba o knižním vydání. Ohlas návštěvníků je velký, lidé by ty fotografie chtěli mít doma. Samozřejmě originály jsou kulturní památkou, ale kniha by byla krásným řešením,“ naznačuje kurátor. Některé snímky už byly použity v publikacích o zámeckých interiérech nebo v knize Náměšť v proměnách času.

Výstava fotografií hraběte Jindřicha Viléma Haugwitze tak není jen návratem do minulosti, ale i důkazem, že pečlivě uchované paměťové stopy mohou i po více než sto letech znovu ožít – a znovu propojit zámek s městem, které k němu odjakživa patří.

Foto HoN: Martina Dědková Chromá