POLICE (juh) - Po třináctileté odmlce se do Police u Jemnice vrátil kdysi legendární folk and country festival Hrom do Police, na který se prý v dobách jeho největší slávy sjíždělo klidně více než pět set nadšených diváků. A úplně první ročník se konal už v červenci 1991! Strůjcem akce byla kapela Duha z nedalekých Moravských Budějovic. A protože bylo jen chvíli po revoluci, navíc jen kousek od hranic a svoboda ještě voněla romantikou, tančili účastníci klidně i v dešti.
Loni se starosta Police Karel Vondráček rozhodl, že se pokusí festival obnovit a se spřátelenou kapelou Kořeni z Dačic vyzkoušeli nultý ročník. Nedopadlo to špatně, a tak jsme si v sobotu 18. července mohli vychutnat první ročník obnoveného festivalu. Horácké noviny nemohly chybět a společně jsme si zaslzeli u starých kousků, které patří do naprosté klasiky táborových ohňů. Ty novější jsme si s chutí poslechli, ale tentokrát ještě nezanotovali.
Jako první zahráli právě Kořeni z Dačic, kteří každoročně zahajují místní turistickou sezonu. Jako druzí přijela skutečná legenda Jaroslav Samson Lenk se svou partou a první ročník obnoveného festivalu zakončila Duha Country, která vlastně za všechno může.
Nálada na festiválku byla uvolněná a laskavá, technické zabezpečení 1A, pivo výborné, tak co chtít víc? Na to jsme se zeptali jak starosty, kterému Samson Lenk vysekl poklonu, když prohlásil, že starostové většinou reprezentují, ale ten polický je správnej chlap, se kterým se dá normálně mluvit. Což nezbývá než potvrdit.
Druhým mužem, kterého jsme poprosili o pár slov, byl Jiří Runkas z Duhy, který byl u všeho úplně od začátku. Ten zavzpomínal na slavnou éru i na hlavní důvod, proč se festival po dvaadvaceti ročnících na tak dlouho odmlčel. Na rozdíl od starostovy verze se nedomnívá, že za vším bylo jenom počasí. Tato verze říká, že v posledních letech existence původního festivalu pravidelně pršelo, až se z toho v regionu stal hořký vtip. „Nezalívej, dneska je Hrom do Police.“
Podle Jiřího šlo spíš o klesající návštěvnost a celkovou únavu. „Řekli jsme si, že je dobré v nejlepším přestat a po dvaadvaceti ročnících jsme festivalovou řadu ukončili. Obnovení jsme však s nadšením přivítali a věříme, že chytí druhý dech.” Tak mě napadá, že ten by se sem také hodil…
Pamětníci si letos jistě všimli jedné zásadní změny. Festival se přesunul z rozlehlé zámecké galerie do útulnějšího oploceného prostoru před samotným zámkem. Důvod je podle organizátorů ryze praktický a prozrazuje nutnou opatrnost. Zámecká galerie je obrovská a ideální atmosféru získá až při návštěvě čtyř až pěti set lidí. Menší dav by se v ní zkrátka opticky ztratil. Výhledově ale pořadatelé věří, že s rostoucím zájmem diváků se akce do velkorysých prostor zámecké zahrady opět vrátí.
A jaká je budoucnost samotné kapely Duha, která za zrodem akce stojí? Ačkoliv si muzikanti dělají legraci ze svého věku, do hudebního důchodu se rozhodně nechystají. Energii jim dodává i zpěvačka, která formaci omlazuje, a kapela navíc prozíravě funguje hned ve třech podobách. Od komorní akustické sestavy, přes taneční Duha Band hrající na plesech modernější hudbu, až po tradiční plnou country formaci. Letošní polický restart zkrátka ukázal, že ačkoliv chyběly blesky na obloze, jiskra mezi muzikanty a diváky naštěstí nezmizela.
FotoHoN: Jan Uher


