

LOS ANGELES (red) - Je to tady. Andrea Klementová právě dnes 21. srpna odletěla přes oceán do Ameriky, kde ji čeká další ze zásadních výzev. Z ostrova Catalina se pokusí doplavat až k břehům Los Angeles. Trať měří přibližně 32 kilometrů a voda v srpnu mívá teplotu mezi 17 až 22 stupni. Pokud se jí přeplavbu podaří dokončit, stane se teprve třetí českou ženou, která tento náročný úkol zvládla. Na start se postaví 25. srpna ve 22 hodin místního času. Když se u nás lidé budou probouzet, snídat a chystat do práce nebo už pracovat, Andrea se ponoří do temných vod u ostrova Catalina a čeká ji dlouhá noční plavba směrem k americké pevnině. O přípravách, obavách i očekáváních jsme před odletem hovořili nejen s ní, ale také s jejím trenérem, rodinou a lidmi, kteří jí drží palce v Třebíči.
Jak se před Catalinou cítí sama Andrea?
Přípravy nebyly vždy podle jejích představ. „O prázdninách jsem měla výpadek a do plavání se mi vůbec nechtělo. Okolo bylo mnoho jiných lákadel a také nějakých problémů. Chtěla jsem být i někde jinde a dělat jiné sporty než plavání. Přidaly se i problémy s klubem, za který jsem v Brně plavala, a završil to můj pád na kolečkových bruslích, kdy jsem si sedřela celou nohu, která se velmi dlouho a špatně hojila,“ vzpomíná Andrea. Navzdory komplikacím se dokázala znovu vrátit do tréninku. „Měsíc před přeplavbou, což by se dalo říct, že už je pozdě, jsem do toho pořádně šlápla. Najednou mě to začalo bavit a začala jsem se stoprocentně připravovat.“
Přeplavba není jen o samotném výkonu ve vodě. Andrea musela řešit také stravu a detailní plán tréninku. „Tentokrát mám všechno propracované i díky konzultacím s trenérem a učitelem z fakulty sportovních studií na MUNI. Důležité bude množství sacharidů, které na La Manchi nebylo ideální. Proto se objevily nevolnosti. Teď mám plán na každou půlhodinu. Iontový nápoj, gainer, energetické gely, přesnídávky, colu i recovery drink.“
K největším obavám patří nejen samotná vzdálenost, ale i okolní podmínky. „Mám obrovský strach ze živočichů ve vodě, protože se bojím i kaprů. A tam je možné, že potkám i žraloka. Uklidňuju se tím, že může být kdekoliv. Startovat budu 25. srpna ve 22 hodin místního času, což u nás bude už 26. srpna v sedm ráno. Většina plavby proběhne potmě. Doufám, že neuvidím nic. Možná až když mi bude chybět noha, si všimnu,“ dodává se smíchem. Nejtěžší část podle ní nejde přesně vymezit. „Celá přeplavba je hodně náročná. Organizačně, finančně, fyzicky i psychicky. Musí klapnout všechno.“ Přesto působí vyrovnaně. „Po psychické stránce jsem vždycky v pohodě. Sama to začnu víc vnímat až během samotné plavby,“ říká.
Tréninky probíhaly především na Brněnské přehradě, kde ji doprovázeli trenér i kamarádka plavkyně, která se na přeplavbu chystá také. Buď s ní byli přímo ve vodě, nebo na lodi či paddleboardu. „Denně to vychází v průměru na 10 kilometrů, někdy i 17, jindy jen pět. Občas jsem chodila plavat i v noci, a musím říct, že jsem ráda, že nevidím, co je pode mnou,“ směje se. Kromě vody střídala i jiné aktivity. Posilovnu, brusle, kolo nebo lezeckou stěnu.
Přesto si občas musela připustit, že plavání ovlivňuje i její běžný život. „Mnohdy jsem musela obětovat i jiné věci, které dělám ráda, nebo je aspoň omezit. Ale nechci tomu dávat úplně sto procent, pak by mě to nebavilo. Já ráda dělám tisíc věcí naráz, jak říká mamka,“ říká Andrea s úsměvem. Obavy má ale i z počasí. „Když se dívám na předpověď, v Los Angeles ukazuje padesát stupňů. Snad se té přeplavby vůbec dožiju a neupeču se.“
Na závěr má Andrea i vzkaz pro své fanoušky: „Pokračujte v tom, co děláte. Vaše podpora mi dodává radost a energii a zároveň mi po finanční stránce umožňuje podobné výzvy uskutečnit.“
Příprava očima plaveckého trenéra
Na přípravy pohlíží z jiné perspektivy i trenér Andrey Petr Cvrček. Podle něj se letošní trénink lišil od loňského, kdy Andrea pokořila kanál La Manche. „Andrea letos neměla možnost trénovat v tréninkové skupině, takže velká část přípravy byla více samostatná a psychicky náročnější. Do plánu jsme zařadili víc dlouhých tréninků přes tři hodiny, aby si tělo zvyklo na soustavnou zátěž. Zároveň jsme hlídali tempo a techniku,“ popisuje. Za její největší silnou stránku považuje odhodlání. „Ve spolupráci s ní jsem se naučil, že když se pro něco rozhodne, udělá všechno proto, aby to vyšlo. Je radost pracovat s někým, kdo ví, co chce, a jde si za tím,“ říká s hrdostí.
Podle trenéra ale zůstává mnoho neznámých. „Jsou tu věci, na které se dopředu stoprocentně připravit nedá. Neznáme místní proudy ani sílu větru. Lodivoda uvidíme až pár dní před startem a budeme mu muset plně důvěřovat. Rizikem je i dlouhý pohyb ve slané vodě, který může způsobit žaludeční potíže a zkomplikovat příjem potravy. Pak hrozí vyčerpání a dehydratace,“ vysvětluje. S úsměvem dodává, že ani doprovod na lodi to nemusí mít lehké. „Loni jsem si vyzkoušel, že i členové realizačního týmu můžou mít problémy z vln. A když na lodi nikdo nefunguje, plavec nemá šanci kanál přeplavat.“ Právě proto letos kladli větší důraz na otevřenou vodu a detailní plán výživy. „Všechno jsme si natrénovali, aby pro Andreu nebyl problém během výkonu a tělo bylo připravené. Pokud bude fungovat, plavba bude příjemnější.“
Zkušenosti z La Manche přetavili i do vědeckého zkoumání. „Chceme sbírat další data, která nám pomůžou pochopit, jak člověk při tak dlouhé zátěži ve vodním prostředí funguje. Nejde o to, že bychom přímo ovlivňovali výkon, spíš chceme informace využít zpětně,“ popisuje trenér. Na otázku, zda je Andrea připravená na sto procent, odpovídá s nadhledem: „Myslím, že pro to udělala maximum. Menší výpadky nebo problémy se vždycky najdou, ale to ke sportu patří. Nikdy nemůžete vědět, jestli sebelepší plán vyjde, nebo se bude muset upravit podle aktuální situace.“
Trenér zároveň oceňuje i osobní vlastnosti své svěřenkyně. „Z mého pohledu je Andrea skvělá svěřenkyně. Vím, že když něco naplánujeme, můžu se spolehnout, že to udělá. Díky studiu na vysoké škole má navíc dobrý přehled o tréninkové přípravě a chápe, proč některé věci děláme. Je pracovitá a zodpovědná. A chodit včas už se taky docela naučila,“ dodává s úsměvem. A co by jí vzkázal před startem? „Že jí věřím. Na lodi udělám všechno proto, abychom to společně dotáhli do úspěšného konce.“
Pohled rodičů…
Jak vnímají rodiče, že se jejich dcera pouští do tak obrovské výzvy? „Stále musí převládat nějaký mateřský pud. A hlavně strach. Jsme na ni nesmírně pyšní, ale pořád cítíme velké obavy. Může se stát cokoliv a víme, že Anďa je ten typ, který se nevzdá. Občas máme strach, že přecení své síly.“ Přestože s ní nemohou být fyzicky na místě, sledují všechno na dálku. „Každá naše myšlenka je s ní. Když plavala La Manche a my to mohli sledovat živě, neodtrhli jsme oči od displejů a byli jsme neustále v kontaktu i s druhou dcerou, která tehdy byla na lodi. Letos to živě nebude, ale to neznamená, že nebudeme hypnotizovat displeje telefonů a čekat na zprávy ze zámoří. Prožíváme to celé spolu a víme, že to tak bude i tentokrát.“
Rodiče přiznávají, že i pro ně samotné je těžké se s podobnou výzvou srovnat. „Často si člověk říká, proč se do něčeho takového vůbec pouští. Ale pak vidíme, s jakým zápalem trénuje a jakou radost jí to dává, a víme, že právě tohle je Andrea. Její cílevědomost, její chuť se zlepšovat a hledat nové výzvy. Na nás pak zbývá role držet palce, uklidňovat se a věřit, že všechno dobře dopadne.“ Na závěr mají rodiče pro Andreu jasný vzkaz: „Hlavně se nám vrať v pořádku. Pro nás jsi vítěz už dávno.“
…i její sestry
Andrea má po svém boku také sestru Petru, která je u většiny jejích úspěchů. „Od prvních závodů v zimním plavání jsem s ní jezdila po celé republice na střídačku s rodiči. Pak jsem vyhrála to privilegium být u všech těchhle bláznivých nápadů. Je neuvěřitelné sledovat, kam se postupně vypracovala. Pamatuji si chvíle, kdy jsem ji jezdila vyzvedávat na bazén Laguna v Třebíči, aby nemusela autobusem. Strašně mě to tehdy nebavilo, ale ten doprovod mi zůstal až dodnes. Jen se trochu rozrostl na celosvětovou úroveň,“ směje se. „Jsem na ni strašně pyšná. Člověk si ani nedokáže představit, co tomu všemu obětovala. Nejvíc ji obdivuju za to, jak dokáže skloubit náročné tréninky se studiem na vysoké škole a dalšími aktivitami. Občas si říkám, kdy ona vlastně spí? Kdy jí?“
Silné chvíle zažívá i při závodech. „Každý závod v Česku, u kterého jsem, mi dává husí kůži. Ale nejhorší byl La Manche. Hned v první hodině se jí udělalo hodně špatně a vy stojíte na lodi, díváte se na rozbouřené moře a říkáte si, co teď? Nejradši byste ji vytáhli, ale zároveň chcete, aby plavala dál. Stejné to bylo u cíle, kdy se nemohla přiblížit ke břehu. Vidíte, jak nemůže, stěžuje si na bolest, máte slzy v očích, ale musíte ji hnát dopředu. Občas mi dává zabrat být její sestra, ale rozhodně bych neměnila. Jsem na ni moc pyšná.“ A co by jí vzkázala před startem? „Já jí s oblibou před každým závodem říkám: když nebudeš moct, tak vylez a vyser se na to,“ směje se sestra.
Podpora od starosty Třebíče Pavla Pacala
Andrea Klementová svými výkony dělá radost nejen své rodině a trenérovi, ale i celému regionu. Podporu před startem jí vyjádřil i starosta Třebíče Pavel Pacal. „Jsem za to moc rád a těší mě to! Andrea je skvělá sportovkyně, ale především úžasný člověk, který je pro své okolí velkou inspirací,“ uvedl. Pokud by ji měl vystihnout třemi slovy, zní jeho odpověď jednoznačně: „Úsměv, vůle, skromnost.“ A před samotným startem jí vzkazuje: „Držím palce a ať si to užije. Pro mě už je teď největší hrdinkou.“
Vlídná slova od senátorky Hany Žákové
Podporu jí vyjádřila také senátorka za Třebíčsko Hana Žáková, která Andreu zná od dětství. „Je to velká hrdost, ale i obavy. Pamatuji si, jak jsme spolu na zahradě trhaly rybíz a vařily marmeládu. Tehdy by mě nenapadlo, že z té usměvavé holčičky vyroste mistryně světa v zimním plavání, která zvládne přeplavat La Manche a teď míří k přeplavbě kanálu Catalina. Protože znám i její rodinu, prožívám to celé s nimi, a i když vím, že je silná a odhodlaná, vždycky mám o ni strach,“ říká senátorka.
Když má zmínit okamžik, který jí s Andreou nejvíce utkvěl v paměti, volí rok 2023. „Tehdy během závodu v zimním plavání skočila do ledové vody zachránit tonoucí dívku. To je pro mě Andrejka. Nejen výborná sportovkyně, ale i člověk s obrovským srdcem, férovostí a odvahou,“ dodává. A co by jí vzkázala před startem? „Andrejko, ať Tě na celé cestě provází Boží požehnání. Přeju Ti, abys bezpečně doplavala na druhý břeh a splnila si svůj sen. Je pro mě dar sledovat Tvoji cestu. Od holčičky, kterou znám od dětství, po ženu, která inspiruje celé Třebíčsko i daleko za jeho hranicemi.“
Nezapomeňte v úterý 26. srpna v 7:00 sledovat start Andrey. Během dne vám přineseme nejaktuálnější informace. Držíme palce!