Jan Uher

před 5 hodinami

NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU (juh) – V pátek 17. května se v Arkádové chodbě místního zámku uskutečnila vernisáž výstavy Maestro Salieri, která díky opravdovému zájmu veřejnosti a vysoké návštěvnosti překonala nejodvážnější očekávání pořadatelů. „Pro pořadatele není nic příjemnějšího, než když musí přinášet další a další židle, jako se to stalo nyní,“ prohlásil s radostí v hlase kastelán Marek Buš při zahájení vernisáže.

Mimořádně kvalitní hudební program, o který se postaral soubor Trio Aperto, vyvrcholil světovou premiérou skladby psané pro tuto příležitost rakouským skladatelem českého původu Paulem Koutníkem. Jako přítel kastelána Marka Buše připomněl historickou paralelu se Salierim – stejně jako před dvěma sty lety Salieri skládal pro hraběte Jindřicha Viléma Haugwitze i Koutník věnoval svůj nový opus zámku v Náměšti.

V úvodních projevech, které poskládaly pohledy na život a dílo Antonia Salieriho z mnoha stran, zazněla společná myšlenka a vroucné přání – sejmutí stínu, který na Salieriho postavu vrhla fraška Amadeus, a objektivní zhodnocení jeho přínosu evropské hudbě. „Je to pro mě obzvlášť bolestné, protože Miloše Formana, tohoto dalšího génia české kultury, mám velmi ráda,“ vyznala se kurátorka Simona Šindlářová, která připomněla, že Salieri byl přemýšlivý a hluboce zbožný člověk, jehož dobrou pověst poškodily fámy o údajném zapříčinění Mozartovy smrti.

Výstava rovněž představila Salieriho jako významného mecenáše a pedagoga: během více než čtyřicetileté služby nejprve v císařské hudební kapli v Berlíně a později ve Vídni podporoval nadané, avšak materiálně znevýhodněné studenty. Zdarma jim poskytoval lekce hry na cembalo i klavír, procvičoval s nimi skladatelské techniky a zajišťoval stipendia ze svých prostředků. Díky němu získali první angažmá v císařské kapli i ti nejchudší absolventi; mezi jeho žáky byli budoucí hudební velikáni, například Josef Mysliveček či Franz Schubert.

Díky této filantropické činnosti se Salieri stal nejen uznávaným skladatelem, ale i skutečným otcem hudebních talentů a významně ovlivnil podobu evropské hudby konce 18. a začátku 19. století. Výstava tak – prostřednictvím unikátních rukopisů, prvotisků i premiéry nové kompozice – otevírá pohled na Salieriho jako na klíčovou postavu, která hudbě darovala nejen svá díla, ale i budoucí generace skladatelů. Na náměšťskou expozici naváže brněnská část v Dietrichsteinském paláci, která bude přístupná od 30. května.
Foto HoN: Jan Uher