Někdo hledal součástku, jiný neodolal hrnečku. Studenec uzavřel letošní burzy

STUDENEC (pek) - Vyměňovat, prodávat a hledat něco, co se ještě může hodit, patří k lidem odjakživa. Na burze ve Studenci stačí projít několik uliček a člověk vidí, že ani dnes se na tom mnoho nezměnilo. V neděli 11. října se zdejší hřiště zaplnilo naposledy v tomto roce. Dorazilo 220 prodejců a přibližně dva a půl tisíce návštěvníků. Zboží leželo na rozprostřených plachtách, stolcích i přívěsných vozících. Další prodejci nabízeli své věci přímo z otevřených aut. Celkem obsadili přibližně 275 prodejních míst a mezi nimi proudili lidé. Někdo přicházel s přesnou představou, jiný se nechával překvapit tím, na co cestou narazí.

Do garáže i do kuchyně
„Mám v garáži starou motorku a tady na ni vždy najdu přesně to, co potřebuju,“ svěřil se jeden z návštěvníků. U součástek na motocykly, nářadí nebo u vojenského vybavení se zastavovali především muži. Prohlíželi jednotlivé kusy a přebírali se v nabídce, v níž mohl i nenápadný díl znamenat důležitý nález. Pozornost žen zase přitahovaly staré hodiny, šperky nebo zachovalé nádobí. „Já pokaždé odejdu s nějakým hrnečkem nebo konvičkou. Nikdy neodolám,“ usmívala se jedna z návštěvnic. Vedle starších předmětů se prodávaly i nové věci. Nabídka byla široká a málokdo odcházel s prázdnou. Právě rozdílné zájmy příchozích dávají burze její podobu. Co jeden přejde bez povšimnutí, u toho se druhý zastaví a začne si to pozorně prohlížet.

Spokojenost se nesla ve dvou
V některých uličkách bylo návštěvníků tolik, že se dalo jen obtížně projít. Mezi lidmi se najednou prodírali dva pánové se sklíčidlem na soustruh. Nesli ho společně a podle spokojených výrazů bylo znát, že dobře pořídili. Podobných drobných radostí bylo mezi prodejci vidět více. Úsměv po povedeném nákupu, nalezená součástka nebo další kousek do domácí sbírky. Každý si odnášel něco jiného a s tím i svůj důvod, proč se na burzu znovu vrátit. Pohledy však občas mířily i vzhůru. Počasí se během burzy měnilo a mezi návštěvníky zaznívaly obavy z deště. Prodejcům nikdo nepřál, aby jim napršelo do vystavených věcí, zvlášť když velká část zboží ležela pod širým nebem.

Na nákup i na bramborák
Mezi prohlížením zboží si lidé našli čas i na něco dobrého. Hřištěm se nesla vůně bramboráků, nechyběl výběr uzenin a k zahřátí přišla vhod káva. Pro někoho tak návštěva burzy znamenala i příležitost potkat známé, chvíli si popovídat a společně se najíst.
Přijít se přitom dalo i bez nákupního seznamu. Pro část návštěvníků byla zajímavá samotná procházka mezi věcmi, které se běžně vedle sebe neobjeví. „My se sem chodíme dívat jen pro zajímavost, nikdy nic nekoupíme. Spíš koukáme a jsme překvapeni, za co jsou lidé schopni zaplatit,“ řekl jeden z návštěvníků. I takový pohled ke studenecké burze patří. Někdo v nabídce vidí předměty, pro které by doma neměl využití, druhý právě mezi nimi najde to, co dlouho sháněl. Nemusí přitom jít jen o cenu nebo stáří. Rozhoduje i vzpomínka, sběratelský zájem či možnost znovu zprovoznit něco, co už roky stojí v garáži.

Letošní setkávání ve Studenci říjnovou burzou skončilo, termíny na příští rok už jsou ale známé. „Každý rok máme čtyři termíny, dva na jaře a dva na podzim,“ uvedl hlavní pořadatel. V roce 2027 se prodejci a návštěvníci na hřišti sejdou 18. dubna, 13. června, 5. září a 10. října. Kdo tentokrát potřebný díl nenašel, bude mít další příležitost. A kdo doma doplnil sbírku hrnečků, má do jara čas udělat místo na další.

Foto HoN: Petra Klementová