TŘEBÍČ (mad) - Velká přestavba zimního stadionu v Třebíči za 522 milionů korun je u konce. Rekonstrukční práce trvaly 22 měsíců a výsledkem je modernizovaná aréna, která vyrostla na původním půdorysu historického stadionu z roku 1959. Ten byl slavnostně otevřen 25. ledna téhož roku. Pod střechou nové haly už visí také velká multimediální kostka a stadion postupně začíná sloužit hokejistům i veřejnosti.
Rekonstrukci provedly společnosti PKS stavby a Geosan Group. Oficiální kapacita stadionu po přestavbě činí 2 500 míst, což vychází z limitů původní stavby i současných bezpečnostních norem. Podle vedení klubu i města je kapacita dostatečná, protože třebíčská Horácká Slavia neusiluje o extraligovou účast, ale chce být především kvalitní líhní mladých hokejových talentů.
Součástí přestavby je také přístavba nad původní strojovnou. V ní vznikly nové prostory pro sportovní přípravu hráčů. „Máme zde nové tělocvičny, rozcvičovnu, střelnici i posilovnu,“ představil nové zázemí stadionu manažer klubu Daniel Šlapák. Aréna přitom zůstala na původním půdorysu, pouze směrem ke katolickému gymnáziu se rozšířila o 1,8 metru v celé délce.
Uvnitř stadionu je nyní celkem šestnáct šaten. Podle předsedy klubu Martina Svobody patří jejich parametry k nadstandardním. „Můžu říct, že jejich kvalitou a velikostí překračujeme i parametry pražské O2 areny,“ poznamenal.
Tréninky už běží, A-tým přijde až příští sezonu
Hokejový provoz na stadionu se postupně rozbíhá. Klub převzal objekt zhruba v polovině února a nyní probíhá dokončování technologického vybavení i zaškolování personálu.
„My jsme v podstatě zhruba v polovině února převzali zimní stadion. Převzali jsme stavební část a v současné době jsme ve fázi, kdy se zařízení dovybavuje a technologicky dokončuje. Probíhá zaškolování personálu a osazování dalších technologických celků, jako je například kostka,“ uvedl předseda Horácké Slavie Martin Svoboda.
Na led už se mezitím vrátily mládežnické týmy. „Co se týká sportovní činnosti, tak od převzetí tady začala probíhat tréninková činnost dětí a mládeže. To znamená od přípravkových kategorií až po dorost – všichni tady trénují,“ doplnil.
O víkendu už se na novém stadionu odehrála také první utkání mládežnických kategorií. V sobotu proběhly první zápasy žákovských kategorií a v neděli dorost. Začalo také první veřejné bruslení a komentované prohlídky stadionu. A-tým Horácké Slavie se na led vrátí až od nové sezony. Podle vedení klubu je potřeba nejprve vyladit provoz moderních technologií.
„Je potřeba si uvědomit, že starý zimní stadion a tenhle nový jsou technologicky úplně něco jiného. My se s tím v podstatě musíme naučit pracovat, respektive lidé v provozu se to musí naučit ovládat. Spousta věcí má vliv na samotný provoz,“ vysvětlil Svoboda.
Změny se například týkají samotné kvality ledu. „Uvedu příklad – učíme se dělat led. Dříve tady nebyla žádná vzduchotechnika a má to zásadní vliv na kvalitu ledu. Udělali jsme první led a hráči říkali, že se lepí a neklouže, protože tady bylo velké sucho. Takže všechno souvisí se vším – nejen teplota ledu, ale i vlhkost a teplota vzduchu. Musí se to všechno postupně vyladit.“
Stavba bez zásadních problémů
Podle vedení klubu i města proběhla rekonstrukce bez vážnějších komplikací. „Je to v podstatě bez zásadních problémů. Svědčí to o kvalitně připraveném projektu i o velmi dobré práci zhotovitelské firmy. Nevím o žádných razantních závadách. Spíše jde o drobné nedodělky, které jsou u takto velké stavby běžné,“ uvedl Svoboda.
Drobné práce se dokončují za provozu. „Město i Horácká Slavia měly zájem, aby mládežnická družstva mohla ještě v této sezoně začít stadion využívat. Proto jsme šli cestou kolaudace, kdy tyto drobné nedodělky nevadí a dokončují se za provozu. Jsou to věci, které běžný uživatel ani nepozná,“ dodal.
Podle Svobody je zároveň pozitivní, že se podařilo dodržet harmonogram i rozpočet stavby. „Sám se ve stavebnictví pohybuji, takže vím, že dodržet termín i rozpočet je v dnešní době opravdu výjimečné. U půlmiliardové zakázky udržet vícenáklady na podprocentní úrovni je podle mě velmi dobrá práce,“ řekl.
Projekt už zaujal i představitele českého i mezinárodního hokejového prostředí. „Už tady bylo několik návštěv. Naposledy tu byl například zástupce svazu Milan Hnilička. Ten projekt hodnotil velmi pozitivně a označil ho za evropský unikát,“ uvedl Svoboda.
Podle něj stadion od počátku vznikal především pro práci s mládeží. „V zásadě se totiž staví dva typy stadionů – malé haly, které jsou nedostatečné, nebo velké multifunkční arény, které často zapomínají na to hlavní, tedy samotný hokej a práci s mládeží. Tento stadion byl od začátku navržen primárně pro děti a mládež,“ vysvětlil.
Do budoucna by se v Třebíči mohly konat i mezinárodní akce. „Spojil se se mnou viceprezident Mezinárodní hokejové federace pan Bříza, který zároveň působí v Českém svazu ledního hokeje. Vyjádřil velké poděkování za vznik tohoto stadionu, zejména z hlediska rozvoje mládeže. Naznačil také, že by se už možná příští rok mohly některé mezinárodní turnaje přesunout do Třebíče,“ doplnil.
Nové technologie i nižší bezpečnostní rizika
Velkou proměnou prošlo také technologické zázemí stadionu. Zatímco starý stadion využíval přímé čpavkové chlazení, nový systém je výrazně bezpečnější. „Na starém zimním stadionu byla v podstatě jen technologie chlazení a úpravy vody. Nebyla zde žádná vzduchotechnika. Navíc se používalo přímé čpavkové chlazení s pěti tunami čpavku, což představovalo velké bezpečnostní riziko,“ vysvětlil Svoboda.
Nový systém využívá ekologické chladivo a moderní technologii chlazení. „Teď je zde pouze asi půl tuny ekologického chladiva. Zajímavostí je také systém pod ledovou plochou – nejdříve je tam topení a až nad ním chlazení. Topení brání tomu, aby chlad pronikal do země a aby promrzala. Chlad tak jde jen do ledu,“ popsal.
Přestože by se díky tomu mělo ušetřit na chlazení, nové technologie přinášejí i další náklady. „Co ale určitě naroste, jsou náklady na revize technologií. Je jich tady mnohem více – výtah, vzduchotechnika, chladicí jednotky a další zařízení. Jen revize se mohou vyšplhat zhruba na milion korun ročně,“ uvedl.
Stadion je určen především pro hokej
Nová hala nebude sloužit jako klasická multifunkční aréna. „Je potřeba zdůraznit, že jsme rekonstruovali zimní stadion, nikoli multifunkční arénu. Odpovídá tomu i cena a celý projekt,“ zdůraznil Svoboda.
Nevylučuje však, že by se zde výjimečně mohly konat i jiné akce. „Neznamená to, že by se zde nemohla jednou za rok nebo za dva konat nějaká jiná akce. V minulosti se to v Třebíči také stávalo. Momentálně ale nic takového naplánované není,“ dodal.
Během hokejové sezony je navíc stadion využíván prakticky nepřetržitě. „Stadion je v sezonních měsících využíván prakticky od šesti ráno do půlnoci,“ doplnil.
Náročná byla zejména rekonstrukce střechy
Velkou část prací představovala také rekonstrukce střešní konstrukce. „Střecha se vlastně celá sundala – včetně trapézového plechu a všech souvrství. Ocelová konstrukce se kompletně očistila, otryskala, opatřila novým nátěrem a znovu se na ni položil nový trapézový plech,“ popsal za zhotovitele stavbyvedoucí Radim Seifer.
Proč zůstala původní jižní stěna
Během stavby se objevily i otázky, proč nebyla upravena jižní stěna stadionu směrem do ulice Kateřiny z Valdštejna. „Je potřeba říct, že ta stěna drží celou ocelovou konstrukci. V momentě, kdybychom ji chtěli odstranit a projekt s tím nepočítal, znamenalo by to další desítky milionů korun navíc,“ vysvětlil starosta města Třebíč Pavel Pacal. Z ekonomických a pragmatických důvodů byl jižní stěně ponechán původní vzhled. „Nechtěli jsme za každou cenu předělávat něco, co je funkční, a prodražit tak celý projekt o další desítky milionů korun,“ dodal.
Další investicí bude parkovací dům
Na právě dokončenou stavbu se přijel podívat také hejtman Kraje Vysočina Martin Kukla.
Na rekonstrukci zimního stadionu by měla navázat výstavba parkovacího domu ve vnitrobloku Otmarovy ulice. Projekt podpořil Kraj Vysočina částkou 75 milionů korun. Samotná výstavba by mohla začít na konci letošního nebo na začátku příštího roku. Parkovací dům by měl na pěti podlažích nabídnout přibližně dvě stovky parkovacích míst.
Foto: Dalibor Kocur
