Martina Dědková Chromá

02. 05. 2025

NÁMĚŠŤ NAD OSLAVOU – Obyvatelé města si ve čtvrtek 24. dubna připomněli oběti holokaustu a společně položili první stolperstain Karlu Pragerovi. Následovala beseda s potomky třebíčského rodáka Arnošta Beneše.

Připomínku obětí holokaustu zahájilo od 16 hodin veřejné čtení obětí. Poté se účastníci vzpomínkové akce přesunuli k domu U Bílého koníčka na Masarykově náměstí. První a jistě ne poslední kámen památce zmizelých byl v Náměšti položen díky aktivitě pedagožky třebíčské Bráfovy akademie Zuzany Kratinové a skupině studentů druhého ročníku oboru cestovní ruch, kteří velmi dobře zmapovali předválečnou situaci v Náměšti a také životní příběh Karla Pragera.

„Při pátrání po židovských obyvatelích Náměště z předválečného období jsme použili například webové stránky www.holocaust.cz. Na základě průzkumu Jany Šplíchalové ze Židovského muzea v Praze bylo během druhé světové války v Náměšti nad Oslavou celkem 14 obětí nacistického pronásledování Židů. Téměř všichni náměšťští Židé odjeli do koncentračního tábora transportem z Třebíče dne 22. května 1942,“ uvedl jeden ze studentů. Ve svém pátrání využili informace z databáze Moravského zemského archivu, kde podle sčítání obyvatel z roku 1921 zjistili, kde Židé odvlečení z Náměště během druhé světové války žili.

Plánem celého projektu je postupně vytvořit ucelenou síť kamenů v Náměšti, která zcela konkrétním a přístupným způsobem přiblíží temnou historii světových dějin. „Každý rok bychom proto rádi zhotovili jeden stolperstein tak, aby postupně všechny oběti holokaustu v Náměšti měly svůj kámen jako vzpomínku na jejich zmařené životy,“ uvedli studenti.

Počet kamenů zmizelých se postupem času stále víc rozrůstá a vzhledem k tomu, že se umisťují před dům oběti, jsou neustále vystavovány vlivu nepříznivého počasí a nečistotám. Přesně z tohoto důvodu se musí o kameny pečovat. Ne každý se ale při pokládce zaváže k tomu, že se bude o kámen starat. Proto také existují takzvané adopce kamenů. Z principu to funguje tak, že si daná osoba vybere z příslušné databáze kámen, o který by se chtěla starat. Adopcí se zavazuje sjednaná osoba nebo instituce k tomu, že dvakrát do roka kámen vyčistí za pomocí speciální drátěnky. „V našem případě se chceme obrátit na náměšťské základní školy, aby si opatrovnictví kamenů zmizelých převzali. Věříme, že zapojení dětí ze základní školy do adopce stolpersteinu jim umožní lépe porozumět historii svého města i tragickým osudům lidí, kteří v něm kdysi žili,“ míní studenti.

Foto HoN:
Martina Dědková Chromá

Karel Prager
Narodil se 23. února 1901 v Náměšti nad Oslavou Hynkovi a Eleonoře. Měl mnoho nevlastních sourozenců - Arnošta, Huga, Otu, Františka, Idu a dva vlastní Gertu a Oskara. Pan Prager se oženil s Marií Jelínkovou a 19. února 1931 se jim narodil syn Ivan. Pan Prager bydlel a provozoval hostinskou činnost v domě č. p. 63 na náměstí, tam, kde byl položen první náměšťský stolperstein.
Ve svém volném čase byl pan Prager zapojen do aktivit sokolské obce. Aktivně se angažoval při výstavbě místní sokolovny, a proto jeho jméno můžeme najít na pamětní desce na čelní stěně sokolovny. Český tělocvičný spolek v historii české a slovenské tělovýchovy zaujal pozici nejúspěšnější tělovýchovné organizace a také se zapojil do protinacistického odboje. Proto se dostal pod drobnohled gestapa, což vyústilo zatýkáním členů. Tou největší akcí byla tzv. akce Sokol, při které byly zatýkáni prvně vrchní členové, ale poté i řadoví členové Sokola. Nacisté po Karlu Pragerovi chtěli, aby spolupracoval. Ten odmítl, a proto byl od 20. září 1941 do 20. ledna 1942 zadržen ve věznici jihlavského gestapa. A odtud byl transportován do Osvětimi, kam dorazil 30. ledna 1942, kde 13. března 1942 zemřel.