Toulky po Třebíčsku – Okarec

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Redakce

před 2 hodinami

Obec Okarec, o které budu dnes psát v Toulkách po Třebíčsku, leží přibližně 17 kilometrů východně od Třebíče a necelých 6 kilometrů západně od Náměště nad Oslavou.

V současnosti v Okarci žije 100 obyvatel. Dominantou Okarce je kaplička na návsi. Když jsem do Okarce na začátku letošního záři zavítal, hned na první pohled mě zaujal impozantní a tehdy právě kvetoucí keř durmanovník. Ten je lidově nazýván andělské trumpety. Dodávalo to obci svěží nádech konce léta. V katastru obce se nachází několik rybníků. Tím největším s rozlohou téměř 20 hektarů je rybochovný rybník Netušil. Na převážné většině území Okarce je zemědělsky obdělávaná půda. Lesy stojí na východě kolem toku Okareckého potoka. Rovněž při východním okraji vsi u bývalé tvrze se nalézá průmyslový areál. První písemná zmínka o vsi Okarec se dochovala z roku 1104 a je založena v zakládací listině třebíčského kláštera. V roce 1446 byl jako majitel Okarce, Pyšelu, kostela, kaple a mlýna v Hartvíkovicích uveden Ondřej z Okarce.

Na konci 15. století (1497) Zikmund Valecký k Okarci připojil Vlčatín, Pozďatín, Hroznatín a Bochovice. Na začátku druhé poloviny 16. století (1556) za přispění Oldřicha z Lomnice se Okarec stal součástí náměšťského panství. Ještě v témže roce Oldřich z Lomnice zakoupil statky okolo Sedlece, Hartvíkovic, Třesova a Kozlan, Studence, Koněšína, Smrku, Kojatína a dále hrady Kokštejn a Kozlov. Následující majitel Jan ze Žerotína získal Rosice. Své majetky v roce 1570 rozšířil o Batouchovice (místní část Bochovic), Kralice, Lhotice, Kuroslepy, Březník, Jakubov a o hrad Kraví hora (Kuroslepy). Poté se během roku 1614 Karel starší ze Žerotína oženil s Kateřinou z Valdštejna a získal vládu nad Třebíčí. V roce 1615 k Okarci přikoupil ještě Jinošov. Karel byl donucen odejít do exilu a jeho statky nabyl Albrecht z Valdštejna. Načež se k majetkům dostali Verdenberkové. Před koncem první poloviny 18. století (1743) panství zakoupila Františka z Kufštejna. Manželé z Kufštejna však brzy zemřeli a správcem panství se stal Bedřich Vilém z Haugvic a Biskupic. Haugvicové náměšťské panství vlastnili až do roku 1945. V roce 1924 byli ve vsi založeny spolky Otčina a Domovina. V Okarci stávala tvrz ze 14. století v místech pozdějšího panského dvora. Tvrz zanikla připojením Okarce k náměšťskému panství. Významnou osobností byl spisovatel a překladatel Petr Křička (1884–1949), který v Okarci zemřel. Z kulturních akcí, které se v obci pořádají, lze zmínit, například Setkání se svatým Mikulášem (v pyšelském kostele), různé zájezdy a myslivecké výlety. V Okarci je činný Myslivecký spolek Okarec–Třesov. V příštím díle seriálu Toulky po Třebíčsku společně navštívíme obec Odunec.

Pavel Janega