Obec Římov leží přibližně 13 kilometrů jihozápadně od třebíčského Karlova náměstí. Podle údaje z roku 2025 má 421 obyvatel a je členskou obcí mikroregionu Podhůří Mařenky. K Římovu ještě patří osada Vísky. Její název je odvozen od dvou bývalých vísek, které zde stávaly – Horní a Dolní Rokytánky. Je zde registrováno 15 čísel popisných a najdete tu i kapličku a bývalý, dnes již nefunkční, mlýn Vísky.
Je známý také jako Vidourkův mlýn. Jeho historie sahá až do roku 1620. Na samém začátku 20. století mlýn od Josefa Jarolíma zakoupil Hynek Vidourek. Mlýn byl poháněn vodním kolem 4 metry vysokým. Mlela se zde pšenice i žito. Provoz mlýna byl zachován i během druhé světové války. Ukončil jej až komunistický režim v roce 1951. Josef Vidourek, poslední zdejší mlynář, byl odsouzen v Babickém procesu. Mlýn byl vyvlastněn a navrácen byl až roku 1997. Od roku 2003 probíhala jeho postupná rekonstrukce. Na území vesnice potom ještě najdete jeden bývalý mlýn, který stojí na samotě. Jedná se o Trojanův mlýn. Římovem protéká potok Římovka. Jedná se o pravostranný přítok řeky Rokytné.
Římovka pramení nedaleko od vrchu Kobylí hlava. Na své cestě napájí např. koupaliště v Chlístově nebo římovský Holomlýnský rybník. Do katastru vsi Římov patří i rekreační středisko Březová. Outdoor resort Březová je místem pro báječná dobrodružství v krásné přírodě Vysočiny. Březová nabízí své služby nejenom pro dětskou rekreaci, ale na své si tu při různých teambuildingových aktivitách přijdou i firmy. Nad vsí samotnou již dlouhé roky roste významný strom. Jedná se o javor klen. Jeho obvod kmene je téměř 4 metry a výška 24 metrů. Díky své výjimečnosti patří mezi chráněné památné stromy České republiky. Odtud se naskytnou krásné pohledy na Římov a jeho okolí.
Ve druhé polovině 13. století spadal Římov pod správu novoříšského kláštera. Z této doby, konkrétně z roku 1257, pochází první písemná zmínka o obci Římov. V dalším běhu dějin Římov, Stařeč a Čáslavice patřily Janu Soběslavu Lucemburskému – pozdějšímu moravskému markraběti. To se psal rok 1371. Později Římov patřil drobnější šlechtě a v roce 1499 se novým majitelem vesnice stal Vilém z Pernštejna. Jeho majetek kromě Římova obsahoval ještě další obce - Čáslavice, Přibyslavice, Slavice (nyní místní část Třebíče), Stařeč, hrad Sádek a vesnice okolo něj. Pernštejnům panství patřilo do roku 1551, kdy jej odkoupil Zdeněk z Valdštejna a připojil jej k panství Brtnice. Avšak za účast na stavovském povstání mu byly majetky zabaveny a získal je hrabě Thomas Cerboni. V polovině 18. století část panství zdědil František Kajetán Chorinský.
Poté v roce 1775 byli občané Římova perzekvováni za účast na selském povstání a novým správcem oblasti se stal Ignác z Walldorfu. Na konci 19. století byla v Římově postavena první školní budova a byl založen sbor dobrovolných hasičů. Šest let před začátkem druhé světové války bylo za účast na Židenickém puči zatčeno 12 občanů Římova. V roce 2010 získala obec ocenění v rámci soutěže o Vesnici Vysočiny za vzorné vedení kroniky. K pamětihodnostem Římova patří například socha sv. Floriana a sv. Jana Nepomuckého (obě vedeny v seznamu kulturních památek ČR), zvonička, památník padlých (1921), kaplička Narození Panny Marie ve Vískách a několik křížů. Ke zdejším významným rodákům patří učitel, spisovatel a sběratel lidových tradic František Bobek (1882–1959) nebo pedagog a entomolog Jan Šnoflák (1891–1954), který objevil nové druhy z řádu blanokřídlých. V příštím díle Toulek po Třebíčsku společně navštívíme sousední obec Rokytnici nad Rokytnou.
Pavel Janega
