Městys Vladislav leží přibližně 9 kilometrů východně od Třebíče. Podle údaje z roku 2024 má 1206 obyvatel. Obec je ukotvena na rozhraní Křižanovské vrchoviny a Jevišovické pahorkatiny. Místními částmi Vladislavi jsou Hostákov a Střížov. Územím obce teče řeka Jihlava a Mlýnský potok. K obci ještě dále patří osada Pazderníkův mlýn.
V katastru městyse se nachází několik rybníků, a to například Podlesní rybník, Salák, Záhumenice, Rakovec nebo Velká Štěpnice. Na hranicích katastrů Vladislavi a sousední obce Smrk byla vybudována vodní nádrž Balaton. Kousek od ní se nachází vyhlídkové místo s krásnými rozhledy do okolní krajiny. Ostatně v katastru městyse najdete hezkých vyhlídkových míst několik. Jedno se nalézá nad splavem řeky Jihlavy a další v zatáčce nad železniční stanicí. První zmínky o Vladislavi se objevují kolem roku 1104. Vznik obce je spojen s prastarou osadou s názvem Brod přibližně z 8. století. Toto jméno odkazovalo na místo pro přechod řeky Jihlavy na kupecké cestě spojující Brno, tržiště v Koněšíně, třebíčský klášter, hrad Střeliště, osadu Kosovců a Mohelno. Roku 1110 při jedné z cest z Brna k rozestavěnému třebíčskému klášteru se ve zdejším hostinci nečekaně narodil syn knížete Oldřicha Vladislav. Kníže měl poté obci i hospodě udělit mnohá privilegia. Začátkem 14. století byly při vpádu uherských kočovných kmenů (kumánů) na Moravu vypáleny některé vsi na Třebíčsku. Rok 1548 je udáván jako jeden z nejdůležitějších v historii obce Vladislav. Dochovalo se z něj stříbrné razítko s vyobrazením vrše (nástroj pro chytání ryb) a nápisem Peciet miesteczka Wadislawi. Tento rok je důležitým zejména proto, že původní ves byla povýšena na městečko. To získalo právo pořádat trhy a rovněž zde mohly probíhat patrimoniální (vrchnostenské) soudy, podle kterých by mohl být odvozen současný název městyse – Vladislav. V roce 1624 se potom jméno Vadislav objevuje na Komenského mapě Moravy. O 41 let později se v Arentinově mapě Čech objevuje obec s názvem Vladislav. Tehdy se poprvé oficiálně objevuje současný název městyse, který odkazuje i na českého krále Vladislava.
Podle pověsti, která vznikla záměnou historických osobností se zde král Vladislav narodil. Avšak jak je uvedeno výše, ve Vladislavi se narodil syn knížete Oldřicha. V průběhu 19. století se městys začal industrializovat. Některé podniky, jako jsou například Tanex Vladislav a Pivovar Heřman, zde fungují dodnes. Škola byla v obci zřízena v roce 1728 a ve dvou navzájem propojených budovách z 20. století funguje dodnes. Devítiletou základní školu ve Vladislavi navštěvuje přibližně 110 žáků. Sbor dobrovolných hasičů byl založen v roce 1894. Požární sport má ve Vladislavi své důležité místo. Svědčí o tom mnohé úspěchy ze soutěží evropského i světového formátu. V městysi se v domě č. p. 41 nachází Dvořákův pohyblivý betlém. Významnou dominantou městyse je kostel Nejsvětější Trojice. Románský presbytář – nejstarší část kostela pochází pravděpodobně už z 2. poloviny 11. století. Chrámová loď je barokní. Rovněž i v období gotiky prošel kostel významnými stavebními úpravami. Vladislavská fara je poprvé připomínaná v roce 1358. Po třicetileté válce byl kostel zpustošen a opravy ve slohu barokním se dočkal roku 1680. V současnosti je chráněn jako kulturní památka ČR. Další pamětihodností obce je bývalá tvrz v Hostákově. Ta se měla nacházet v lokalitě Na Hrádku. Podle pověsti měla z tvrze vést podzemní chodba k Opatskému mlýnu. Ve Střížově stojí kostel sv. Jiljí, který roku 1864 vyhořel a poté se dočkal obnovy. Na památku rodáka ze Střížova, majora Jaroslava Krátkého, byla v roce 2023 založena asi 700 metrů dlouhá alej. Jedná se o pietní místo věnované československým vojákům, parašutistům. Každý strom nese odkaz na konkrétního vojáka – parašutistu. V příštím díle seriál Toulky po Třebíčsku zavítá do obce Vlčatín.
Pavel Janega
