Devadesát let pomoci bližním svým

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Petr Herbrych

před 40 minutami

MORAVSKÉ BUDĚJOVICE (herb) - Pomoc bližnímu svému patří mezi základní hodnoty naší společnosti. Nikdo z nás nikdy neví, kdy budeme sami pomocnou ruku potřebovat. Zvláště pak v pokročilém věku, aby člověk prožil závěr svého života v důstojných podmínkách. Občané na Moravskobudějovicku však v tomto případě mají již devadesát let jistotu jménem Dům svatého Antonína. Ten kulaté výročí své existence oslavil v sobotu 5. září slavnostním požehnáním zrekonstruované historické budovy, čímž se finálně zkompletoval trojlístek rozsáhlých investic posledních let.

Devadesát let pomoci i navzdory celospolečenským okolnostem. Právě takto by se dal charakterizovat Dům svatého Antonína v Moravských Budějovicích. Mezi lety 1934 a 1936 byl na Komenského ulici postaven klášter boromejek, kde bydlely starší a nemocné osoby, zároveň se zde zřídila i mateřská škola. Z nastaveného kurzu sociálních služeb nevychýlil Dům ani v turbulentním dění po roce 1938. Nejprve zde nalezly azyl lidé z odstoupeného pohraničí, za protektorátu se z budovy následně stal vojenský lazaret. Čistě na domov pro seniory se dnešním Dům sv. Antonína proměnil po roce 1948. Ovšem v letech komunistické vlády už ne pod vedením řádu Boromejek. Zpět k sestrám se objekt navrátil až v 90. letech. Při zpětném ohlédnutí za uplynulými devíti dekádami by se ale dala zvýraznit nedávna doba.

Během pouhých pár let se okolí Domu proměnilo takřka k nepoznání. Roku 2016 v sousedství vyrostla biskupstvím zřizovaná školka JABULA, zásadní události však přinesly poslední tři roky. „Před třemi lety jsme na zahradní slavnosti žehnali základní kámen přístavby domova a za tři roky se tady hodně změnilo. Podařilo se postavit novou přístavbu, jejíž žehnání proběhlo v květnu roku 2025. Byla opravena hospodářská budova, postaveny nové garáže a přístřešek. V přední části areálu se vybudoval denní stacionář, který je v provozu od dubna letošního roku a dále proběhla rekonstrukce budovy Domu sv. Antonína,“ ohlédl se za posledními měsíci ředitel Domu Petr Žák.

Z výčtu prací posledních let by se mohlo zdát, že se zdejší domov pro seniory proměnil v rozkopané stanoviště, kde každodenní klid narušovalo drnčení strojů. Zdejší stavba však s sebou nesla své specifikum. Jak pověděl výrobní ředitel firmy V-Stav Viktor Pavlíček, i přes veškerý ruch, který s sebou vždy projekt nese, tu pokaždé zažíval klid, mír a pokoj. Stejná atmosféra byla ostatně znát také na sobotní zahradní slavnosti.

Devadesát let existence snad nešlo oslavit lépe než otevřením nově zrekonstruovaných prostor, které společně požehnali českobudějovický biskup Pavel Posád a děkan z Moravských Budějovic Miloš Mičánek. A jako u každé otvíračky ani zde nemohlo chybět slavnostní přestřižení pásky. Ač historická budova bude uvedena do plného provozu až v lednu následujícího roku jako domov se zvláštním režimem pro klienty s různými typy demence, již uprostřed sobotního odpoledne mohla veřejnost prohlédnout výsledek veškerých prací.

Uvnitř rekonstruovaného objektu se nachází celkem čtrnáct pokojů s vlastním sociálním zázemím, dále pak společné koupelny s vanou, ale také například kaple. Také u historického objektu byl kladen důraz na životní prostředí. Na střeše se nachází fotovoltaické panely a díky retenčním nádržím se dá zpětně například na zalévání využívat dešťová voda. Podobně jako u předchozích projektů i na rekonstrukci jsou podepsaní Viktor Pavlíček za firmu V-Stav, architekt Michal Zlatuška a projektant František Žák. Náklady na rekonstrukci činily celkem 120 milionů korun, přičemž hned 80 milionů pokryla dotace od Ministerstva práce a sociálních věcí. Částkou 11,6 milionů korun se podílel Kraj Vysočina, město Moravské Budějovice obnosem 5 milionů korun a zbylé prostředky zajistil dům z vlastních zdrojů.

„Sám jsem zvědavý, na jaké žehnání přijedu příští rok, protože je neuvěřitelné, jakým tempem a krásnou péčí domov dále rozvíjíte a posouváte. Je opravdu obdivuhodné, co se tady daří,“ vysekl poklonu na slavnosti přítomný poslanec Benjamin Činčila. Ten navíc vedle vedení ocenil též práci řádových sester. „Od malička jsem veden k tomu, že nejlepší péče je od Boromejek,“ pověděl s odkazem na práci jeho maminky v nemocnici Pod Petřínem. Slova uznání směrované k investicím a práci personálu zazněla rovněž z úst senátorky Hany Žákové, starosty Moravských Budějovic Martina Ferdana i radního Kraje Vysočina pro sociální oblast Jiřího Horkého. Ovšem představení dokončené rekonstrukce nebylo jediným bodem sobotní akce. Jednalo se o radostnou oslavu devadesátin. Ne však zdejších babiček a dědečků, ale budovy. Areálem zněly písně dechové hudby Vysočanka i bývalých školkáčků z mateřinky JABULA, po okolí voněly boromejské oplatky a rozlehlá zahrada nabídla návštěvníkům pestré vyžití. Od kovářské dílny přes projížďku na koňském povozu až k ovládání dronů. Však také devadesátiny si žádají pořádné veselí.

Co vše se za devadesát let v této instituci událo, nově přináší knížka, kterou k této příležitosti Dům sv. Antonína připravil. „Knihu jsme vydali nákladem tří set kusů. Ale když se tak dívám, určitě budeme dělat dotisk,“ sdělil s úsměvem Žák. Není také divu, za devadesát let existence se Dům vepsal do života mnoha rodin, klientů a zaměstnanců a svým posláním získal v regionu přední postavení. „Devadesát let nejsou jenom cihly a budovy, ale jsou to především lidé. Jelikož tady nejsem poprvé, vím, že vám na nich opravdu záleží. A byla bych ráda, aby tomu tak bylo i do dalších let. Zároveň ale vím, že díky silnému partneru nahoře, svatému Antonínovi, to máte vždy požehnané,“ popřála do dalších let například senátorka Žáková.

„Mnozí zde ušli kus své životní cesty. Někteří zde prožívali závěr svého života, jiní zde prožili pouze jednu ze svých důležitých etap. Kéž se i nadále daří zaseté dobro v tomto domě a nově vytvořených prostorách nejen uchovávat, ale také společně rozvíjet, aby mohlo přinášet dobré plody v dalších letech,“ zněla prosba generální představené Kongregace Milosrdných sester Ancilly Doležalové. Dá se předpokládat, že plody skutečně bude Dům sv. Antonína nadále přinášet. S ohledem na moderní zázemí, široké spektrum sociálních služeb, obětavý personál a také díky značnému přispění shůry.
„Můžeme vidět naději, že při všem náročném, co nás obklopuje, se mohou zrodit krásné věci. Také mým životním mottem je modli se a pracuj a Bůh ti požehná,“ uzavřel svoji řeč ředitel Žák.

Foto HoN: Petr Herbrych