TŘEBÍČ (juh) - Třetí a jak to vypadá, momentálně i poslední ročník Festivalu Bohatství proběhl od sobotního dopoledne až do pozdního večera v Tyršových sadech v Třebíči. Těžko říct, co běželo kamennou hlavou tomuto zakladateli Sokola a tedy zdravého životního stylu, když shlížel na hemžení nejrůznějších lidí pod sebou, čichal vůně zdravých pokrmů a poslouchal přednášky vzdělanců o tom, jak být v životě šťastným a tedy i bohatým.
Pořadateli tohoto neobyčejného festivalu byli manželé Štěpánkovi z Třebíče, kteří s úsměvem proplouvali davy, zdravili se s přáteli, uváděli přednášející a tak nějak byli přítomni a vždy k dispozici vyřešit co bylo třeba. Poprosili jsme je o chvilku času a o festivalu, ale nakonec nejen o něm jsme si chvíli povídali.
Myšlenka uspořádat podobný festival se zrodila z touhy předat rodnému městu zkušenosti posbírané ve světě. „Napadlo mě to, když jsem se po čtrnácti letech vrátila zpátky do Třebíče,“ vzpomíná Zuzana Štěpánková. „Žila jsem pět let ve Skotsku a devět let v Praze. To, co jsem na své cestě načerpala, jsem chtěla přinést sem k nám. A protože máme s manželem kolem sebe úžasné lidi, pustili jsme se do tvoření.“
Její manžel Petr, rodák z Brna, dodává s úsměvem, že do Třebíče se přiklonil z čisté lásky. „Přiženil jsem se sem díky krásné ženě,“ prohlašuje spokojeně.
Společně vytvořili koncept, který pojem bohatství nechápe pouze skrze peníze a majetek, ale přes lidské vztahy, zdraví a vnitřní rovnováhu. Letošní třetí ročník nesl podtitul My ve světě a svět v nás. Podle organizátorů vyjadřuje jak hrdost na schopnosti českých lidí doma i za hranicemi, moudrost různých kultur, tak vědomí, že náš vnitřní stav přímo utváří realitu kolem nás.
Zatímco většina akcí usiluje o neustálý růst a vyšší návštěvnost, na Festivalu Bohatství platí jiná pravidla. Pořadatelé nesázejí na komerční jména ani masovou reklamu.
„Naším hlavním cílem je vytvořit prostor, kde věci vznikají samovolně,“ vysvětluje Petr Štěpánek. „My ten festival příliš neřídíme. Jen připravíme místo a necháme na každém, aby si přišel pro to, co si má odnést. Nejdeme cestou výkonu. Lidé k nám přijdou na návštěvu a zůstávají tak dlouho, dokud jim to přináší užitek.“
Podle Zuzany Štěpánkové má akce sloužit především jako oáza klidu. „Je to prostor pro lidi, aby se zastavili, potkali se po roce a načerpali sílu. Jako by na jeden den vstoupili do jiného světa, kde nejsou všední starosti,“ dodává.
Na návštěvníky tak v parku čekaly nejen přednášky známých i méně známých osobností, jako byli terapeut TČM Milan Schirlo nebo profesor Jan Rak, ale i stánky poctivých českých tvůrců, řemeslníků a gastronomických nadšenců.
Sama organizátorská dvojice žije pestrým profesním životem. Zuzana Štěpánková, původně vystudovaná stavařka a absolventka managementu na skotské univerzitě v Aberdeenu, dnes působí jako lektorka jógy, věnuje se terapii Bachovými esencemi a vitálními (medicinálními) houbami. Petr Štěpánek působí jako podnikatel a filmový producent. Návštěvníci festivalu měli možnost v letním kině pod širým nebem zhlédnout jeho autorský snímek Vzkaz s Janem Nedbalem v hlavní roli. „Cílem filmu je ukázat dospělým, jak slova, která říkají dětem, formují jejich budoucí osudy,“ přibližuje producent.
Přestože se letošní ročník setkal s vřelým ohlasem, festival se nyní na čas odmlčí. Organizátoři to vnímají jako přirozené uzavření jedné kapitoly.
„Příroda funguje v cyklech. Je jaro, léto, podzim a v zimě všechno spí,“ vysvětluje Zuzana Štěpánková. „Měli jsme intuici, že první tři ročníky tvoří ucelenou trilogii. Teď se budu věnovat otevírání svého nového prostoru v Třebíči, takže energie poputuje tam. Festival bude teď spát a třeba v budoucnu zahájíme další cyklus. Uvidíme.. Necháváme to otevřené.“
Foto HoN: Jan Uher
