JIHLAVA - Málokterá slůvka jsou méně oblíbená než záporné ne. Říct jej bývá pro mnoho lidé těžké, jelikož svým nesouhlasem nechtějí zklamat druhého člověka. Nebo si vlastní vypočítavosti chtějí udržet oblibu na všechny strany. Ovšem pokud je v ohrožení vlastní bezpečí, svoboda a budoucnost, je třeba se vymezit a ono „NE“ říct pořádně nahlas. Proto se také den před sněmovními volbami zmobilizovala občanská společnost a shromážděním na jihlavském Masarykově náměstí ve čtvrtek 2. října dala najevo svůj nesouhlas s politikou komunistů a extremistů.
Po staletí tradované rčení člověku říká, že by neměl dvakrát vstupovat do stejné řeky. A velká část společnosti se obává, že Česká republika právě do stejné řeky po sněmovních volbách vstoupí. Do řeky, která pramení na straně pravé i levé, teče extrémní rychlostí, ale směr má stejný. Tím směrem je východ. Tyto obavy o bezpečnost státu a budoucnost mladé generace mobilizovaly občany, aby nahlas vyjádřili svůj nesouhlas s podobným směřováním. „Ne komunistům, extremistům, zpochybňování NATO, odchodu z EU, zadlužování našich dětí a otočce na Východ,“ vyjádřilo se jasně zaplněné Masarykovo náměstí v Jihlavě během čtvrtečního odpoledne.
Happening byl pořádán partou rodin Hustákových, Pasekových a Špejtkových, kterým se podařilo na samý závěr volební kampaně vyburcovat široký okruh občanů. Horní strana náměstí se zaplnila mladými studenty, střední generací i lidmi seniorního věku. Všechny bez ohledu na roky pojí zájem o politiku, budoucnost společnosti a prozápadní směřování země. Podzimem promrzlé ruce přítomných lidí držely papíry s razantním NE!, v davu také nechyběly všemožné transparenty. „Už nikdy ruské tanky,“ stálo na ceduli blonďaté dámy v brýlích. V dalších se zase opakovala hesla z listopadu 1989, případně lidé deklarovali, komu ve volbách hodí svůj hlas.
Hned na samý úvod zazněla česká státní hymna v podání operní pěvkyně Dagmar Peckové, kterou na klavír doprovodil Alfred Habermann. Po ní se slova ujala hned široká plejáda hostů. Namátkou lze zmínit herečku a někdejší diplomatku Magdu Vašáryovou a politiky Markétu Pekarovou Adamovou, Miloše Vystrčila, Danuší Nerudovou, Miroslavu Němcovou, Ivana Bartoše a Evu Decroix a Lukáše Vlčka. Na pódiu se však nestřídali pouze poličtí činitelé. Své zkušenosti s komunistickým režimem představili chartisté Kamila Bendová a Jan Litomiský, osobní dojmy z ukrajinské fronty pověděli odsud se právě navrátivší Martin Kroupa a Otakar Foltýn. A své videozdravice zaplněné horní straně náměstí poslali například premiér Petr Fiala, ministr vnitra Vít Rakušan i herci Ondřej Vetchý a Petr Čtvrtníček. Mluvené slovo doplňovala také hudební vystoupení. O ta se zde postarali Makyna Sax & Band, Mucha, Spaziergang nebo také někdejší hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek s tematickou písní Davida Kollera Oheň. Samozřejmě, ikonické hity jako Modlitba pro Martu a Náměšť taktéž na shromáždění nechyběly.
Hlasité NE se sice Jihlavou táhlo, konečné slovo však budou mít voliči ve dnech 3. a 4. října. Ostatně jak to také v demokratickém zřízení bývá.
