Lovčovice si chtějí zachovat svou tvář
Profilovka
12. 05. 2024
visibility 458

LOVČOVICE (juh) - Najdeme je na samém jihu našeho okresu, ještě 5 km jihozápadně od Jemnice a zhruba tolik kilometrů leží hranice s Rakouskem. Z jihu ji obtéká Bělčovický potok a vede tam i silnice z Chvalkovic do Bačkovic. Nejbližší železniční stanice Jemnice. Nadmořská výška 454 metrů. V současné době má obec 19 domů a 69 obyvatel. Název údajně znamená ves lidí Lovčových, ale v obecním znaku se skví luk a šíp. Tedy jasné atributy lovu. Celý znak je polcený v modro-zlatem provedení. Pod lukem je srdce a v něm věž s cimbuřím a proti ní lví hlava. V roce 1850 měla ves ještě s původním německým obyvatelstvem a českou menšinou 121 obyvatel. První známý záznam o Lovčovicích je z roku 1351.




Když se na webových stránkách obce vznesete nad Lovčovice, uvidíte v podstatě středověkou obec, skládající se z několika selských dvorů rozdělených dlouhou návsí s kapličkou. Náves je porostlá velkými stromy, které v horkých letních dnech poskytují hluboký příjemný stín. Do krajiny se nezakusuje žádná nová výstavba. Na první pohled působí takřka dojmem skanzenu než normální obce. Neuvolněný starostenský úřad zastává již páté období podnikatel Josef Kolář.

Jak se žije v tak malé a na první pohled idylické vesničce?
Já si myslím, že klidně a poklidně. Výhodou je, že jsme komunita lidí, kteří se všichni dobře znají. Myslím si, že i díky přírodě a klidu, který zde panuje, ji vnímají jako svoji a podle toho se k ní také chovají. Absolutně nemáme potíže s pořádkem či úpravou stavení i veřejného prostranství. Prostě je to naše a podle toho o to pečujeme.
Úkolem radnice pak je zajistit takové věci, jako je svoz komunálního odpadu nebo vybudování sportoviště, dětského hřiště, požární nádrže, potažmo rybníka k chytání ryb a podobně. Hned za obcí jsme vybudovali biotop. Příjemné místo k procházkám i útočiště pro obojživelníky, kteří to v kulturní krajině nemají lehké a kterým míst vhodných pro život ubývá. Kolem tohoto biotopu jsme nasázeli spoustu stromů, takže za pár let, až zmohutní, to bude hotová oáza.

Jaké zde máte tradiční akce typu pouť či masopust?
Pořádáme tzv. pouťový víkend, který obnáší posezení u rybníka pod stanem s občerstvením a degustací vín nebo něčím podobným. Druhý den máme mši u kaple pod širákem a následuje den či alespoň odpoledne pro děti. Pak jsou rybářské závody, večer pouťová zábava a v neděli, protože spadáme pod Dešnou, uspořádá par Vinklárek v Dešné koňské závody – parkur. Je to taková pěkná červnová akce, konaná na sv. Jana.
Na konci října děláme výlov rybníka a na Vánoce besídku. Na jaře stavění máje, pálení čarodějnic… Prostě normální akce, které se na vsích dělají.

Co takový masopust? Ten mně v tom výčtu chyběl.
Masopust nám bohužel vypadl. Což je možná škoda. Býval zde a mívali jsme ho s obcí Menhartice.

Jak jste na tom s infrastrukturou v obci?
Máme plyn i kanalizaci, vodu z vlastních studní. Osvětlení, rozvod elektriky a internet máme zakopané v zemi. Obec je tím hezčí a v zimě se nemusíme bát námrazy.

Kam kanalizace vede?
Máme vlastní biologickou čističku, něco na způsob kořenové. Ale to je zde již dlouho. To není zásluha současného zastupitelstva.

Jaký máte plán rozvoje obce? Kam směřujete?
Plán je zachovat Lovčovicím současnou tvář. Neženeme se za tím, aby v katastru obce vznikala nová stavební místa. Naše filozofie je vytvářet v obci takové prostředí, které bude pro mladé natolik příjemné a zajímavé, aby měli důvod v obci zůstát. K tomu patří i to, že nevybíráme poplatky za svoz komunálního odpadu, za psy a podobně.
Máme po pozemkové úpravě, takže hospodáři si už hospodaří na svém a kolem obce je vedena zpevněná polní cesta, což je velice příjemná a užitečná záležitost. Kromě toho vysazujeme stromy kolem cest, protože aleje do krajiny patří. Jako krajinotvorný prvek i jako příjemný stín pro zvěř i poutníka, který krajinou putuje. Tyto cesty budujeme tak, aby se člověk, který si vyrazí na procházku, nemusel vracet stejnou cestou, ale vymýšlel si okruhy. Vloni jsme takto na sv. Martina vysázeli alej, tuším z 350 stromů. Letos v ní budeme pokračovat. Pomohli nám myslivecké spolky a občané z širokého okolí. Bylo nás nakonec několik vyšších desítek. Naší představou o rozvoji obce jsou spíš takovéto akce než přístavba nové čtvrti a nákupního centra.

Kam vyrážejí děti do školy a dospělí za prací?
Děti mají na výběr ze tří škol: Dešné, Jemnice a Police. Je to dáno tím, kam jedou rodiče za prací. Berou děti s sebou. Pár lidí pracuje v nedalekém Rakousku. Profesně asi zabereme spoustu profesí. Myslím, že mohu odpovědně říct, že v Lovčovicích žijí šikovní a vzdělaní lidé. Skutečně. Předesílám, že si nemyslím, že vysokoškolský diplom někoho automaticky činí osvíceným. Ale v Lovčovicích je velmi vysoký podíl vzdělaných lidí. A myslím si, že z toho plyne i ta pohoda v obci. Vážíme si toho, že zde můžeme žít a navzájem si život spíš zpříjemňujeme.
Tím neříkám, že máme všichni stejný názor. To vůbec ne! Máme různé názory, ale dokážeme o nich diskutovat a respektujeme argumenty druhých. Jsou to diskuze a ne hádky.



Jak to zde máte s chalupáři? Jste taková semknutá obec…
Mívali jsme jedny chalupáře, ale ti s dovršením důchodového věku změnili bydliště a stali se usedlíky. Takže mívali jsme, ale už nemáme. Už jsou opravdu naši. Toho si nesmírně vážíme.
Nyní nám tu vzniká v jedné usedlosti penzion, takže nějací turisté zde budou. A to považuji za příjemné oživení obce.

Jste stárnoucí, nebo mládnoucí obec? Nechcete se rozšiřovat… Není to nebezpečné?
Myslím si, že není. Podívejte se, jak jsou budované jednotlivé usedlosti. Všude jsou dvě bytové jednotky. Na statcích byl vždycky vejminek. Sedláci to měli vymyšlené. Některé děti šly do světa a někdo zůstal. Funguje nám to taky tak. Ale nyní jsme, domnívám se, mírně stárnoucí obec. Ale nebojíme se toho. Před sedmi lety jsme totiž byli obec opravdu mladá. Dokonce jsme od Kraje Vysočina získali finanční podporu za to, že jsme obec s nejnižším věkovým průměrem na Vysočině. A protože život se odvíjí v cyklech, tenkrát malé děti dospívají a průměr se pomalu zvyšuje. Ale protože děláme vše pro to, aby zde zůstaly a zase měly děti, zůstáváme stále mladou obcí. Podle mě je to dokonalý sociální systém, kdy děti vyrůstají se svými prarodiči, což je pro všechny strany výborné. Není to stoprocentní, ale funguje to.

Možná trošku citlivá otázka. Mají Lovčovice nějakou hmotnou výhodu z toho, že starostou jste právě vy?
…Jak to říct? Každý občan Lovčovic pomáhá své obci nejlépe, jak může. A já to nedělám jinak.

Jaké jsou největší starosti a radosti starosty?
Myslím si, že největší radost je, když starosta vidí, že lidé v obci jsou spokojeni, že mají zájem o dění v obci a mají nápady, co by se ještě mohlo udělat, zlepšit. Protože z toho plyne, že vidí v životě v obci perspektivu.
A starosti? Já myslím, že žádná opravdová snad ani není. Dělat starostu v Lovčicích je krásné. Když to srovnám se starostmi, které musím denně řešit v práci, jsou to malichernosti. Samozřejmě, že by někdo některé problémy řešil jinak, ale tak je to v životě vždycky.
Foto HoN: Jan Uher

Nejčtenější
1
Post image
2
Post image
3
Post image