TŘEBÍČ (herb) - V posledních týdnech neustále omílané karnevaly mohou mít vícero podob. Vedle našich dětských či například celosvětově známých karnevalů v Jižní Americe, zejména tedy těch proslulých v Brazílii, může lehce zapadnout obdoba židovská. Ano, také Židé si v tomto období užívají podobných radovánek, které jsou dokonce starší než ty naše. Jejich slavnost Purim je daná starozákonním učením, přesněji knihou Ester. Jak takový veselý svátek v židovské kultuře vypadá a nač odkazuje, se mohli zájemci přesvědčit 1. března v třebíčské Zadní synagoze.
V naší kultuře je termín konání masopustů a karnevalů ohraničen koncem Vánoc a Popeleční středou. Lze si tak poměrně bohatě vybírat, na jaké datum ta či ona obec nebo organizace uspořádá zmíněné veselí. Slavnost plná radosti a masek se prožívá také uvnitř židovské komunity, zde je však její termín pevně stanoven. A to 14. adaru židovského kalendáře. Převedeno do našich časových údajů, letos svátek Purim započal večer 2. března a pokračoval po celý následující den. Není tak určeno ledabyle, nýbrž se jedná o odkaz starozákonního učení z knihy Ester.
Když v 5. století před naším letopočtem manželka perského krále Achašveroše odmítla, aby se na jeho slavnostní hostině promenádovala nahá, poslal ji orientální vladař do vyhnanství. Svému okolí pak poručil, ať mu na místo královny seženou nejhezčí ženu v celé říši. Poslové krásnou slečnu skutečně nalezli. Byla jí prostá dívka Ester, která však Achašverošovi zatajila svůj židovský původ. Do přízně krále se následně zapsal také Esteřin strýc Morchedaj, a to díky včasnému upozornění na plánovanou vzpouru mezi rádci. Nicméně královým společníkem se na postu prvního ministra stal jistý Haman. Nejen že nenáviděl Morchedaje, ale vůbec celý izraelský národ. Rozhodl se tak ze své pozice přesvědčit krále k vyhlazení Židů. Na základě losu (hebrejsky puru) mělo k tomuto kroku dojít 13. adara. Královna Ester však svému muži odhalila svůj původ, požádala jej o ochranu jejího národa, což také Achašveroš učinil. Tuto záchranu od tragédie si Židé každoročně připomínají na svátek Purim. Během něj se čte ze zmíněné knihy Ester, součástí je také velká hostina, obdarovávání druhých, pořádná pijatyka i převlékání se do kostýmů.
Představený příběh o záchraně židovského národa se po staletí nepřenáší pouze prostřednictvím Písma, ale také díky purimové hře. Divadelní ztvárnění knihy Ester nese název Purimšpíl a mimo biblického motivu také často glosovalo aktuální společenské dění. V dnešní době ale není třeba u purimšpílu cokoliv glosovat. Hrdinství královny Ester je nadčasové a zvláště dnes velice aktuální. V historii judaismu se opakovaně objevuje vícero Hamánů, kteří touží po vyhlazení židovského národa. Veřejnosti je nejznámější nacistické běsnění a hrůzy holocaustu, avšak permanentně od založení státu Izrael je pro Židy nebezpečím také tlak ze strany radikálních Arabů. V poslední době pak obavy směřovaly z íránské strany. Ostatně tuto historickou a stále se vracející zkušenost připomněla o nedělním odpoledni 1. března v třebíčské Zadní synagoze Lucie Nachtigalová, jedna z koordinátorek aktivit Židovské obce Děčín. Právě ze severních Čech zamířilo do Třebíče početné herecké těleso se svým purimovým představením.
Sehrání příběhu se zhostili herci ze souboru Ochotníci děčínské synagogy neboli zkráceně OchDěs! Ačkoliv na úvod Nachtigalová o představení uvedla, že podobně jako v dřívějších časech „hokýnářka a řezník sundají zástěry a jdou hrát“, na výsledném díle nebyla amatérská stránka nikterak znát. Hra svým provedením přiblížila biblický příběh a samotnou slavnost také naprostým neznalcům židovské kultury. Však také jedním z hlavních účelů purimšpílu odjakživa bylo jeho zprostředkování především dětem. Sami návštěvníci, zvláště ti nejmenší, pak mohli po hře pomyslně vkročit do představení díky tematickému fotokoutku a společnými snímky s herci.
Prohloubit si znalosti v oblasti judaismu není pro občany Třebíče vůbec na škodu. Jelikož kolem židovského města dennodenně procházíme, můžeme trpět jakousi slepotou a třebíčské unikum moc nevnímat. Je ale zapotřebí připomenout, že právě v Třebíči se nachází jediné židovské památky mimo Izrael zapsané v UNESCO. Jak také pověděla sympatická Helena Lohrová, jež ve hře ztvárnila samotnou královnu Ester, město zcela okouzilo i děčínské herce.
Bylo patrné, že si hosté z Děčína představení i blížící se Purim náramně užívají. Není divu, vždyť se také jedná o nejveselejší svátek Židů. Zda ale mají Izraelité s ohledem na dění od října 2023 a zvláště pak na aktuální události z minulého víkendu důvod k radosti, je věc jiná. Jak ale ukazuje sehraný příběh z knihy Ester i historické zkušenosti, úmysly Hamánů se vždy podaří zhatit.
