Restaurátoři finišují nejen na loveckém salonku

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Jan Uher

před 2 hodinami

JEMNICE (juh) – Loni jsme čtenáře informovali o náročné, ale mimořádně vydařené rekonstrukci loveckého salonku v jemnickém zámku. Tehdy restaurátoři obnovili především bohaté štukové dekorace s loveckou tematikou na stropě a kolem oken. Letos se do historického prostoru znovu vrátili, aby dílo pod vedením restaurátora Zdeňka Kováříka definitivně dokončili. Pokud vše půjde podle plánu, už v květnu se salonek opět ukáže veřejnosti v plné kráse.

Na místo jsme se vydali společně s místostarostou Jiřím Koprem. Nejviditelnějším objektem restaurátorských prací je bezesporu překrásný, mramorem obkládaný krb, který však armáda, jež v zámku během komunistického režimu pobývala, výrazně poničila. „Krb byl původně určený vyloženě jako dekorativní záležitost. Oheň v něm byl zamýšlen spíš jen na parádu,“ vysvětlil nám Kovářík. Armáda se však ke krbu chovala stejně jako k celému zámku, tedy naprosto bezohledně. Žár velkého ohně způsobil popraskání a rozevření celé konstrukce krbu. Obložení se rozevřelo, desky se vyklonily dopředu i do stran.

Podle restaurátora nebyl krb nikdy myšlen jako hlavní zdroj tepla. „Krb rozhodně nebyl určen k vytápění tohoto poměrně velkého salonku. To bylo řešeno jinak, pravděpodobně podlahovým vytápěním,“ vysvětlil Kovářík. Různých kanálů a šachet je zde plno, ale díky mnoha stavebním zásahům už je nelze rekonstruovat. „Krb měl sloužit pro potěchu – malý ohníček, který praská a dotváří atmosféru, ale rozhodně ne k vytopení celé místnosti.“

Lovecký salonek měl podle Kováříka jasný společenský účel. „Lovci se tu scházeli po podzimních lovech, přicházeli sem přímo z honu. Vystavovala se trofej, pořádaly hostiny, někdy i tančilo. Proto je ten prostor tak luxusní. Původní majitelé přesně věděli, co si mohou dovolit. Vojáci už tenhle kontext neměli a chovali se nejen k loveckému salonku bezohledně a agresivně,“ dodal restaurátor a pokračoval: „Současná etapa prací se zaměřuje na detaily, bez nichž by celek nebyl úplný. Teď doděláváme krb, podlahu, sokly i schodiště.“ „Tahle třetí etapa vyjde zhruba na 829 tisíc korun,“ doplnil příval informací místostarosta.

Loveckým salonkem však zimní práce na zámku nekončí. S Jiřím Koprem jsme se přesunuli chodbou o kousek dál, abychom se podívali, jak pokračují práce na zvelebování dalších prostor. Jedna z navštívených místností má do budoucna sloužit jako prostor věnovaný mauzoleu rodu Pallavicini. „Při restaurování hrobky jsme totiž museli sundat řadu štukových dekorací a shromáždili jsme množství dokumentů a artefaktů, které už se do mauzolea nedají bezpečně vrátit,“ vysvětlil restaurátor tento záměr. „Dává nám smysl zřídit na zámku speciální místnost, ve které budou dokumentovány proměny mauzolea – období původní, s velmi luxusním vybavením, i pozdější devastace, která začala už po roce 1945.“

Restaurátoři i radnice jsou přesvědčeni, že taková expozice návštěvníky nejen poučí, ale zároveň bude působit jako přirozená pozvánka k návštěvě samotné hrobky, která leží nedaleko odtud. „Je to jedinečná a unikátní kapitola naší historie. Byla by škoda ji nevyprávět,“ vysvětlil důvod ke zřízení této místnosti místostarosta Kopr.

Nejen lovecký salonek, ale i další opravované prostory by se tak už brzy měly stát další ozdobou jemnického zámku. Postupné, ale soustavné zvelebování rozlehlého panského sídla je důkazem, že takto pojatá citlivá a promyšlená obnova má smysl. Pokud vše půjde podle plánu, budou si návštěvníci moci obnovenou krásu prohlédnout už letos na jaře.

Foto HoN: Jan Uher