Toulky po Třebíčsku – Číměř

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Redakce

před 2 hodinami

Nedaleko od centra města Třebíče, přibližně 10 kilometrů východně, se nachází velká zajímavost – lavička upomínající na 16. poledník, který obcí Číměř prochází. Podle údaje z roku 2025 má ves 230 obyvatel. Nejvyšším bodem obce je vrch s názvem Beranovský kopec (463 m). Svébytný charakter vesnici dodává na východě začínající Dalešická přehrada, která byla vybudována na řece Jihlavě.

Na území Číměře leží dvě samoty – Čermákův mlýn a Jirkasův mlýn. Jedná se kvůli výstavbě Dalešické přehrady o zaniklé mlýny. Jejich historie sahá až do druhé poloviny 14. století, kdy roku 1366 opat Matěj zažaloval Mikuláše Provázka z Okrašovic kvůli nezákonnému vlastnictví – Mikuláš mlýn držel, i když ve skutečnosti byl opravdovým vlastníkem třebíčský klášter. Ze spisu však není úplně jasné, o který mlýn se vlastně jednalo. V meziválečné době se v Čermákově mlýně mlelo žito, šrotovalo se, k mlýnu byla přistavěna obytná budova a mlýn byl ve vlastnictví Viktorie Čermákové. Ve 30. letech 20. století druhý výše zmíněný mlýn vlastnil Jan Jirkas a součástí Jirkasova mlýna byla pila a dynamo. Osídlení území Číměře začalo pravděpodobně již v mladší době kamenné, kdy jsou prokázány drobné známky lidské činnosti. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o vsi se dochovala z roku 1135. Je zapsána v Kosmově kronice. Do vlastnictví třebíčského kláštera byla vesnice předána moravským knížetem znojemského údělu z dynastie Přemyslovců – Litoldem Znojemským. Roku 1556 je jako vlastník třebíčského kláštera i Číměře zmiňován Vratislav z Pernštejna. O dva roky později Vratislav Číměř prodal Burianovi Osovskému z Doubravice. Majetkem třebíčského kláštera však vesnice zůstala až do pozemkových reforem na konci 40. let 19. století. Již z novodobé historie lze zmínit, že obec v roce 2018 získala ocenění v rámci soutěže Vesnice Vysočiny, konkrétně byla oceněna zelenou stuhou za péči o zeleň a životní prostředí. Také o rok později ves zabodovala a obdržela Diplom za práci s mladými čtenáři. O tom, že je mládež v Číměři aktivní, svědčí i zisk ocenění v podobě bílé stuhy za činnost mládeže v rámci soutěže Vesnice Vysočiny v roce 2022. K obecním pamětihodnostem patří kaple Nejsvětějšího Srdce Páně z roku 1920, kříž a výše jmenovaný 16. poledník. V listopadu roku 1942 byl Číměřskými založen sbor dobrovolných hasičů. V roce 1956 byla pořízena první motorová stříkačka a od tohoto roku se členové sboru zúčastňovali mnoha různých soutěží v požárním sportu. Dále ve vesnici působí pobočka Českého červeného kříže či oddíl hráčů stolního tenisu, který vznikl na podzim 1985. Zdejší obecní knihovna byla v roce 2025 oceněna v soutěži s názvem Odlož mobil v knihovně, kdy obsadila druhé místo v kategorii obcí do 1500 obyvatel. Celkem se podařilo vybrat 97 vysloužilých mobilů. Z již tradičních akcí, které se v Číměři konají, lze zmínit například rozsvícení vánočního stromu a betlému, stavění májky nebo pouť. V příštím díle s Toulkami po Třebíčsku zavítáme na severovýchodní cíp Třebíčska do obce Krokočín.

Pavel Janega