Toulky po Třebíčsku – Dědice

Partneři zpravodajství

Chci se stát partnerem

Redakce

před 1 hodinou

Dědice, členská obec Moravskobudějovického mikoregionu, leží přibližně 30 kilometrů jižně od města Třebíče, 7 kilometrů jihozápadně od Moravských Budějovic a 12,5 kilometru východně od královského města Jemnice. Dědice jsou přifařeny k farnosti ve Velkém Újezdě (místní část Kojatic). Tamní římskokatolická farnost je územním společenstvím římských katolíků s kostelem sv. Petra a Pavla v moravskobudějovickém děkanství.

Podle údaje z roku 2025 má víska Dědice 143 obyvatel. Ve východní části obce se nachází zemědělsky využívána půda. Zápádní a jižní část katastru vesnice je zalesněná. Pokud se vydáte západním směrem od kaple Nejsvětějšího Srdce Páně dojdete k přírodnímu naučnému dětskému hřišti U Luňáka, které bylo otevřeno v roce 2012. Rovněž zde bylo postaveno broukoviště U Roháče a rozcestník Kudykam. Kousek dál potom najdete menší rybník s možností příjemného posezení. Společnost vám tu bude dělat dřevěná socha vodníka. Místo doporučuji navštívit zejména v rozběhlém jaře. Krásně bíle rozkvetlé okrasné keře tavolníky rozhodně stojí za to vidět. Jednou z dalších obecních zajímavostí jsou dvě kaple – respektive výše zmíněná kaple Nejsvětějšího Srdce Páně (pozdně konstruktivistická sakrální stavba z roku 1934) a kaplička, která doslova stráží vstup ke své větší a mladší sestře. Ke kaplím je pořádána i pouť v neděli po slavnosti Nejsvětějšího Srdce Páně. Taktéž západně od sídelní části Dědic se nalézá památník pyrotechnika Šurgota, který zde zahynul 23. července 1945.

Zdejší železniční stanice je od roku 1996 chráněna jako kulturní památka České republiky a je součástí trati z Jemnice do Moravských Budějovic. Jedná se o hodnotnou technickou památku nádražní architektury. Hlavní budovu doplňuje objekt kolny. Další procházku si můžete udělat, když se vypravíte od výklenkové kapličky (jižně od budovy obecního úřadu a bývalé školy) zhruba po jednom a půl kilometru vás cesta přivede k božím mukám v lesích. Nyní se pojďme podívat, kam až sahá historie Dědic. Lokalita, ve které se ves rozkládá, byla osídlena pravděpodobně již v pravěku. Byly zde objeveny kamenné nástroje a další nálezy z doby slovanského osídlení. Nejstarší dochovaná písemná zmínka o vsi pochází z roku 1353, kdy je uváděn Zbyněk z Dědic v Zemských deskách brněnských. V období let 1353 až 1369 byla vesnička v držení Lichtenburků. Na začátku 15. století (1406) byly Dědice zastaveny Šavlovi z Drásova a ten ves prodal budějovickému špitálu. V roce 1498 je získal společně s dalšími statky od Vladislava II. Václav z Ludanic. Na konci 16. století víska patřila Jiřímu Kryštofu Teyvlovi z Gunders-
dorfu. Ten ji poté v roce 1600 s dalšími majetky prodal Voršile z Inky, provdané za Jana Čejku z Olbramovic. V průběhu třicetileté války byla vesnice téměř opuštěna. Součástí polického patrimonia Dědice byly až do roku 1838. Tehdy je společně se sousedními Kojaticemi a obcí Hornice hrabě August Segur odprodal hraběti Karlu z rodu Nimptschů, majiteli novosyrovického panství. Tamější sbor dobrovolných hasičů funguje od roku 1891. Dědická škola byla zřízena roku 1903 a vyučovat se tu přestalo o 72 let později. V roce 1930 proběhla elektrifikace obce.

Osobností a rodákem z Dědic byl kněz Jakub A. Bílý (1892–1959), který se věnoval amatérské archeologii. Fotografie střepů zdobených hliněných nádob a dalších nálezů publikoval v regionálním periodiku od Horácka k Podyjí, které v obnovené podobě vychází dodnes. Malebná víska Dědice může být zajímavým místem nejenom pro jarní výlety. V příštím díle společně zavítáme do obce Kdousov.

Pavel Janega