Kdousov je jednou z členských obcí Jemnického mikroregionu. Podle údaje z loňského roku má 116 obyvatel a nachází se přibližně 8 kilometrů jihovýchodně od Jemnice a více než 40 kilometrů jihozápadně od Třebíče.
Jeho součástí je osada Tříletý mlýn. Najdete tu mlýn s mlýnským kolem a původem v 16. století a dále stejnojmenný penzion, který stojí na romantickém místě v údolí potoka Bihanka. Kousek od něj byl zbudován rybník Albínka. Na většině katastru Kdousova leží zemědělsky využívaná půda. Východní část hranice vísky spoluutváří potok Rakovec. Nedaleko Kdousova, již v katastru sousedních Kostníků, se do výše 516 metrů vypíná vrch s názvem Doubrava. Největší dominantou obce Kdousov, kostel sv. Linharta kdousovské farnosti, je pozdně barokní jednolodní chrám, který je chráněn jako kulturní památka České republiky.
Zdejší kostel byl vybudován v místech, kde stál jeho starší bratr pravděpodobně již v 11. století. Nejstarší písemná zmínka o kostele a obci Kdousov pochází z roku 1342. Na konci 16. století (1597) byl kostel sv. Linharta prodán společně s vesnicí kapitule sv. Mořice v Kroměříži. Nynější podobu sv. Linhart získal v období let 1753–1766, kdy hlavním architektem kostela byl Matyáš Kichmayer. Vysvěcen byl 2. července 1767. Ke kostelu přiléhá farnost. K dalším obecním pamětihodnostem patří sochy sv. Jana Nepomuckého (1712 a 1741), sýpka a statek z 18. století a pamětní deska upomínající na výročí založení Československa. Oblast, ve které se dnes rozkládá Kdousov, byla osídlena již v mladší době kamenné. Svědčí o tom nálezy různých úlomků keramických nádob. V roce 1342 byla víska darována markrabětem Karlem pustiměřskému klášteru. Ten ves spravoval do roku 1501. O 27 let později je zmíněna kdousovská tvrz, která se společně s vesnicí stala součástí polického panství. V průběhu třicetileté války některá zdejší stavení zpustla, avšak samotný Kdousov nebyl výrazněji zasažen. Se začátkem školní výuky se ve vesničce začalo již v 17. století. Škola několikrát vyhořela, a tak byla budova školy několikrát znovu vystavěna v letech 1672, 1775 a 1894. V průběhu roku 1931 proběhla elektrifikace obce.
Ještě před koncem 1. poloviny 20. století (1948) byl vybudován kulturní dům. Od roku 1996 v obci funguje sbor dobrovolných hasičů, který se podílí i na spolupořádání různých kulturních akcí. K osobnostem Kdousova patřili například teolog ThDr. František Švábeník (1885–1971), advokát JUDr. Karel Švábeník (1895–1985), divadelní herec Bohumír Koukal (1912–1979) nebo zdejší rodák a kněz z třebíčské baziliky sv. Prokopa František Puchnar (1934–2018). Dalším tamějším rodákem a výraznou osobností byl zoolog a pedagog PhDr. Jan Švábeník (1886–1942), který vyučoval na nižším stupni valašskomeziříčského gymnázia přírodní vědy a fyziku. V roce 1941 byl zajat gestapem a v březnu 1942 transportován do Osvětimi, kde 16. března 1942 zemřel. Je nositelem vyznamenání Československého válečného kříže 1939 in memoriam (uděleno 15. prosince 1942). V příštím díle v rámci seriálu s názvem Toulky po Třebíčsku zavítáme do sousední obce Kostníky.
Pavel Janega
