Redakce

před 1 hodinou

Ves Radkovice u Budče se rozprostírá v jihovýchodní části Brtnické vrchoviny, v údolní kotlině při levém břehu říčky Želetavky. Je obklopená krásnou krajinou Českomoravské vrchoviny. Leží přibližně 30 kilometrů jihozápadně od Třebíče, 15 kilometrů západně od Moravských Budějovic a 12 kilometrů severně od Jemnice. Jedná se o jednu z dvaceti čtyř členských obcí Moravskobudějovického mikroregionu.

Nejvyšším bodem obecního katastru je vrch se jménem Strážnice (555 m). Při západní hranici území vsi se nachází Jihlavsko. V katastru Radkovic je několik bezejmenných vodních ploch. Při severní hranici najdete rybník U Mašků (Krasonice) a Kyprův rybník (Knínice). Rovněž severním směrem od sídelní části vísky je lokalizována paraglidingová zóna. Nedaleko Radkovic pramení Radkovický potok, který svoji pouť krajinou končí u Štěpkova.

První písemná zmínka o vesnici se dochovala z roku 1310, kdy je uveden název Radcowicz ve spojení s Udeřicemi (dnes místní část Bačic) a tehdy neznámým sídlem Bachzicze (Bačice). To měl v majetku Rajmund z Lichtenburka (zakladatel rodové větve Bítovských z Lichtenburka). V průběhu času se správci tamějších statků střídali, v polovině 14. století zde vládl Jan z Budkova. Zhruba v polovině 15. století byly Radkovice državou rodu ze Stonařova. Před koncem tohoto století (1492) víska náležela ke statku v Budči. Téhož roku zapsal Jan z Krušovic (manžel Doroty ze Stonařova) své dědictví – ves Radkovice a pustý dvůr Zahrádky Janu Koňasovi z Vydří. S Budčí a Knínicemi byly Radkovice sloučeny až do roku 1849.

Před třicetiletou válkou v obci stálo 33 usedlostí. Z toho za války 16 usedlostí zpustlo. Do roku 1671 se podařilo znovu osadit 5 usedlostí. V průběhu 19. století v Radkovicích fungoval mlýn, ve kterém mlynář semlel ročně 30 měřic pšenice a 350 měřic žita. V prvních dvou dekádách 20. století ve vsi existovaly například tyto živnosti – bednář, hostinský, kovář, krejčí, mlynář, obchodník s rybami nebo obchodníci se smíšeným zbožím. Roku 1931 byla vesnice elektrifikována. Po druhé světové válce byl vybudován kulturní dům, požární nádrž a zbrojnice nebo rodinné domy a bytový dům.

K místním pamětihodnostem náleží kaplička na návsi v barokním stylu (1731), kamenný kříž u kapličky, socha sv. Jana Nepomuckého u silnice na Budeč, různé kamenné kříže a pomník padlým v první světové válce. Obecní symboly Radkovice u Budče mohou používat od roku 2024. Ve znaku je červeno-zeleně polcený štít. Vpravo dva zlaté obilné klasy nad čelně postavenou stříbrnou radlicí, vlevo tři vztyčené zlaté dubové listy šikmo nad sebou.

Radkovice u Budče jsou kulturně velmi čilou obcí, kromě pravidelného letního srazu veteránů (historických automobilů a motocyklů) se tu konají i další akce – vystoupení různých country kapel, dětské dny, sraz rodáků, letní kino, ochutnávka vín nebo průvod čertů. Kulturní akce jsou spolupořádány spolkem dobrovolných hasičů, který v obci vznikl v roce 1898. V dalším díle s Toulkami po Třebíčsku zavítáme do obce Meziříčko. 

Pavel Janega